Sámediggeválggat leat boađi boađi ja dál leat álgán vuostáiváldit ohcamušaid válgalogahallamii. Dasgo sámediggeláhka lea ođasmuvvan, ávžžuheaba Suoma Sámi Nuorat -searvvi ságadoalli Jaakko Toikka ja válgalávdegotti ságadoalli Juha Tapiola nuoraid ohcat válgalogahallamii.
SSN oktan bargun lea gohcit Suomabeale sámenuoraid ovddu. Sámediggeválggaid áigge SSN veahkeha ja juohká ohcciide dieđu, dasgo ohcanprosessii laktásit dán háve ođastusat.
– Mii figgat stivret nuoraid rivttes gálduide ohcat dieđuid das mo sáhttá ohcat logahallamii vai sáhtášii jienastit boahtte válggain, muitala Suoma Sámi Nuoraid ságadoalli Jaakko Toikka.
Searvi ii virggálaččat laktás ohcanprosessii, muhto sin ulbmil lea stivret nuoraid Sámedikki virggálaš skoviide neahttačujuhusaid juohkima bokte.
Ođđa sámediggelága mielde bohtet ođđa vejolašvuođat
Toikka mielde dál lea erenomáš dehálaš ohcat logahallamii, dasgo dasa laktásit ođastusat, dego ođđa kriterat, mo logahallamii sáhttá beassat.
– Lea buorre mannat daid čađa ja sihkkarastit laktásitgo nuppástusat vaikko alcces.
Válgalávdegotti ságadoalli Juha Tapiola jáhkká, ahte viiddiduvvon kriterat buktet lasi válgalogahallamii ohcciid.
– Dál go lea viiddiduvvon dat giellakritera njealját sohkabulvii dohko dieđusge bohtet ođđa olbmotge, geat eai leat ovdal leamašan válgalogahallamis.
Dasa lassin beassá válgalogahallamii juos unnimustá okta vánhemiin lea válgalogahallamis sámediggeválggain, mat ordnejuvvojit jagi 2027 álggu maŋŋá. Vánhen ii dárbbaš leat ožžon virggálaš dieđu dohkkeheamis.
Tapiola gidde fuopmášumi maiddái dasa, ahte válgalogahallamii ii dárbbaš ohcat, juos lei jagi 2024 válgalogahallamis ja deavdá ain válgalogahallamii merkema eavttuid.
Toikka muittuha, ahte jos dán válgajorrosis ii oza, de čuovvovaš válggat leat njeallje jagi geahčen.
– Dat lea guhkes áigi. Ohccet dan logahallamii. Das gávdno diehtu. Dikkiin leat buorit neahttasiiddut ja diehtu lea olámuttos.
Válggat leat okta sadji gos beassá váikkuhit dasa, makkár mearrádusaid Sámedikkis dahket. Toikka lohká, ahte lea válgalogahallamis leahkin ja válggain jienasteapmi leat dehálaččat vai fitne Sámediggái olbmuid, geat gohcet eiddo iežas ovdduid.
– Dat lea maiddái demokratiija ollašuvvama eaktu, lohká Toikka.
Válgalogahallamii ohcamii gávdnojit buorit rávvagat
Válgalogahallamii ohcan nohká čakčamánu 30. beaivve.
– Dáppe lea ráhkaduvvon dakkár ohcamušskovvi, man oažžu deavdit ja dan sáddet dasto válgalávdegoddái.
Skovvi lea rahppojuvvon golmma sámegillii ja suomagillii suoidnemánu 15. beaivve. Dat gávdno dáppe.
Tapiola ávžžuha ohcat logahallamii váikko ii livččege sihkkar, leago buot dárbbašlaš dieđut.
– Juos das mii nu váilu, válgalávdegotti bivdá lassečilgehusa.
Sámedikki I várreságadoalli Leo Aikio ávžžuha Sámedikki dieđáhusas válmmaštallagoahtit ohcamuša áiggil, váikko proseassa leage oktageardán. Ohcamuššii sáhttá dárbbašit iešguđetlágan áššebáhpáriid.
– Ohcamuššii sáhttá laktit ovdamearkka dihte virgeduođaštusa, man oažžu evangelalaš-luteralaš searvegotti guovddášregistaris dahje ortodoksalaš girku guovddášregistaris dahje duođaštusa olmmoš- ja bearašgaskavuođadieđuin, man oažžu Digi- ja álbmotdiehtodoaimmahagas, lohká Aikio.
Logahallamii dohkkeheami maŋŋá ii leat eará go vuordit válggaid
Válgalogahallan dohkkehuvvo boahtte jagi álggus. Buohkat geat leat dohkkehuvvon válgalogahallamii oččot dieđu das poastta mielde.
– Das ii leat iešalddis eará go vuordit daid válggaid dan maŋŋá go válgalogahallan lea dohkkehuvvon, lohká Tapiola.
Juos it leat dohkkehuvvon válgalogahallamii ja it dohkket válgalávdegotti mearrádusa, sáhtát váidit das viidásabbot.
Čuovvovaš sámediggeválggat bistet sámediggelága nuppástusa mielde dál guokte váhku guhkit go ovdal. Válggat álget vahku árat go lávejit. Válggat leat 23.8. – 3.10.2027.
Jienastit sáhttá poastta mielde dahje jienastanlihpo sáhttá buktit válgalávdegotti almmuhan báikái. Válggat lágiduvvojit sámiid ruovttuguovllus maiddái válgabeaivvi jienasteapmin.
