
Hulman zlatý (Trachypithecus geei) je kočkodanovitá opice z podčeledi hulmanů (Colobinae), která se vyskytuje pouze v malé oblasti na hranici Ásámu a Bhútánu. Vzhledem k životu v nepřístupném terénu se hulman zlatý stal jedním z posledních vědecky popsaných velkých savců. Ačkoli sporé zmínky o jeho existenci lze vysledovat až do 19. století, vědecky popsán byl teprve roku 1956, přičemž na jeho objevu se podílel amatérský přírodovědec a znalec indické fauny Edward Pritchard Gee, zvěčněný i v odborném druhovém jménu opice.
Jde o štíhle stavěnou opici o délce 50–75 cm, s dlouhými končetinami a dlouhým ocasem, který bývá delší než tělo. Zlatavé zbarvení, jež těmto opicím vyneslo české jméno, má srst zejména během zimních měsíců, přes léto bývá spíše bělavá. Hulmani zlatí žijí v různých typech lesů, většinu času tráví ve stromovém baldachýnu. Tvoří skupiny vedené jedním, zřídka dvěma samci. Jídelníček tvoří zejména listy, ale i jiná rostlinná a výjimečně i živočišná potrava. Doba březosti činí 168–180 dnů, novorozené mládě má bílé zbarvení a dospělý odstín srsti získává až za několik let. Na základě malého areálu výskytu, ztráty biotopů a dalších hrozeb je hulman zlatý pokládán za ohrožený druh.