odcházet

Czech

Etymology

Etymology tree

Proto-Slavic *otъ-

Old Czech ot-

Czech od-

Czech cházet

Czech odcházet

From od- + cházet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotxaːzɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

odcházet impf (perfective odejít)

1. to go away
2. to be failing
3. to be dying

Conjugation

Conjugation of odcházet

infinitive odcházet, odcházeti active adjective odcházející verbal noun odcházení passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odcházím odcházíme — odcházejme 2nd person odcházíš odcházíte odcházej odcházejte 3rd person odchází odcházejí, odchází — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odcházet. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odcházel odcházeli — — masculine inanimate odcházely — feminine odcházela — neuter odcházelo odcházela — — transgressives present past masculine singular odcházeje — feminine + neuter singular odcházejíc — plural odcházejíce —

Further reading

• “odcházeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odcházeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odcházet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026