světlice

Czech

Etymology

From světlo +‎ -ice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvjɛtlɪt͡sɛ]

Noun

světlice f

1. flare (brightly burning light)
2. (botany) safflower (plant)

Declension

Declension of světlice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	světlice	světlice
genitive	světlice	světlic
dative	světlici	světlicím
accusative	světlici	světlice
vocative	světlice	světlice
locative	světlici	světlicích
instrumental	světlicí	světlicemi

Further reading

• “světlice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “světlice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989