brnka

Old Czech

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̩nka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̩nka/

Noun

brnka f

1. afterbirth

Declension

Declension of brnka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	brnka	brncě	brnky
genitive	brnky	brnkú	brnek
dative	brncě	brnkama	brnkám
accusative	brnku	brncě	brnky
vocative	brnko	brncě	brnky
locative	brncě	brnkú	brnkách
instrumental	brnkú	brnkama	brnkami

This table shows the most common forms around the 13th century.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “brnka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění