Kumasi
Kumasi je město v africkém státu Ghana. Je metropolí oblasti Ašantsko. Je druhým nejlidnatějším městem v zemi.[2] Žije zde přes 2 miliony lidí.
| Kumasi | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 6°42′ s. š., 1°37′30″ z. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC±00:00 |
| Stát |  Ghana |
  Kumasi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 254 km² |
| Počet obyvatel | 3 903 480 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 15 368 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1680 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 032 |
| PSČ | AK000-AK911 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatTradiční interpretace původu názvu říká, že název vznikl z místních jazyků, a znamená pod stromem Kuma.
Přírodní poměry a poloha
editovatObyvatelstvo
editovatObyvatelstvo je z 84 % křesťanské víry a z 11 % vyznává islám. Většina obyvatel je ašantské národnosti a v roce 2000 bylo 40 % obyvatel mladších 15 let. V roce 2021 zde žily zhruba 2 miliony obyvatel[3], z nichž z etnického hlediska jsou nejvíce zastoupeni Ašantové. 84 % obyvatel se hlásí ke křesťanství a 11 % k islámu, mimo to jsou zde zastoupena i náboženství tradiční africká.
Historie
editovatKumasi je jedním z hlavních kulturních a hospodářských center Ghany. Lokalita je osídlena od doby kamenné.
Zmíněno je poprvé k roku 1695 kdy bylo hlavním městem ašantského státu. Relativní mírou rozvoje a civilizovanosti města byli zaskočeni evropští cestovatelé, kteří jej v závěru 19. století navštívili. V roce 1874 byly nicméně ve válce mezi Brity a místními Ašanty některé části města zničeny.[4] Podle odhadů zde tehdy žilo okolo čtyřiceti tisíc lidí. Britská nadvláda umožnila, aby se z původní lokality vytvořilo moderní město. Nové domy rostly poměrně rychle. Význam Kumasi spočíval hlavně v obchodu se zlatem a v okolí pěstovanými kakaovými boby.
V roce 1931 byl postaven místní kostel svatého Petra, jako sídelní chrám pro místní arcidiecézi.
V roce 1950 mělo Kumasi okolo sta tisíc obyvatel. Dramatický růst[5] však vedl k tomu, že v původně zahradním městě došlo k zahuštění zástavby a ztrátě veřejných ploch, jakými jsou parky a lesy.[2]
Přestože v roce 1983 ratifikovala Ghana mezinárodní chartu ekonomických, sociálních a kulturních práv, která lidem zakládá právo na bydlení, je toto právo v případě města Kumasi často porušováno; bytový fond dlouhodobě neodpovídá potřebám lidí, domy jsou postavené mnohdy nekvalitně nebo v nedostatečném množství.[6]
Ač má město prastaré kořeny, je i v mnohém velice moderní. Žádné výškové budovy však v Kumasi historicky nevznikly. V letech 2014 až 2024 bylo nicméně přestavováno a modernizováno místní přestížené tržiště.[7]
Kultura a zajímavosti
editovatSeverní části města vévodí palác Manhyia. Jde o dávné sídlo královské rodiny ašantských panovníků. Byly zde sepisovány a sestavovány všechny zákony, a dokonce i ústava. Palác disponuje také soudní síní. Veškeré prostory v budově jsou za menší poplatek přístupné i turistům.
Hlavní kulturní atrakcí města je Národní kulturní centrum (anglicky National Culture Center) vzdálené 10 minut od největší tržnice v západní Africe. Rozlehlý komplex zahrnuje muzeum ašantské historie, lidovou knihovnu, prodejnu výrobků tradičních řemesel a výstavní část. V centru je také možné navštěvovat kurzy tradičních tanců a bubnování. Prim mezi vystavovanými předměty v muzeu hraje kopie tzv. zlatého stolce, kterou použil místní vládce k obelstění Britů: když se Britové doslechli o existenci tohoto vzácného symbolu používaného již dávnými ašantskými králi, požadovali po vládnoucí vrstvě, aby jim ho vydala. Britové však dostali jen zdařilou kopii, která se běžně používala. Pravý zlatý stolec se nachází v královském paláci a je vystavován jen při výjimečných událostech. Nikdo se do něj nesmí posadit a on se ani nikdy nesmí dotknout země – vždy leží buď na svém vlastním podstavci, nebo na kůži zvířete, např. levharta. Když se Ašantové cítí být něčím ohroženi, obětují zlatému stolci. V roce 1896 došlo v obavě z možné války a ztracení zlatého stolce k deportaci jejich krále Prempeha I. Město pak bylo připojeno k britské kolonii.[4] Zlatý stolec je vyobrazen i na ašantské vlajce.
Město Kumasi má také vlastní zoologickou zahradu. V ní lze spatřit například šimpanze, krokodýly a další. Velmi vítaným zpestřením je také Asantenský palác, výletní místo královské rodiny. Také je možné navštívit Adae Festival věnovaný pokloně králi jménem Otumfuo Osei Tutu II. Jde totiž o svátek akwasidae, během kterého ašantský vládce očisťuje trůny svých předchůdců a předkládá zesnulým duším připravenou potravu. Svátek je jedním ze čtyřiceti dvoudenních cyklů v ašantském kalendáři a živí si během adae, jak zní zkrácená verze názvu svátku, připomínají skutky zemřelých a prosí o jejich přízeň. Pro vládce je svátek příležitostí ukázat svou štědrost a na oplátku přijmout poctu od svého lidu.
Ve středu města se nachází ještě vojenské muzeum a řada dalších kulturních institucí. Chrám svatého Petra byl postaven v letech 1927 až 1929 na místě původní misijní stanice. Je centrem arcidiecéze. Stojí zde ještě metodický kostel, který nechal zbudovat Thomas Birch Freeman roku 1938 a další svatostánky.
Ekonomika
editovat
V Ghaně je Kumasi známé díky tzv. Kumawoodu, centru místního filmového průmyslu.
V okolí města se těží zlato a dřevo. V blízkosti města stojí také továrna na mýdla nebo na lepidla.
Ve středu města se nachází rozsáhlá tržnice (Kumasi Central Market), na které se sbíhají různé okolní komunikace. Tržnice, která je středem života několikamilionového města je krytá.
Doprava
editovatV Kumasi stojí mezinárodní letiště Nana Agyeman Prempeh I International Airport. V roce 2025 byla zahájena výstavba komerčního centra v jeho blízkosti.[8]
Silniční doprava je koncentrovaná na řadu bulvárů, které mají více silničních pruhů a jsou oddělené mimoúrovňovými křižovatkami od ostatní dopravy. Okolo středu města je veden silniční okruh, který tvoří řada takto propojených bulvárů. Hlavní silnice z města vede do metropole státu Akkra, která je však jen obyčejnou dvouprodou silnicí, věčně přetíženou.[9] Silniční doprava je přetížená a je zdrojem znečištění ovzduší.[10]
Výhledově má být modernizováno i zastaralé železniční spojení.[11]
Školství
editovatV Kumasi sídlí Univerzita vědy a techniky, dále několik náboženských vysokých škol a Polytechnická škola. Školská zařízení jsou nedostačující pro město této velikosti, které je stále rostoucí.[12]
Sport
editovatVe městě sídlí fotbalový klub s názvem Kumasi Asante Kotoko.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Kumasi na německé Wikipedii a Kumasi na španělské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- 1 2 Kumasi was called the garden city – but green spaces are vanishing in a clash of landuse regulations. The Conversation. Dostupné online [cit. 2025-07-02]. (anglicky)
- ↑ ADEWOLU, Adeoye Olugbenga. Kumasi City Profile From 1993 To 2022: A Review Article. In: International Journal of Engineering Inventions. [s.l.]: [s.n.], 2023. S. 121. (anglicky)
- 1 2 OPPONG, Joseph R. Modern World Nations: Ghana. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 125 s. Dostupné online. ISBN 0-7910-7378-5. S. 35. (anglicky)
- ↑ ADEWOLU, Adeoye Olugbenga. Kumasi City Profile From 1993 To 2022: A Review Article. In: International Journal of Engineering Inventions. [s.l.]: [s.n.], 2023. S. 124. (anglicky)
- ↑ ADEWOLU, Adeoye Olugbenga. Kumasi City Profile From 1993 To 2022: A Review Article. In: International Journal of Engineering Inventions. [s.l.]: [s.n.], 2023. S. 116. (anglicky)
- ↑ Public Markets in Ghana: The Case of Kumasi. Cities Alliance. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. (anglicky)
- ↑ Airport City Kumasi Project to Bolster Economic Growth. Ghana News Agency. Dostupné online [cit. 2025-07-17]. (anglicky)
- ↑ Travelling from Accra to Kumasi is a nightmare. The BFT Online. Dostupné online [cit. 2025-10-20]. (anglicky)
- ↑ ADEWOLU, Adeoye Olugbenga. Kumasi City Profile From 1993 To 2022: A Review Article. In: International Journal of Engineering Inventions. [s.l.]: [s.n.], 2023. S. 123. (anglicky)
- ↑ President Mahama urges Czech firms to invest in Accra-Kumasi rail link. APA News. Dostupné online [cit. 2025-07-17]. (anglicky)
- ↑ ADEWOLU, Adeoye Olugbenga. Kumasi City Profile From 1993 To 2022: A Review Article. In: International Journal of Engineering Inventions. [s.l.]: [s.n.], 2023. S. 118. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kumasi na Wikimedia Commons
