Česká společnost je společností práce. V tomto paradigmatu je současný rozvoj moderních technologií považován pouze za důvod pro přeskupení pracovní síly. Trh si se situací poradí a vytvoří nová pracovní místa. Druhou připouštěnou alternativou je pro technologicky nezaměstnané lidi chudoba. Nutnost volby mezi prací a chudobou je ve skutečnosti falešným dilematem. Nabízí se i jiné řešení – post-pracovní společnost. Hlavní argument pro přechod k post-pracovní společnosti vychází ze svobody. Domnívám se, že technologie nemusejí být považovány za hrozbu zaměstnanosti, ale za (...) osvoboditele pracujících. Člověk není v práci svobodný a cestou k překonání této situace je opuštění práce v nejvyšší možné míře. Přechod k post-pracovní společnosti má rovněž praktické a ekonomické výhody. (shrink)

Úspěšná kniha MUDr. Františka Koukolíka Mocenská posedlost se vrací na knižní trh v novém vydání, od základu přepracovaná a doplněná bohatou věcnou dokumentací. Fenomén moci od prvního vydání knihy (Karolinum 2011) zdá se posílil a více prorostl mnoha, prakticky všemi oblastmi života populace na planetě Zemi. Nové zpracování problému se opírá o čísla statistik, o interpretaci každodenních událostí ve světě, o výsledky anket a psychologických experimentů, nepomíjí ani autorovu doménu – neurovědu jako zdroj poznání nejniternějších lidských podnětů i úchylek. Metodou (...) pohledu je ovšem vždy kritický rozum. Skrze něj a v širokých souvislostech podává autor obraz světa, který je stále více varující. (shrink)

Tato studie je recenzní statí ke knize Andrew MCGETTIGAN, The Great University Gamble: Money, Markets and the Future of Higher Education. London: Pluto Press, 2013. Klíčovým motivem studie je využití McGettiganovy analýzy technických aspektů reformy univerzitního systému započaté v Anglii na konci první dekády jednadvacátého století pro výklad vzestupu specifického režimu vzdělávání vyjádřeného v jazyce a logice „trhu a peněz". Vzestup tohoto režimu je interpretován s ohledem na procesy odpojování univerzitního prostředí od dosavadního vzdělávacího rámce spojeného s veřejnými zájmy. Studium (...) způsobů, jakými procházejí peníze zaváděným systémem vzdělávání, odkrývá novou podobu konfrontace klasických ideálů univerzitní výchovy s realitou masového vzdělávání. (shrink)

Human skin produces numerous neurohormones and neuropeptides. Recent evidence has shown that the neuroendocrine regulation of human skin biology also extends to keratins, the major structural components of epithelial cells. For example, thyrotropin‐releasing hormone, thyrotropin, opioids, prolactin, and cannabinoid receptor 1‐ligands profoundly modulate human keratin gene and protein expression in human epidermis and/or hair follicle epithelium in situ. Since selected keratins are now understood to exert important regulatory functions beyond mechanical stability, we argue that neuroendocrine pathways of keratin regulation are (...) important for maintaining skin and hair follicle homeostasis. This invites innovative neuroendocrine therapeutic interventions for skin disorders characterized by abnormal keratin expression, ranging from psoriasis to genodermatoses, and for promoting skin wound healing and hair growth. This strategy can be probed in simple, but instructive and readily available human skin and hair follicle organ culture assays as ideal models for exploring this new neuroendocrine frontier in translational epithelial biology. (shrink)