Abstract

Studie systematicky sleduje Patočkovu inspiraci sókratovskými a platónskými motivy od počátku jeho myslitelského úsilí po formulaci „negativního platonismu“. Vůdčí se postupně stává otázka, proč chce být Patočkova koncepce negativním platonismem, a nikoli tím, co bychom mohli nazvat existenciálním sókratovstvím. S oporou v interpretaci Patočkových přednášek o Sókratovi a Platónovi, jakož i jeho nepublikované knihy Věčnost a dějinnost, se pokoušíme podat interpretaci negativního platonismu