|
|
|
|
|
|
1. Urbanistick� a stavebn� v�voj Gottliebovy ulice
Tato ��st historick�ho j�dra Rokycan fixuje velmi dob�e uli�n� ��ru
st�edov�k� lokace, v�etn� jej�ch drobn�ch nepravidelnost�. Gottliebovou ulic�
vych�zela z m�sta cesta sm�rem k Sask� br�n�, odkud pokra�ovala p�es historick�
Plze�sk� p�edm�st� sm�rem na Litohlavy. Tato dopravn� tepna nikdy nedos�hla
frekventovanosti a celost�tn�ho v�znamu pr�tahu ve sm�ru Praha�Plze�, kter� proch�zel hlavn�m n�m�st�m
i ulic� M�ru.
Gottliebova ulice proto soust�e�ovala sp�e chud�� �emeslnick� a malozem�d�lsk�
domy, rozlo�en� v nepravideln�m rytmu na m�lk�ch parcel�ch s velk�m
pod�lem voln�ch nezastav�n�ch ploch. Z�stavba se tu vyv�j� organicky a nebyla ani
posti�ena demolicemi za komunistick�ho re�imu. Velice cenn� je to, �e u dom� se
dochovaly i dispozice dvor� a n�dvorn�ch hospod��sk�ch staveb, v�etn� b�val�ch
stodol a st�j�. Podobn� jako nap��klad ve Smetanov� ulici
je tento v�sledn� soubor m�stsk� z�stavby hodnotn� p�edev��m z urbanistick�ho
hlediska, jako otisk kontinu�ln�ho m�stotvorn�ho procesu, kter� zde na
periferii historick�ho j�dra Rokycan za�al patrn� ve 14. stolet�.
Obsah
1. Urbanistick� a stavebn� v�voj Gottliebovy ulice
2. Popis jednotliv�ch objekt� v Gottliebov� ulici
2.1. Z�stavba
pod�l v�chodn� strany Gottliebovy ulice
2.1.7. Zbo�en�
Sask� kas�rna �p.39/I
2.2. Z�stavba
pod�l z�padn� strany Gottliebovy ulice
3. Technick� v�voj Gottliebovy ulice
4. V�voj pojmenov�n� Gottliebovy ulice
Archeologick� v�zkum prov�d�n� roku 1998 na m�st� dom� �p.29/I a �p.30/I v nedalek�
�Komensk�ho
ulici� ov�em vyvol�v� pochyby o spr�vnosti dosavadn�ch teori� o vzniku
gotick�ch Rokycan. Odhalena tam toti� byla mimo jin� i p�cka z 1. poloviny 13. stolet�.[1]
N�lez s�deln�ho horizontu ze 13. stolet�[2]
zpochyb�uje do t� doby p�evl�daj�c� v�klad stavebn�ch d�jin Rokycan, podle
n�ho� z�stavba v z�padn� ��sti m�sta vznikla a� ve 14. stolet� pl�novit�m
zalo�en�m na dosud neos�dlen� plo�e. Rezidua z 13. stolet� bu� vznik t�to ��sti
m�sta posouvaj� o v�c ne� 100 let do minulosti, nebo nasv�d�uj� tomu, �e i
v z�padn� ��sti historick�ho j�dra existovala v p�edloka�n� dob�
n�jak�, mo�n� torzovit�, z�stavba. (Podrobn�ji o z�kladn�ch prostorov�ch
vztaz�ch v p�edloka�n�ch Rokycanech, viz
speci�ln� mapa.)
|
Mapa historick�ho j�dra Rokycan
dle stavu z r. 1990. Klikni pro detailn� p�ehled z�stavby, v�etn�
ozna�en� dom� ��sly. |
Mapa prostorov�ch a dopravn�ch
vztah� ve st�edov�k�ch Rokycanech. |
|
|
|
Stavebn� v�voj Gottliebovy ulice nebyl na�t�st� ani po roce 1945 p�erv�n
plo�nou asanac� (by� se k n� na sklonku komunistick� vl�dy schylovalo).
Ulice m� d�lku necel�ch 100 metr�. V roce 1892 navrhoval Bed�ich Pek,
autor prvn�ho regula�n�ho
pl�nu Rokycan, v�raznou korekci uli�n� ��ry, spojenou s postupnou obm�nou
z�stavby. V duchu pokrok��sk�ho purismu m�la b�t st�vaj�c� ulice nap��mena
a roz���ena. Domy �p.45/I a �p.44/I by z�staly na sv�m m�st�, d�m �p.43/I by
postoupil o n�co do ulice, slep� uli�ka vyb�haj�c� severn� od n�j se m�la
zru�it, domy �p.41/I a �p.40/I ustoupit do hloubky vnitrobloku. Na prot�j�� stran�
ulice m�l o n�co ustoupit d�m �p.34/I i �p.37/I a
�p.38/I. Naopak Sask� br�na m�la b�t zachov�na.[3]
Pl�n nebyl na�t�st� realizov�n a ulice si ponechala svou lehce nepravidelnou,
rostlou strukturu. Na p�elomu 19. a 20. stolet� byla ov�em zbo�ena v�ovit�
Sask� br�na, kter� ulici na severu uzav�rala. Bezohledn� z�sah tehdej��ho
mlado�esk�ho veden� radnice byl ztr�tou nejen pam�tkovou a um�leckou ale i
urbanistickou. Intimn� charakter ulice byl prora�en�m dochovan�ho �seku m�stsk�ho opevn�n�
do n�m�st� U Sask� br�ny nevratn� prom�n�n.
→ODKAZ: Mapa demolic v z�padn� ��sti
historick�ho j�dra Rokycan. Gottliebova ulice na posledn� chv�li unikla zni�en�
d�ky p�du komunistick�ho re�imu. Klikni pro detailn� p�ehled z�stavby, v�etn�
ozna�en� dom� ��sly.
Je�t� v�t��mu ohro�en� �elila zdej�� z�stavba p�ed rokem 1989, kdy se na
�zem� cel� Gottliebovy ulice pl�novaly plo�n� demolice, po nich� zde m�la
vyr�st nov� z�stavba v socialistick�m duchu. U� v roce 1977, kdy� se
na n�rodn�m v�boru projedn�valo roz���en� are�lu Strojn� traktorov� stanice
(dnes podnik SMS) v �p.12/III na nedalek�m n�m�st� U Sask� br�ny (viz podkapitola o
s�deln�m j�dru Plze�sk�ho p�edm�st�), se zmi�uje nutnost uv�st p��padnou
expanzi podniku do souladu s pl�novanou v�stavbou �kolsk�ho are�lu a bytov�ch
jednotek v okol� podniku (podle studie kterou v t� dob� m�lo zpracov�vat
�VUT � Stavebn� fakulta Praha).[4]
Na p�elomu let 1977�1978 rada M�stNV vzala na v�dom� zpr�vu o jedn�n� na �VUT
v Praze ve v�ci zpracov�n� studie na p�estavbu z�padn� ��sti m�sta
s t�m, �e do jednoho m�s�ce p�edlo�� z�stupci �VUT konkr�tn� n�vrh studie.[5]
Dne 23. kv�tna 1978 se rada M�stNV sezn�mila s n�vrhem studie na
urbanistick� �e�en� severn� ��sti m�sta od �VUT.[6]
Nakonec ofici�ln� asanaci �zem� �e�ila studie plze�sk�ho Stavoprojektu
z po��tku 80. let, kter� p�edpokl�dala v z�n� �Rokycany-st�ed� p�estavbu
na �socialistick� m�sto�. Podle vyj�d�en� n�rodn�ho v�boru z �ervna 1981
m�la b�t jednou z akc�, kter� budou prioritn� pl�nov�ny k realizaci
je�t� v 7. p�tiletce (1981�1985), i p��prava a zah�jen� v�stavby s�dli�t�
Rokycany-st�ed, kter� m�lo sest�vat z byt� a z roz���en� �kolsk�ho are�lu
v ulici M�ru a v tehdej��m Parku Pion�r�.[7]
V prvn� etap� se v centru m�sta po��talo s v�stavbou n�kupn�ho
st�ediska (vyrostlo jako obchodn� d�m ���r, viz kapitola �Masarykovo
n�m�st��). D�le m�lo b�t v historick�m j�dru postaveno 630 byt�.
Z nich bylo realizov�no �jen� cca 250 v s�dli�ti Pod
Kostelem. Kdyby nedo�lo k p�du komunistick�ho re�imu, normaliza�n�
panelov� architektura by ze s�dli�t� Pod Kostelem expandovala z�padn�m a
jihoz�padn�m sm�rem a prom�nila by z�stavbu v prostoru Soukenick� ulice,
Doln�ch p��kop� a Gottliebovy ulice na dal�� dezurbanizovan� nehostinn� prostor.
Tyto pl�ny v ��jnu 1991 na�t�st� ofici�ln� zru�ila m�stsk� rada, kter� rozhodnut�
o zachov�n� Gottliebovy ulice u�inila 7. ��jna 1991. Domy v Gottliebov�
ulici, kter� u� byly za�azeny do demoli�n�ho p�sma, se pak vr�tily p�vodn�m
majitel�m. �patn� technick� stav zdej��ch dom�, zavin�n� ne�dr�bou v o�ek�v�n�
demolic, se od t� doby postupn� zlep�uje.
2. Popis jednotliv�ch objekt� v Gottliebov� ulici
2.1. Z�stavba pod�l v�chodn�
strany Gottliebovy ulice
Za�neme-li po v�chodn� stran� ulice, pak prvn�m domem je tu �p.45/I
na n�ro�� Smetanovy ulice, vn�j�kov� nezaj�mav�, ale hmotov� vcelku p�ijateln�
jednopatrov� objekt. P�i m�rn� rekonstrukci pr��el� a odstran�n� n�kter�ch
modern�ch ru�iv�ch detail� by mohl b�t velmi snadno prom�n�n na velmi pozitivn�
p�sob�c� sou��st uli�n� fronty. Jeho detailn� popis se nach�z� v kapitole
�Smetanova ulice�.
→ODKAZ: Vpravo d�m �p.45/I na n�ro��
Gottliebovy a Smetanovy ul., vlevo ��st domu �p.44/I. Foto D. Borek, z��� 2003.
Sousedn� d�m �p.44/I
je sice nev�raznou p��zemn� stavbou s novorenesan�n�
fas�dou z doby okolo roku 1900, vstupn� port�l dve�� m� v klen�ku nese
letopo�et 1747, tedy p�vod p�inejmen��m barokn�.
Dne 14. kv�tna 1784 po��dal Jan Gruber obecn� radu o ingros (��edn� z�pis) �frymarku�
(sm�ny nemovitost�) na d�m s Mat�jem T�borsk�m. Rada to schv�lila.[8]
T�borsk�ch dosud vlastnili d�m �p.123/I na Mal�m n�m�st�,
kter� nyn� p�evzal Gruber. V seznamu majitel�
dom� z roku 1788 se jist� Anna T�borsk� uv�d� coby vlastn�k domu
�p.44/I. Pokud ale plat�, �e transakce mezi Gruberem a T�borsk�m z kv�tna
1784 byla sm�nou, pak v �p.44/I p�vodn� �il Gruber a pak rodina
T�borsk�ch. V z��� 1784 objekt �p.44/I spolu se st�jemi vyho�el p�i po��ru
m�sta.[9]
Dne 14. �ervna 1785 magistr�t projedn�val ��dost Mat�je T�borsk�ho o atestatio (potvrzen�) ��e
jemu v�echno sho�elo�. Radn� to schv�lili.[10]
→ODKAZ: Port�l domu �p.44/I v Gottliebov�
ul., datovan� do roku 1747. Foto D. Borek, z��� 2003.
Podle popisu z roku 1842 se vpravo od vchodu nach�zely 2 obytn�
pokoje, kuchyn� a d�lna, vlevo dal�� 2 obytn� pokoje se 4 klenut�mi topen�mi.
D�m byl postaven z kamene, st�echa �indelov�. Objekt m�l rozm�ry 10 x 5,5
s�h� (19 x 10,4 m). Vpravo na dvo�e st�la nov� kamenn� st�j a chl�v, klenut�
cihlami a kryt� ta�kami. Podle popisu byla ve vynikaj�c�m stavu. M�la rozm�ry
4,5 x 4 s�hy (8,5 x 7,6 m). Vlevo na dvo�e je�t� byl um�st�n d�ev�n� objekt
ov��na, om�tnut� mazanic�, kryt� �indelem, ve st�edn�m technick�m stavu, s rozm�ry
3 x 2 s�hy. A za ov��nem byla situovan� k�lna na d�ev�n�ch pil���ch, ve
st�edn�m stavu, se st�echou krytou �indelem. K�lna st�la na p�dorysu 2,5 s�h� x
1 s�h a 4 stopy (4,7 x 3,2 m).[11]
V roce 1858 vypracoval Mat�j Ma�ek pl�n na nov� krov domu �p.44/I.[12]
V polovin� 19. stolet� tu fungoval hostinec
�U P�emysla�. Od roku 1893 se d�m nach�zel v majetku rodiny H�jkov�ch
a proto se zdej�� hospod� i domu samotn�mu ��kalo �U H�jk��.� V m�stsk�m
archivu se nach�z� slo�ka z roku 1893, nazvan� �H�jek V�clav, oprava �p.44/I�.[13]
N�kdy na p�elomu 19. a 20. stolet�, mo�n� pr�v� v souvislosti
s p�echodem do vlastnictv� rodu H�jk�, z�skala fas�da eklektick�
neorenesan�n� dekor, pon�kud ne�ekan� na tomto jinak velmi skromn�m p��zemn�m staven�.
V �ervnu 1901 se uv�d�, �e V�clav H�jek, majitel hostince v Sask�
ulici p�istavuje ke sv�mu p��zemn�mu domku prvn� poschod�.[14]
D�m ale navzdory t�to zpr�v� z�stal jen p��zemn�m. N�stavba patra se op�t
zva�ovala za protektor�tu. Julie H�jkov� tehdy 9. kv�tna 1939 z�skala stavebn�
povolen� dle projektu �t�p�na Wolfa.[15]
Ani tentokr�t nebyl z�m�r realizov�n. V kv�tnu 1933 obecn� okra�lovac� a
komunika�n� komise rozhodla, �e kout vedle H�jkova hostince se m� zahradit, aby
nebyl voln� p��stupn� a zne�i��ov�n.[16]
Byla t�m my�lena necel� metr �irok� mezera mezi domem �p.44/I a sousedn�m
�p.43/I.
Od dubna 1951 do poloviny 60. let 20. stolet� fungovala v dom� modlitebna
�eskoslovensk� c�rkve husitsk�.[17] V l�t� 1991 pro�la fas�da domu opravou, barva pr��el� byla provedena
v kombinaci �lut� a syt� hn�d�. Na st�e�e z�staly star�� za�edl� ta�ky.[18] Roku 2012 prob�hla obnova st�echy domu �p.44/I. Celkov� n�klady dos�hly
234 546 K�. Z dota�n�ho krajsk�ho programu Obnova historick�ho
stavebn�ho fondu v pam�tkov�ch rezervac�ch a z�n�ch bylo z toho poskytnuto
80 000 K�.[19]
D�le k severu nab�v� z�stavba Gottliebovy ulice u� r�zu venkovsk�ho
malom�sta, jak�m Rokycany a� do 20. stolet� fakticky byly. D�m �p.43/I je toti� p��zemn�
chalupou, orientovanou �t�tov� do ulice a odd�lenou od n� p�edzahr�dkou.
→ODKAZ: D�m �p.43/I v Gottliebov� ul.
Poz�statek venkovsk�ho charakteru z�stavby. Foto D. Borek, z��� 2003.
Dne 4. ��jna 1803 na jedn�n� magistr�tu Vojt�ch Beer �skl�d� Abriss [n�mecky demolice nebo
n�stin, zde patrn� ve v�znamu projekt � pozn. aut.] k vystaven� domku na licitando [tedy v dra�b� � pozn. aut.] koupen�m sp�leni�ti Berovsk�m
pod N. C. 43 v m�st�.� M�sto v�c p�edalo k posouzen� policejn�mu
��adu.[20]
Dozv�d�me se, �e d�m byl sp�leni�t�m. Nen� vylou�eno, �e je�t� od dob po��ru
m�sta ze z��� 1784. V 70. letech 18. stolet� tu skute�n� �ila rodina
Beerov�ch. V dubnu 1777 se v �p.43/I �enil Franti�ek Beer a Barbora
rozen� Kroftov�.[21]
Je�t� v dubnu 1781 se jim tu narodilo d�t�.[22]
Po roce 1784 skute�n� ust�vaj� z�pisy o dom� �p.43/I v matrik�ch, nen� ale
potvrzeno, �e skute�n� od t� doby po dvacet let z�st�val neob�van�m
sp�leni�t�m. V roce 1803 se ho ujal Vojt�ch Beer, kter� do t� doby �il
v dom� �p.39/I (Sask� kas�rna na prot�j�� stran� ulice, viz n�e).[23]
Nen� jasn�, zda d�m zcela nov� vystav�l �i jen opravil. Ka�dop�dn� �lo o
v�razn�j�� stavebn� akci, jej� charakter dodnes ur�uje z�kladn� podobu domu. V archivu
m�stsk� technick� kancel��e se pro rok 1925 uv�d� jak�si oprava domu �p.43/I.[24]
Pod�l severn� st�ny tohoto domu pronik� do hloubi bloku kr�tk� nepravideln�
uli�ka o d�lce zhruba 30 metr�, kter� vznikla spont�nn� utilit�rn� parcelac�
n�kdy mezi 14. a 18. stolet�m. Jej� ��el byl umo�nit dopravn� obslu�nost
zadn�ch ��st� parcel dom� stoj�c�ch v Smetanov� ulici. Tato komunikace
coby mimo��dn� cenn� poz�statek rostl�ho p�dorysu mus� b�t uchov�na i do
budoucna. A i samotn� d�m �p.43/I zasluhuje ochranu sv� malom�stsk� hmoty.
V historick�m j�dru Rokycan jde o pom�rn� vz�cnou uk�zku p�vodn�ho
m���tka, je�t� z doby p�ed zahu��ov�n�m a zvy�ov�n�m z�stavby od 19. stolet�.
Tehdy bylo b�n� v bo�n�ch ulic�ch historick�ho j�dra m�sta, �e m�sto
souvisl� domovn� fronty existovala voln�j�� s�deln� struktura, kter�
v obecn�ch rysech odkazuje k nejstar��m stavebn�m f�z�m po st�edov�k�
lokaci (v 14. stolet� nepochybn� i na rokycansk�ch n�m�st�ch b�valy partie, kde
domovn� frontu p�eru�ovaly r�zn� zahrady, dvorky a obslu�n� cesty).
Zm�n�n� bezejmenn� uli�ka u domu �p.43/I neobsluhuje jen dvorky dom� ve
Smetanov� ulici, ale stoj� v n� rovn� d�m �p.42/I, dal�� �vesnick� chalupa� uprost�ed
Rokycan.� P��zna�n� je, �e oba objekty
�p.42/I i �p.43/I jsou v Josefsk�m katastru
z roku 1788 zaevidov�ny jako �domek�, nikoliv �d�m�.[25]
→ODKAZ: D�m �p.42/I v slep� uli�ce
vyb�haj�c� z Gottliebovy ulice. Vpravo d�m �p.43/I, vlevo �p.41/I. Foto D.
Borek, z��� 2003.
Dne 19. srpna 1783 obecn� rada �e�ila ��dost, kterou podal Josef Waldh�ger ohledn� ingrosov�n� (��edn�ho z�pisu) na �koupen� domek od Marie Anny B�ehovsk� za 150 zlat�ch.� Radn� to odsouhlasili.[26]
V matrice se n�sledn� uv�d� �Josef Waldecker�
coby obyvatel �p.42/I.[27]
Jako vlastn�ka �p.42/I ho zde zaznamenal i seznam majitel� dom�
z roku 1788.
Dne 24. ledna 1800 se na magistr�t obr�til V�clav Waldheger
(Waldekr, Waldecker), �mistr rukavi�nick�,
dr�itel domku pod No. 142 [patrn� omyl, m� b�t No. 42 � pozn. aut.] ve m�st�, za 595 zl. s man�elkou do
spolku [tedy spole�n� � pozn. aut.] koupen�ho,�
s ��dost� �o povolen� sob� pr�va
m�stsk�ho.� Magistr�t to odsouhlasil.[28]
V�clavovi a Ann� Waldhegerov�m se roku 1805
v �p.42/I narodilo d�t�.[29]
Dne 18. �ervence 1820 se na sch�zi obecn� rady jednalo o ��dosti, kterou
podal Johann Sitek (Jan Z�tek), aby �mit den Thomas R�ehor�owsky
beauftragt werden m�chte seine Fleischbank von dessen Wohngeb�ude wegzur�umen,�
tedy �Tom�i �eho�ovsk�mu ulo�eno bylo sv�j masn� kr�m z jeho
obytn�ho domu vykliditi.� Magistr�t se rozhodl nechat v�c pro�et�it.[30]
Tom� �eho�ovsk� se �enil v �noru 1817
s Barborou Cinklovou. Svatba se konala
v sousedn�m dom� �p.43/I.[31]
V kv�tnu 1817 se novoman�el�m prvn� potomek narodil v dom� �p.48/I ve
Smetanov� ulici.[32]
N�sleduj�c� d�t� ale p�i�lo na sv�t v b�eznu 1820 v dom� �p.42/I.[33]
Toho se tud� t�kala ona st�nost na provozov�n� �eznick�ho kr�mu. Dne 25.
�ervence 1820 se rada zab�vala zpr�vou o vy�et�en� t�to kauzy. M�sto pov��ilo
policejn� ��ad vyhled�n�m jin�ho m�sta, kam by bylo mo�n� �eznick� kr�m
p�esunout. V z�pisu se up�es�uje, �e �lo o �eznick� kr�m Tom�e �eho�ovsk�ho um�st�n� v dom� Jana Z�tka.[34]
Vzhledem k �ast�mu st�hov�n� man�el� �eho�ovsk�ch
je pravd�podobn�, �e skute�n� nebyli vlastn�ky �p.42/I, jen n�jemn�ky. Jan Z�tek
�il v �p.46/I ve Smetanov� ulici. Zadn� ��st jeho zahrady sousedila
s domem �p.42/I.
Krov domu byl pr� oded�vna polo�en p��mo na m�stsk�ch hradb�ch.
V dubnu 1927 se n�dvorn� hospod��sk� budova uv�d� jako pobo�en�. Majitel
�p.42/I pr� po��dal o p�estavbu domu a m�sto se s n�m dohodlo, �e mu ji povol�
s t�m, �e dojde i k demolici p�ilehl�ho �seku b�val�ho m�stsk�ho
opevn�n�. 23. b�ezna 1927 m�stsk� rada n�vrh podpo�ila s t�m, �e majitel
domu �p.42/I bude moci po zam��len� regulaci n�b�e�� ml�nsk�ho n�honu a po zbo�en�
domu �p.62/III pozemek sm�rem k severu vkusn� oplotit.[35]
V letech 1926�1927 pak d�m �p.42/I skute�n� p�estav�la do sou�asn� podoby
stavebn� firma Josefa Bene�e. �lo de facto
o novostavbu, z p�vodn� chalupy prakticky nic nezbylo.[36]
Dne 14. ��jna 1927 vydala rada ob�vac� povolen� na p�estavbu respektive
novostavbu �p.42/I majitelky Antonie �muclerov�.[37]
Nov� prvorepublikov� domek na�t�st� respektoval historick� m���tka.� P�ed p�estavbou (i po n�) �lo o p��zemn�
objekt sp�e vesnick�ho r�zu, s prot�hl�m p�dorysem venkovsk� chalupy.
Leteck� sn�mek m�sta z roku 1925 ukazuje, �e i p�ed p�estavbou se do
komunikace obracel �t�tovou st�nou s polovalbou.� V letech 1974�1975 byla provedena
vestavba podkrovn�ch m�stnost�. Sice m�rn� neorganick�, ale na�t�st� pohledov�
skryt� z ulice.[38]
D�m �p.41/I je od roku
1991 pam�tkov�
chr�n�n�.[39]
Je to dnes nejl�pe dochovan� m욝ansk� d�m v t�to ulici.� Rozlo�it� a p�itom m���tkov� drobn� jednopatrov�
d�m je pohledov� exponovan�, proto�e vystupuje do Gottliebovy ulice, vytv��eje
tak jej� podstatn� z��en�. Zaujme na prvn� pohled archaickou a malebnou
mansardovou st�echou a pitoreskn� n�zk�mi stropy p��zem� i prvn�ho patra. Tato
podoba domu snad poch�z� z 18. stolet�, mo�n� byl stavebn� upraven je�t�
po po��ru m�sta roku 1784, kdy vyho�el, spolu s objekty st�je a stodoly.[40]
→ODKAZ: Pam�tkov� chr�n�n� barokn� d�m
�p.41/I v Gottliebov� ul. Pohled z jihu. Foto D. Borek, z��� 2003.
Dne 10. z��� 1779 se obecn� rada zab�vala ��dost� o �vejchoz�,
tedy obhl�dku �za p���inou vyhl�dnut� renky [z n�meck�ho �Rinne�,
�Rinnchen�, strouha, stru�ka[41]
� pozn. aut.] a �labu kottlasovsk�ho.
Skrze to �e sirotci Gruberovsk� velkou skrze vlhost �kodu trp�.� Radn� se usnesli, �e ohledn� t�
stoky se m� pan� Kotlasov� volat na radnici, aby
spole�n� tu stoku vyklidili.[42]
Nen� jasn� lokalizace, ani charakter t�to z�vady. Kotlasov�
tehdy ob�vala d�m �p.41/I. D�m sirotk� Gruberovsk�ch
byl v �p.49/I ve Smetanov�
ulici, ale Gruberovi �ili i v �p.44/I (viz v��e) v Gottliebov�
ulici. Pokud bylo my�leno �p.49/I, jednalo by se o prostor n�kde p�i m�stsk�ch
hradb�ch, pokud �lo o �p.44/I, byla by to n�jak� stoka vedouc� p��mo
Gottliebovou ulic�, nebo pod n�. Pokud zdrojem pot�� s vodou byl d�m Kotlasov�ch �p.41/I, je ov�em nutn� hledat lokalitu sp�e
sm�rem dol�, tedy u hradeb.
Dne 21. �ervence 1780 po��dal pan Pangerle jm�nem
Franti�ka Longa z Plzn� obecn� radu, aby v r�mci prodeje domu pan� Kotlasov�, kter� koupil V�clav Smr� za 300 zlat�ch, se
vypo��dal i jeho (Long�v) dluh u pana Smr�e ve v��i
27 zlat�ch za �credit�rovan�
�eleza�. Radn� to odsouhlasili.[43]
N�sledn� se tu jako obyvatel skute�n� uv�d� V�clav Smr�.[44]
Rovn� ho tu uv�d� seznam
majitel� dom� z roku 1788.
V m�stsk�m archivu se nach�z� slo�ka z roku 1905, nazvan� �Lederer
Karel, z��zen� dve�� z okna �p.41/I�.[45]
�Podle zpr�vy z roku 1901 byl d�m ve
velmi �patn�m stavu. Stropy pr� hrozily sesut�m.[46]
Opravy se nakonec do�kal a� roku 1937. �lo na�t�st� o pom�rn� pietn� opravu.
Pouze st�vaj�c� �indelov� st�echa byla vym�n�na za eternitovou. Z vlysu na
ji�n� fas�d� byl tehdy bohu�el sejmut barokizuj�c� obraz svat� Rodiny od m�stn�ho mal��e Emila Ma�ka (1871�1938).[47]
Ve fondech m�stsk�ho archivu je ulo�en spisov� materi�l z let 1940�1941,
pod jm�nem �Zbour�n� domu �p.41/I�.[48]
Nen� jasn�, zda nejde o omyl, �i jak�si nakonec na�t�st� nerealizovan� pl�n na
demolici starobyl� usedlosti. V archivu m�stsk� technick� kancel��e je pro
rok 1941 pouze uvedena oprava kom�n� a oken v dom� �p.41/I majitelky Franti�ky
Sklen��ov�.[49]
Z barokn� fas�dy zbyla dnes jen torza ost�n� oken a mezi okny prvn�ho
okna vpad� do om�tky kartu�ov� plocha, kde b�val zm�n�n� malovan� barokn�
obraz. Uvnit� se nach�zej� cenn� barokn� klenby a podb�jen� tr�mov� stropy, d�le
cenn� d�ev�n� schodi�t�, kter� v prvn�m pat�e �st� do �tvercov�ho halov�ho
pokoje, odkud je vstup do jednotliv�ch m�stnost� i na p�vodn� n�dvorn� pavla�.[50]
D�m nen� v technicky ide�ln�m stavu, na st�e�e z�st�v� esteticky pochybn�
eternitov� krytina a do vchodu byly instalov�ny nevkusn� typizovan� dve�e.
M�sto uva�ovalo o finan�n� podpo�e opravy objektu, ale do pl�nu akc�
v r�mci Programu regenerace pam�tek na rok 2007 rekonstrukce �p.41/I
nepro�la. St�t toti� neposkytl pot�ebnou sumu pen�z.[51]
V roce 2007 se d�m �p.41/I z�rove� jako jedin� z Rokycan uv�d� na seznamu
pam�tkov� chr�n�n�ch objekt� v Plze�sk�m kraji, kter� jsou v ohro�en�
kv�li zanedban� �dr�b�.[52]
V kv�tnu 2022 odsouhlasilo m�stsk� zastupitelstvo p�id�len� st�tn� dotace
z Programu regenerace m�stsk�ch pam�tkov�ch rezervac� a pam�tkov�ch z�n
pro rok 2022 na d�m �p.41/I ve v��i 93 000 K� a dal��ch 172 000 K� z obecn�ho
rozpo�tu, kter� m�ly b�t pou�ity na v�m�nu oken v tomto objektu.[53]
Pro rok 2023 z�skal majitel domu �p.41/I 350 000 K� st�tn� dotace a
k tomu je�t� subvenci od m�sta ve v��i 250 000 K� na kompletn� opravu
st�echy.[54]
Odsouhlasila to p�edt�m v dubnu 2023 m�stsk� rada.[55]
Doln� konec Gottliebovy ulice po stalet� uzav�rala Sask� br�na, maj�c�
charakter gotick� v�e s pr�jezdem skrz m�stsk� hradby. Roku 1900 byla
neuv�en� zbo�ena. Zanikl i �sek m�stsk�ch hradeb s cimbu��m, dochovan� do
t�to doby v kr�tk�m �seku v�chodn� od br�ny, pobl� domu �p.41/I. Podrobn�
popis Sask� br�ny se nach�z� v kapitole �m�stsk� opevn�n��.
→ODKAZ: D�m �p.40/I z r. 1914 na severn�m konci
Gottliebovy ul. Pohled od severoz�padu. Vlevo d�m �p.62/III na Doln�ch
p��kopech. Foto D. Borek, z��� 2003.
→ODKAZ: P�vodn� podoba severn�ho konce
Gottliebovy ul. Pohled od jihu. Sask� br�na, vedle n� ze� s cimbu��m,
vpravo p�vodn� d�m �p.40/I. Foto z konce 19. stolet�.
Vedle br�ny st�l je�t� domek �p.40/I.
Roku 1784 vyho�el, podle dobov�ho popisu byly poni�eny i st�je.[56]
Dne 5. �ervence 1785 magistr�t uzav�el vy�et�ov�n� nevhodn�ch kom�n� na
m욝ansk�ch domech v r�mci bezpe�nostn�ch opat�en� po po��ru Rokycan. Mezi
nimi se zmi�uje i jeden �zk� kom�n u V�clava Oppa.
Radn� se usnesli, �e m� �nov� kom�n
vystav�ti.�[57]
V�clav Opp byl dle �daj� z roku 1788 vlastn�kem �p.40/I. Dne 17. ledna
1786 si magistr�t nechal zavolat V�clava Oppa �wegen seinen Dach, so der Stadt mauer Schaden tutt�,
tedy �e kv�li jeho st�e�e, kterou utrp�la �kody m�stsk� hradba. Obecn� rada se
usnesla, �e m� p�id�lat druhou �adu �indel� a na ka�d� stran� malou ��msu (?).[58]
Zpr�va ukazuje, �e na sklonku 18. stolet� je�t� m�sto vym�halo �dr�bu m�stsk�
hradby a �e �p.40/I se p�i obnov� po po��ru patrn� dostal do kolize
s hradebn� zd�.
Byl zbo�en sou�asn� se Saskou br�nou roku 1900.� M. Sedl�k jej k roku 1895, kr�tce p�ed
demolic�, popisuje n�sledovn�: �p��zemn�,
ale rozm�rn� d�m s n�padn� vysokou �indelovou st�echou, nesenou siln� p�esahuj�c�mi
tr�my � s klenut�m ochozem. Jeden �t�t byl vestav�n na zubatou hradebn�
ze� m�stsk�ho opevn�n�, kter� v t� dob� je�t� st�lo, druh�, vyzdoben�
obr�zkem, hled�l do dvore�ka domku.�[59]
V m�stsk�m archivu se nach�z� slo�ka z roku 1910, nazvan� �Dav�dek
V�clav, stavba k�lny �p.40/I�.[60]
Na m�st� tohoto domku pak na nov� regula�n� ���e po roce 1912 vyrostl
n�ro�n� d�m �p.40/I se
zaj�mav�m ��povit�m tvarem. Pl�ny na jeho v�stavbu vypracoval Josef Pechan.
Novostavba jednopatrov�ho domu majitele V�clava Dav�dka z�skala stavebn�
povolen� 13. ledna 1914 a kolaudov�na byla 29. ��jna 1914.[61]
Dne 3. srpna 1927 rozhodla m�stsk� rada, �e nem� n�mitek proti zbo�en� star�
hradebn� zdi u �p.40/I a v�stavb� nov� zdi.[62]
V prosinci 1927 ozn�mil zednick� mistr Josef Nov�k v zastoupen�
V�clava Dav�dka, majitele domu �p.40/I, �e nahrad� zbytek m�stsk�ch hradeb,
kter� p�ed �asem koupil od obce novou hradbou z b�l�ch sp�rovan�ch cihel.
V�m�na zdi pr� byla provedena z�rove� s v�stavbou nov� zdi u domu �p.42/I.� V�clav Dav�dek pak vedl s obc� spor o
uhrazen� stavebn�ho poplatku.[63]
Dne 10. srpna 1927 taky m�stsk� rada povolila v�stavbu k�lni�ek u �p.40/I.[64]
V z��� 1929 m�stsk� rada vydala u��vac� a ob�vac� povolen� pro Aloise a
Marii Dav�dkovy na p��stavbu koupelny v �p.40/I.[65]
V roce 1991 do�lo k p��stavb� terasy na severn� stran� objektu
�p.40/I, v r�mci adaptace p��zem� domu na snack-bar U Habakuka.[66]
V dubnu 2017 m�stsk� zastupitelstvo, v programu
na podporu oprav budov v m�stsk� pam�tkov� z�n�, kter� nejsou kulturn�mi
pam�tkami, schv�lilo ud�len� dotace na d�m �p.40/I ve v��i 50 000 K� na
opravu st�echy a 20 401 K� na opravu dve��.[67] V roce 2017 pak do�lo skute�n� na dom� �p.40/I
k pokl�dce nov� krytiny st�echy.[68]
2.1.7. Zbo�en� Sask� kas�rna �p.39/I
Na prot�j�� stran� ulice Saskou br�nu podp�rala mohutn� klasicistn� budova Sask�ch
kas�ren �p.39/I. Dne 4. �nora
1783 se na magistr�t obr�til hejtman Logdman de Auen se st�nost�, ��e
je�t� velebn� pan d�kan svou hradbu a vrata u sv�ho domu spravit nedal. Kdyby
se st�ti m�lo a voj�k desertirovati m�l, �e pan d�kan
za takov�ho m��e st�ti m�.�
Obecn� rada pak nechala d�kanovi vzk�zat, aby opravy bezodkladn� provedl.[69]
�lo o soukrom� d�m d�kana �p.38/I, kter� se nach�zel vedle (viz n�e). Dne 11.
dubna 1783 se magistr�t sezn�mil se zpr�vou inspektora Tallma,
ohledn� toho, kdo m� zaplatit �hradbu p�i
domu velebn�ho pana d�kana u Volov� kas�rny, jsouce
hradba ta spole�n� s po�estnou obc� a nad jmenovan�ho pana d�kana.�
Radn� se n�sledn� usnesli, �e d�kan m� uhradit polovinu n�kladu.[70]
Kas�rny vyho�ely roku 1784 p�i po��ru Rokycan, tehdy se objekt evidoval
jako �obecn� stavba�.[71]
V letech 1784�1788 prob�hla jeho oprava n�kladem 893 zlat�ch 43 krejcar�.[72]
Roku 1788 se v Josefsk�m katastru budova popisuje jako �obecn� kas�rna u Vola�.[73]
V jin�m dobov�m pramenu jako �Volov�
kas�rna�.[74]
Jejich podobu pak ur�ila p�estavba z roku 1804.[75]
Dne 5. �nora 1813 se magistr�t sezn�mil s n�tou od m�stn�ho vojensk�ho
velitele, hejtmana von Altvater �um Reparierung der Schlossen und Vermauern der
Fenster in der Ochsenkaserne,� neboli �o oprav� z�mk� a zazd�n� okna ve Volsk�ch kas�rn�ch.� Radn� v�c
p�edali k vyj�d�en� hospod��sk�mu ��adu.[76]
Dne 30. srpna 1816 �e�il magistr�t n�tu od hejtmana Goffinga
�um Veranlassung der nothigene Reparatur in der
Ochsenkaserne,� tedy �esky �o p���in� nutn� opravy ve Volsk�ch kas�rn�ch.� M�sto pov��ilo
hospod��sk� ��ad pro�et�en�m.[77]
Dne 18. srpna 1818 radn� podali hospod��sk�mu ��adu ��dost opravu stavebn�ch
z�vad a z��zen� v�chod� v obecn�ch kas�rn�ch.[78]
Nen� zcela z�ejm�, zda se zpr�va t�k� �vantlovsk�ch kas�ren v ulici M�ru nebo
kas�ren u Sask� br�ny.
Dne 26. b�ezna 1822 obecn� rada vzala na v�dom� n�tu od zdej��ho velitele
ve v�ci opravy �Ochsenkaserne�
a p�edala ji hospod��sk�mu ��adu k vy�e�en�.[79]
Dne 16. dubna 1822 pak radn� �e�ili �Ziegelpflasterung im obere Stock der Ochsenkasserne,� neboli �cihlov� dl�d�n� v 1. pat�e Volov�ch kas�ren.� Magistr�t
konstatoval, �e �womit weder in 1sten Stockwerk noch zur ebener
Erde auf der Ziegelpflasterung kein Holz gespalten wurde, �brigens aber was n�thig vorzukehren befunden wird, zu veranlassen,� tedy �pro�e� se na�izuje, aby ani v
prvn�m poschod�, ani p�i zemi na ciheln� dla�b� ��dn� d��v� �t�p�no nebylo,
mimo to pak, co bude za pot�ebn� uzn�no, m� b�ti d�le opat�eno.�[80] Dne 30. dubna 1822 se obecn� rada
sezn�mila se stavebn�m pl�nem a rozpo�tem na Volov� kas�rna, dle n�vrhu
hospod��sk�ho ��adu.[81]
Na sv� sch�zi 13. z��� 1822 radn� sezn�mili s ��dost� obecn�ho
hospod��sk�ho ��adu, kter� se t�kal rozpo�tu na �vorgenommenen
Bau der Secesse in der Ochsenkasserne,� v p�ekladu zhruba �p�edsevzatou stavbu secesse
[tedy p��stavku � pozn. aut.] ve
Volov�ch kas�rn�ch.� Rada odsouhlasila zaslat z�m�r ke schv�len� na
podkomo�sk� ��ad.[82]
Povolen� na p��stavbu u Volov�ch kas�ren podkomo�sk� ��ad doru�il koncem roku a
24. prosince 1822 se j�m zaob�rali radn�.[83]
Podle popisu z roku 1827 �lo o pr�vov�re�n� celozd�n� d�m se
�indelovou st�echou.[84]
Kas�rna byla z��sti vysunuta vn� hradebn�ho p��kopu.[85]
To byl patrn� v�sledek dal�� p�estavby z doby po roce 1830, kdy krajsk�
��ad v Plzni pl�noval roz���en� Sask�ch kas�ren o trakt cca 2 s�hy (3,8 m)
dlouh�, vyb�haj�c� za hradby. Projekt vypracoval krajsk� in�en�r Zellinger. Pl�novan� kapacita objektu m�la umo�nit ubytov�n�
pos�dky o minim�ln� 400 mu��ch.[86]
Mo�n� �lo o onen p��stavek, o jeho� stavb� m�sto uva�ovalo ji� v roce
1822. V roce 1839 se ale v kas�rn�ch nach�zelo jen 50 postel�,
um�st�n�ch v 6 dvojit�ch pokoj�ch.[87]
→ODKAZ: Srovn�n� podoby Gottliebovy ul. r.
1885 a r. 2000. Pohled od severu z n�m�st� U Sask� br�ny. Na star��m
sn�mku zcela vpravo vedle br�ny Sask� kas�rny �p.39/I. Prakticky zbyte�n� se
mlado�esk� veden� rokycansk� radnice zbavilo historick� br�ny, jej� ztr�tu
nedok�zala n�sleduj�c� v�stavba nahradit.
Osud star�ch Sask�ch kas�ren se naplnil koncem 19. stolet�. V roce
1898 nab�dlo m�sto budovu sokolsk� jednot�, kter� tu m�la po jejich demolici
postavit sokolovnu.[88]
V prosinci 1899 se uv�d�, �e jednota Sokol zad� ofertn�m ��zen�m demolici
Sask�ch kas�ren a do 15. prosince 1899 se m�li z�jemci o proveden� zak�zky
p�ihl�sit na v�boru sokolsk� organizace.[89]
V polovin� prosince 1899 pak dobov� tisk uv�d�, �e se stavbou m�stn�
t�locvi�ny pro Sokol na pozemku b�val�ch Sask�ch kas�ren se zapo�ne na ja�e
1900.[90]
Z projektu nakonec se�lo a sokolovna vyrostla v Jir�skov� ulici.
Podrobn�j�� informace o sokolovn� a o �vah�ch o jej�m um�st�n� v kapitole �okru�n� t��da�. Sask�
kas�rna ale i tak byla zbo�ena roku 1900 spole�n� se sousedn� branou. Pozemek nez�stal
dlouho nevyu�it�. Roku 1903 po asanaci Sask� br�ny byla na m�st� zbo�en�ch kas�ren
otev�ena budova m�stsk� opatrovny �p.39/I, dnes mate�sk� �koly �p.224/I.
Podrobn�j�� informace o opatrovn� takt� v kapitole �okru�n� t��da�.
2.2. Z�stavba pod�l z�padn�
strany Gottliebovy ulice
Vrac�me-li se zp�t po z�padn� stran� Gottliebovy, stoup� zase z�stavba
zvolna od b�val� br�ny sm�rem ke k�i�ovatce se Smetanovou ulic�.� Domu �p.38/I
se kv�li zaj�mav�m vchodov�m dve��m d��ve ��kalo �V Kl�te�e� (viz
foto cca z r. 1900). V kamenn�m port�lu s uchy (s n�pisem
�LAVDETUR� v klen�ku) tu byly vsazeny barokn� dve�e z 18. stolet� (podle
K. Hofmana z 1. poloviny 19. stolet�[91],
jde ale asi o omyl, proto�e v jin� publikaci K. Hofman dve�e datuje do 1. poloviny
18. stolet�[92])
s dv�ma poli vy�ez�van�ch kartu�� s c�rkevn�mi motivy a
monogramy IHS a XP.[93]
N�kter� literatura mluv� o mo�nosti, �e sem byly dve�e druhotn� um�st�ny,
nap��klad z n�jak�ho kostela. Vod�tkem pro to m��e b�t i fakt, �e d�m
v letech 1784�1800 pat�il rokycansk�mu d�kanovi Celestinu K�nstlerovi, kter� mohl dve�e z�skat bu� p�i josef�nsk�m rozprod�v�n�
c�rkevn�ho majetku, nebo po po��ru Rokycan roku 1784. Ka�dop�dn� n�zev domu �V Kl�te�e� je v�plodem lidov�
slovesnosti, v objektu nikdy ��dn� c�rkevn� ��d nes�dlil.� Roku 1784 d�m vyho�el, krom� vlastn�ho
obytn�ho staven� byla poni�ena i stodola a st�je.[94]
V roce 1858 vyprojektoval tesa�sk� mistr Mat�j Ma�ek nov� krov a pavla�. O
realizaci ale chyb� doklady.[95]
V m�stsk�m archivu se nach�z� slo�ka z roku 1902, nazvan� �B�zlerov� Franti�ka, zbo�en� vchodu do zahrady u �p.38/I�.[96]
Na ja�e 1919 se zmi�uje, �e m�sto kv�li pl�novan� v�stavb� nov�ho �seku Komensk�ho ulice,
sm�rem od pl�cku s ka�nou za Z� ulice M�ru do parku U Sask� br�ny jedn�
s panem B�zlerem (�p.38/I v Gottliebov� ulici)
o v�kupu jeho zahrady. B�zler ale po�adoval, aby obec
vykoupila zahradu i jeho d�m.[97]
V dubnu 1920 se na zased�n� zastupitelstva m�sta uv�d�, �e B�zler�v d�m �p.38/I je na prodej a �e bylo mo�no ho z�skat
pro obec na roz���en� opatrovny.[98]
D�m ale nakonec z�stal zachov�n. Svou pam�tkovou hodnotu ov�em v mnoh�m
ztratil v 60. letech 20. stolet�, kdy byl nevkusn� opraven a pokryt nezdobnou
krustou brizolitov� om�tky. Barokn� dve�e byly tehdy vykoupeny okresn�m muzeem
a um�st�ny v jeho sb�rk�ch. V interi�ru v p��zem� se dochovala
chodba se starou valenou klenbou.[99]
→ODKAZ: D�m �p.38/I v Gottliebov� ul. Pohled
z jihu. Stav p�ed rekonstrukc�. Foto D. Borek, z��� 2003.
→ODKAZ: D�m �p.38/I. Vyzd�v�n� severn�
st�ny a �t�tu b�hem rekonstrukce. Foto D. Borek, 11. z��� 2004.
→ODKAZ: Fas�da domu �p.38/I na po��tku
rekonstrukce. Foto D. Borek, 11. z��� 2004.
→ODKAZ: D�m �p.38/I b�hem rekonstrukce, p�i
n� do�lo k nov�mu vyzd�n� prvn�ho patra. Foto D. Borek, 16. ��jna 2004.
→ODKAZ: Port�l domu �p.38/I po jeho
��ste�n� obnov� a vypro�t�n� z brizolitov� krusty. Foto D. Borek, 5. �ervence
2005.
→ODKAZ: Detail odhalen�ho p�vodn�ho klen�ku
port�lu domu �p.38/I. Foto D. Borek, 5. �ervence 2005.
→ODKAZ: Fas�da domu �p.38/I po vyzd�n� a
vn�j�� �prav� prvn�ho patra. �lo o komplexn� a kvalitn� obnovu historick�
m욝ansk� usedlosti poni�en� nevhodn�mi modernizacemi za komunistick�ho re�imu.
Foto D. Borek, 5. �ervence 2005.
V roce 2004 zapo�ala gener�ln� oprava domu. Snesen byl p�vodn� krov i
zdivo v prvn�m pat�e, kter� pak nov� vyzd�no �erven�mi tv�rnicemi. Pak se
ale rekonstrukce objektu na mnoho m�s�c� zastavila. Je�t� v �ervnu 2005
tak do ulice hled�la fas�da p��zem�, st�le pokryta brizolitem socialistick�
provenience, a nad n� jen hrub� neom�tnut� zdivo prvn�ho patra. Pak se oprava
pohnula kup�edu, po��tkem �ervence 2005 ji� je hotova nov� fas�da v prvn�m
pat�e. Na n� byl pou�it fas�dn� izola�n� polystyren, ale tvarov� v�e provedeno
v pietn�m, historizuj�c�m duchu, s okenn�mi �ambr�nami i vertik�ln�mi
liz�nami. Pr��el� v p��zem� z�st�valo sice nad�le neom�tnut�, ale osek�n�m
brizolitu okolo vchodov�ch dve�� byl po v�ce ne� 30 letech odkryt p�vodn�
kamenn� port�l, kter� se pod socialistickou fas�dou dochoval p�ekvapiv�
intaktn�, v�etn� n�pisu �LAVDETUR� v klen�ku. Po��tkem z��� 2005 u� po�alo
vytv��en� nov� fas�dy, v p��zem� okolo oken byly vytvarov�ny plastick�
�ambr�ny.[100]
Po��tkem listopadu 2005 je oprava hotova, pr��el� bylo nat�eno odst�nem �lut�
barvy.[101]
�lo o kvalitn� opravu a uk�zku ��douc� revize estetick�ch ne�var�
z p�edlistopadov�ho obdob�. V srpnu 2005 se uv�d�, �e m�sto p�id�lilo
na opravy fas�dy m욝ansk�ho domu v Gottliebov� ulici 25 000 K� ze
st�tn�ho dota�n�ho Programu regenerace m�stsk�ch pam�tkov�ch rezervac�.[102]
N�sleduje p��zemn�, sp�e venkovsk� d�m �p.37/I s p�tios�m pr��el�m. Od roku 1991[103]
je �p.37/I pam�tkov�
chr�n�n� st�tem. Popisov�n je jako zachoval� p��klad drobn�ho klasicistn�ho
objektu z doby po roce 1800, patrn� na star��ch z�kladech, se zachoval�m
are�lem ohrazen�ho dvora. Lev� ohradn� ze� dvora je pravd�podobn� st�edov�k�ho
p�vodu. V lev� ��sti p��zem� se nach�z� pr�jezd s p�vodn� klenbou
(�ty�i pole plackov� klenby).[104]
→ODKAZ: Pr�jezd domu �p.37/I, vpravo ��st
sousedn�ho �p.36/I. Foto D. Borek, 1990.
→ODKAZ: Pam�tkov� chr�n�n� d�m �p.37/I v
Gottliebov� ul. Foto z doby okolo roku 2000.
Dne 4. b�ezna 1777 obecn� radu oslovil Mat�j �eratick�,
�kterak nasl�ch�,
�e by d�m Anton ��kovsk� k prodeji p�ij�ti m�l.� Ohla�uje se za kupce.� Radn� rozhodli, �e
se na d�m m� vyv�sit ozn�men� o prodeji a �eratick�ho
��dost zaznamenat.[105]
Anton�n ��k �il v �p.37/I a zde tak� v lednu 1776 zem�el.[106]
�eratick�mu jeho z�m�r nevy�el, proto�e p�ed rokem
1777 ob�val d�m �p.68/I v Komensk�ho ulici.[107]
A po roce 1777 zase bydlel v dom� �p.67/I na pl�cku za Z�
ulice M�ru.[108]
To, �e d�m po Anton�nu ��kovi by mohl b�t na prodej, ale bylo faktem. Dne 11. b�ezna
1777 se radn� zab�vali ��dost� bratr� V�clava a Vojt�cha ��kov�ch ohledn� osudu
domu, kter� �den ode dne poustne a ob�vaje se, aby d�leji
v�t�� ruinu netrp�l, tak�e se mezi sebou pratersky [bratrsky?
� pozn. aut.] podom�cku porovnali, aby on
V�clav jako�to star�� ten d�m [za] 500
zl. ujal, dokl�daje V�clav ��k p�itom, �e on tu do domu vedenou spr�vu [tedy
investice do oprav � pozn. aut.] po��tati
nebude, a kdykoliv by mlad�� bratr Anton�n, dojdouc
sv�ch pr�vn�ch let, t�� d�m m�ti by cht�l, �e jemu proti slo�en� t�ch pen�z
zase propust�.� Kon�el� se ov�em usnesli, �e bude nutn� je�t� po�kat a v�c
vyjasnit.[109]
Dne 17. �ervence 1778 vzala obecn� rada na v�dom�, ��e se V�clav ��k prohl�sil d�m sirot�� ��kovsk� a respe.[ctive] �Hauberkovsk�
s zahradou, t� kosteln�m polem a lou�kou za 500 zlat�ch hac cum conditione
[tedy za t�to podm�nky � pozn. aut.] ujmouti.
�e kdyby n�kdy sirotek Petr z vandru p�ij�ti m�l, �e jemu Petrovi t�� d�m,
jako�to bratru sv�mu, v cen� za 500 zlat�ch navr�titi se zak�zal [tedy
zav�zal � pozn. aut.].� Kon�el� to
schv�lili.[110]
Anton�n se narodil v dubnu 1767 rodi��m Anton�novi a Marii.[111]
Krom� t�to rodiny je�t� v Rokycanech �il V�clav ��k s man�elkou Kate�inou
rozenou Holarovou, kte�� v 70. letech 18.
stolet� ob�vali d�m �p.73/I v ulici M�ru.[112]
Je tu zvl�tn� souvislost, proto�e v��e uveden� Mat�j �eratick�
nakonec skute�n� v 80. letech koupil d�m �p.73/I.
Dne 3. dubna 1781 byl p�ed obecn� radu p�edvol�n V�clav ��k, kde mu bylo
vy�teno, ��e by d�m ��kovsk� nezlep�il,
n�br� spustnout nechal, pro�e� jemu vejpov�� z domu �tvrtletn� �as se ud�luje a o jin� byt
se starati bude, jako� i z poru�enstv� bratra se propou�t�.� Kon�el�
se usnesli, �e se m� vyst�hovat.[113]
Dne 22. �ervna 1781 se na obecn� radu obr�til Petr ��k s ��dost�, �by do jeho domu m�sto sv�ho p. bratra
V�clava jin� n�jemn�k dan� byl, aby tudy v�ce �kodu netrp�l, jako� i tak� dle
invent��e a p�ilo�en� cedulky na �emeslnick� n�doby se vynaj�ti m�, by jemu
takov� zachovan� bylo.� Radn� zopakovali, �e V�clav se m� vyst�hovat.[114]
V seznamu
majitel� z roku 1788 se v �p.37/I coby vlastn�k u� uv�d� Petr
��k. V z��� 1784 dle soupisu po�kozen�ch m�stsk�ch dom� vyho�el p�i
po��ru m�sta, v�etn� objektu st�j�.[115]
Dne 7. dubna 1812 magistr�t posuzoval zpr�vu o vy�et�en� st�nosti, kterou
podal Tom� Waldheger (majitel sousedn�ho �p.36/I) ve
v�ci obytn�ho domu Petra ��ka, �skrze ud�l� p�istaven� domovn� p�edn� zdi.� Strany sporu
dosp�ly k dohod�, kterou m�sto popsalo n�sledovn�: ��e na ten zp�sob ve�ejnosti ��dn� zkr�cen� se ned�je, ze� do rovnosti
vedena lep�� bytelnost nabyde a s onou v prost�edku k�iv� vedenou, do
ulice postupuj�c� zd� skrze budouc� rovn� ulici v�t��
prostrannost a zhl�dnost [vzhlednost? � pozn.
aut.] se z�sk�.� Petr ��k m�l dle
rozhodnut� radn�ch uhradit n�klady za komisn� vy�et�en�.[116]
Zpr�va je d�le�it�, proto�e patrn� ukazuje, �e v roce 1812 byla dokon�ena
p�estavba domu �p.37/I. Kostrbat� formulovan� a ne zcela precizn� popis
sousedsk�ho sporu z�rove� nazna�uje, �e p�estavba n�jak zm�nila p�dorysn�
dimenze domu sm�rem do ulice. Nen� vylou�eno, �e do t� doby �p.36/I nevypl�oval
cel� uli�n� pr��el�, tedy �e na m�st� nyn�j��ho domovn�ho pr�jezdu mohl b�t jen
voln� vjezd na dv�r, pop��pad� �e d�m ustoupil z d��v�j�� uli�n� ��ry.
Ka�dop�dn� na indika�n�
skice mapy stabiln�ho katastru z roku 1838 ji� lze vid�t
z hlediska p�dorysn�ho fakticky nyn�j�� stav.
V b�eznu se 1923 obecn� spr�vn� komise usn��, �e majitel domu �p.37/I
bude vyzv�n, aby provedl nejnutn�j�� �pravu bytu pan� M. Vildov� v tomto
dom�, a z�rove� bude vyzv�n, aby v�noval domovn� vrata (�vz�cn� to �ezb��sk� pr�ce�) m�stsk�mu muzeu.[117]
Nen� jist�, zda ne�lo o omyl a nebyly m�n�ny v��e uveden� vy�ez�van� dve�e
v sousedn�m �p.38/I. Po roce 1989 byla fas�da domu �p.37/I opravena.
Patrov� d�m �p.36/I
pat�il mezi takzvan� �polov�re�n� domy, tedy nemovitosti nadan� polovinou
pr�va k v�rob� piva.[118]
K roku 1651 se tu jako majitel zmi�uje Ji�� Fugl.
Popisov�n je coby chud�, �poho�al�� m욝an. D�m tedy patrn� p�edt�m po�kodil ohe�, asi
za t�icetilet� v�lky. V soupisu z roku 1713
je zase objekt �p.36/I pops�n jako se�l� (majitel Stanislav Hanzelius).[119]
V roce 1784 jej zas�hl po��r m�sta, poni�eny byly i st�je a stodola.[120]
V seznamu
majitel� dom� z roku 1788 se tu jako vlastn�k uv�d� Anton�n Mar��k. Roku
1792 po��dal tehdej�� majitel obec o povolen� k v�stavb� stodoly. M�la
st�t v zadn� ��sti pozemku, na dotyku s dvorem p��slu�ej�c�m
k domu �p.33/I (viz kapitola �pl�cek za Z�
ulice M�ru�).[121]
→ODKAZ: D�m �p.36/I v Gottliebov� ul. s neorenesan�n�
fas�dou z p�elomu 19. a 20. stol. Foto D. Borek, z��� 2003.
Dne 1. dubna 1800 po��dal mistr bedn��sk� Jan Lahoda magistr�t �o ud�len� sob� pr�va m�stsk�ho
z ohledu, �e jemu jeho zem�el� man�elka Marie Lahodov�, rozen� Mikovcov�, d�m polov�re�n� pod
No. 36 v m�st� s poli v cen� 850 zl. postoupila.� Magistr�t
konstatoval, �e proti p�evodu domu na Jana Lahodu byly vzne�eny n�mitky a
samotn�ho Lahodu ozna�il za nezdvo�il�ho a ud�len� m욝ansk�ho pr�va mu zam�tl.[122]
Dle z�pisu z 6. z��� 1803, z jedn�n� magistr�tu, byl majitelem �p.36/I
nad�le Jan Lahoda.[123]
P�vodn� p��zemn� domek byl pozd�ji zv��en o prvn� patro. Podle Radka
�irok�ho a Marie Waskov� se tak stalo u� v roce
1818, kdy magistr�t povolil majiteli objektu Tom�i Walthegrovi
stavbu poschod� p�i dom� �p.36/I.[124]
Podle Ivany a Martina Ebelov�ch ale p��stavba patra prob�hla a� roku 1899. V m�stsk�m
archivu se nach�z� slo�ka z roku 1899, nazvan� �Anichober Jan, p�estavba
domu �p.36/I�.[125]
Pl�ny na p��stavbu vypracoval Franti�ek Kotek[126],
plodn� m�stn� stavitel, kter� tvo�il nep��li� n�padit�, ale dobov� ��dan� a
slohov� poctiv� neorenesan�n�
a eklektick� fas�dy. Pr�v� takovou tehdy z�skal i d�m �p.36/I. Dochovala se
intaktn� dodnes. D�m se nav�c m��e pochlubit p�kn�mi dobov�mi vraty pr�jezdu.
Podle celom�stsk�ho z�vazku uzav�en�ho koncem roku 1965 na po�est 13. sjezdu
KS� m�la b�t v dom� �p.36/I vym�n�na okna.[127]
V dubnu 1966 ji� je v�m�na provedena.[128]
Na rok 1968 pak Domovn� spr�va pl�novala gener�ln� opravu tohoto objektu.[129]
Podle zp�esn�n�ho v�hledu akce m�la b�t provedena p�ed rokem 1970.[130]
V �ervnu 1991, pot� co padly pl�ny na demolici cel� ulice a obnovila se
tak investi�n� aktivita, nyn� u� nesen� soukrom�mi majiteli, pro�la fas�da domu
�p.36/I opravou a z�skala nov� vn�j�� n�t�r v odst�nu �lut� barvy.[131]
V l�t� roku 2005 po��dala Alena Kozlov� obec o p�j�ku z Fondu rozvoje
bydlen� na vestavbu p�vodn�ho bytu do domu �p.36/I. M�stsk� rada 1. srpna 2005
schv�lila na tento ��el 100 000 K� s podm�nkou, �e investice mus� b�t
realizov�na do 30. �ervna 2012.[132]
Dne 9. srpna 2005 p�j�ku odsouhlasilo i zastupitelstvo.[133]
V roce 2013 byla na dom� �p.36/I opravena fas�da. Provedena nyn� ve
sv�tl�m barevn�m t�nu.[134]
17. listopadu 2024 byla na dom� slavnostn� odhalena pam�tn� deska Jana Anichobera (1849�1924), kter� tu �il i zem�el a kter� p�sobil
v letech 1888�1919 jako mlado�esk�
starosta Rokycan, spojen� s dlouhou �rou vzestupu m�sta za pozdn�ho
Rakouska-Uherska.[135]
Patrov� d�m �p.35/I m� jednoduchou, snad p�vodn� klasicistn� fas�du. Jde o patrov� objekt se
sedlovou st�echou. Do ulice se ot��� p�tios�m pr��el�m. V interi�rech se
nach�zej� cenn� klenby. Mezi �p.35/I� a �p.36/I
je �zk� proluka, kterou je veden vjezd do dvora. Jde o uk�zku skromn�j��ho a
m�n� intenzivn�ho charakteru z�stavby v t�to ulici, kter� neprod�lala pln�
dotvo�en� souvisl� uli�n� fronty a uchovala tak ��st m���tek p�edindustri�ln�ch
Rokycan.
→ODKAZ: D�m �p.35/I v Gottliebov� ul. Zcela
vlevo d�m �p.34/I na n�ro�� Smetanovy ul. Foto D. Borek, z��� 2003.
Jde o velmi starobylou usedlost. V roce 1651 se zde jako majitel uv�d�
peka� Jakub Raks�k (t� Rax�k).� Odtud ozna�en� �Raxikovsk� d�m�. Zmi�ov�n jako chud�, �poho�al�� m욝an, co� napov�d�, �e i on byl nejsp� za t�icetilet�
v�lky po�kozen ohn�m. Raks�k v kv�tnu 1659 d�m prodal, v�etn� zahrady, na n� je
zmi�ov�n domek zvan� �Palata�,
Petrovi Mazinovi a jeho man�elce Apolen� za 240
zlat�ch (ov�em i v�etn� polnost� za m�stem).[136] P�i dal��m prodeji domu v srpnu 1665 p�ipadl i
s polnostmi Ji��mu Korrenovi (t� Koren nebo Coren) � odtud dal�� dobov� jm�no �Korenovsk� d�m�, a to za 210 zlat�ch.
Domek Palata v zadn� ��sti pozemku byl ocen�n tehdy na 30 zlat�ch. Z�stal
p�vodn�mu majiteli (by� nov� nabyvatel� �p.35/I na n�j z�skali p�edkupn�
pr�vo). Pozd�ji se skute�n� Palata op�t majetkov� scelila s domem �p.35/I
(jednotn� u� figuruje p�i ocen�n� objektu v roce 1684). Roku 1688 je ov�em
Palata uv�d�na jako sp�leni�t�. V pozd�j��ch z�pisech o dom� �p.35/I ji�
jej� jm�no nefiguruje, patrn� do�lo k jej�mu majetkov�mu odd�len�.[137] V seznamu dom� v Rokycanech z roku
1713 se objekt �p.35/I popisuje jako nedostav�n�.[138]
V prodejn� smlouv� z dubna 1724 je zase �p.35/I pops�n jako d�m �s dvoumi pr�jezdy, s men�� pod okny a s v�t�� dolej��
zahradou�. Objekt (v�etn� polnost�) byl ohodnocen na 500 zlat�ch.[139]
Zm�nka o men�� zahrad� pod okny je zvl�tn� a nazna�uje, bu� �e snad v 18. stolet�
d�m �p.35/I netvo�il souvislou uli�n� frontu a od sousedn�ch dom� byl odd�len
zahradou, nebo �e uli�n� ��ra Gottliebovy ulice b�vala je�t� u��� ne� dnes,
proto�e p�ed domem �p.35/I zb�valo je�t� m�sto na uvedenou zahr�dku.
P�vodn� zasahoval pozemek, pat��c� k domu, daleko d�l na z�pad. U�
b�hem 17. stolet� se od n�j odd�lil domek zvan� Palata (viz v��e). V b�eznu
1766 tehdej�� majitel �p.35/I Jan �perlink prodal Franti�ku Krafftovi,
majiteli zbo�en�ho domu �p.33/I (podrobn� popis v kapitole
�pl�cek za Z� ulice M�ru�) za 240 zlat�ch �jemu d�di�n� p�ipadlou stodolu s cel�m pr�jezdem vedle domu pana
kupuj�c�ho a pan� Zuzany Vesel� [tedy �p. 34/I � pozn. aut.] jdouc�m, t� s onou hned za stodolou jse vynach�zej�c� zahradou, s d�lem dvore�ku, tak jak
roh stodoly k malej
zahr�dce prod�vaj�c�ho ukazuje, s t�m v��m pr�vem, spravedlnost� a
p��slu�enstv�m.� Krom� velk� ��sti zahrady tak
d�m �p.35/I p�i�el i o v��e uveden� pr�jezd, nach�zej�c� se ve Smetanov� ulici,
mezi �p.33/I a �p.34/I, dosud slou��c� pr�v� jako obsluha t�to zahrady.[140]
Roku 1777 p�ipadl objekt man�el�m Filipovi a Franti�ce Huenschuldov�m
za 500 zlat�ch (v�etn� polnost�).[141]
Dne 4. b�ezna 1777 obecn� radu oslovil Filip Hauenschuld
jm�nem sv� man�elky Franti�ky provdan� (patrn� my�leno rozen�) �perlinkov� a prohl�sil, �e �poz�stal� d�m Jan Sperlinkov� velikou ruinu
trp� [tedy ch�tr� � pozn. aut.] a
��dn� jej nespravuje, tak�e d�leji ani v��itelov� by k zapr�v�n�
nep�i�li. N�sledovn� man�elka jeho a d�ti nic k douf�n� nem�li. ��d�, aby
se mu ten d�m p�ipsal, chce dluhy pomalu spl�ceti.� Radn� rozhodli, �e d�m
se n�sleduj�c�ho dne nech� obhl�dnout.[142]
Dne 11. b�ezna 1777 se p�ed obecn� radou projedn�vala ��dost Filipa Hauenschulda �by mu
d�m �perlinkovsk� za 500 zlat�ch ujmut�
p�isouzen byl.�[143]
Dne 8. dubna 1777 se obecn� rada zab�vala pod�n�m od Filipa Hauenschulda,
�e �ponivad� 14
dn� od licitati [tedy dra�by � pozn. aut.] domu Jana �perlinkovsk�ho ji� pro�lo, ��d� o adjudicati [tedy p�i��en� � pozn. aut.] t�ho� domu.� Radn� to odsouhlasili.[144]
Dozv�d�me se tedy, �e �lo o p�evod v r�mci rodiny a �e d�m se v t�
dob� nach�zel v �patn�m stavu. V roce 1784 vyho�el, tehdy je popisov�n
jako �nov� postaven� d�m�.[145]
Dle josefsk�ho katastru z roku 1788 pat�ila k domu �p.35/I i zahrada o plo�e 11 x 10 s�h� (cca 20,86 x 18,97 metr�).
Majitelem byl Filip Hauenschuld (t� Hansfeld).[146]
Po po��ru pro�el d�m opravou.
V roce 1843 m�l podle ��edn�ho popisu v p��zem� vlevo 2 byty po
jedn� m�stnosti se spole�nou kuchyn� a kvelbem, vpravo v p��zem� 2 velk�
kvelby, v pat�e vpravo byt o 2 m�stnostech, �eledn�k a komoru, vlevo
v pat�e 2 obytn� m�stnosti se spole�nou kuchyn� a kvelbem. D�m je tehdy
evidov�n jako v dobr�m technick�m stavu. St�l na p�dorysu 8 s�h� x 7 s�h�
(15,2 x 13,3 m). St�echa byla �indelov�. Na dvo�e se uv�d� st�j se t�emi
odd�len�mi, postaven� ze d�eva a ve �patn�m stavu, o rozm�rech 8 s�h� x 2 s�hy
a 5 stop (15,2 x 5,4 m).[147]
V roce 1873 pak bylo p�istav�no zadn� bo�n� k��dlo na stran�
k �p.34/I.[148]
Z roku 1873 poch�z� slo�ka v m�stsk�m archivu, nazvan� �Lorenc Franti�ek,
povolen� p��stavby �p.35/I�.[149]
V m�stsk�m archivu se je�t� nach�z� spisov� materi�l z roku 1890, pod
jm�nem �Fridrichov� Aloisie, oprava vchodu do domu �p. 35/I�.[150]
Na n�ro�� Gottliebovy a Smetanovy ulice stoj� patrov� klasicistn� d�m
�p.34/I (jeho popis v kapitole �Smetanova ulice�).
Tento ji�n� konec Gottliebovy ulice je st�le posti�en dozvuky demolic
z doby p�ed rokem 1989. Sev�en� �tvar m욝ansk� z�stavby tu byl je�t�
po��tkem 90. let 20. stolet� z�sadn� naru�en v�stavbou absurdn�ho panelov�ho
kv�dru s�dla poji��ovny �p.217-218/I (pops�no detailn�
v kapitole
o Havl��kov� ulici). P�ev��en� a architektonicky tup� stavba se
nep��zniv� projevuje v pohledech Gottliebovou ulic� sm�rem k jihu a
zp�soben� urbanistick� �koda je z�ejm� nevratn�, proto�e by byla �e�iteln� jen
radik�ln� hmotovou i p�dorysnou reviz� t�to odpudiv� novostavby.
→ODKAZ: D�m �p.34/I na n�ro�� Gottliebovy a
Smetanovy ulice. Foto D. Borek, z��� 2003.
Prot�j�� n�ro�� Havl��kovy a Smetanovy ulice pak z�st�v� prolukou, kde od
60. do 80. let 20. stolet� do�lo k demolici z�stavby cel�ho domovn�ho
bloku a dosud nebyla obnovena. Plocha, vyu��van� jako parkovi�t�, neblah�m
zp�sobem rozev�r� ji�n� �st� Gottliebovy ulice do kompozi�n� nezvl�dnut�ho
pseudon�m�st�. V�razn� by tu prosp�lo obnoven� z�stavby na rohu Havl��kovy a
Smetanovy ulice, kde st�val d�m �p.62/I.
3. Technick� v�voj Gottliebovy ulice
Gottliebovou ulic� vedla starobyl� kanaliza�n� stoka (p�ipom�nan� u� koncem
19. stolet�), patrn� zbytek p�vodn� vodote�e.[151]
Pokra�ovala pak skrz Saskou br�nu a� na n�m�st� U Sask� br�ny, kde �stila do
rybn��ku na Ml�nsk�m n�honu.[152]
V kv�tnu 1933 obecn� okra�lovac� a komunika�n� komise rozhodla, �e
p�edla�ba v Anichoberov� (dne�n� Gottliebov�) ulici byla provedena �patn�,
s �etn�mi prohlubn�mi, a m� se opravit.[153]
V 1. polovin� roku 1964 byl vyasfaltov�n chodn�k v Gottliebov� ulici.[154]� V roce 1965 pak m�lo b�t jeho
asfaltov�n� dokon�eno �sekem p�ed domem �p.36/I.[155]� V roce 1972 se nov� asfaltovala i
samotn� vozovka v t�to ulici. Pr�ce provedly Technick� slu�by m�sta.[156]
V harmonogramu ze z��� 1969 pl�noval M�stNV p�edl�d�n� Gottliebovy ulice
na plo�e 1 800 �tvere�n�ch metr� (spole�n� s �pravou Smetanovy ulice to
m�lo st�t 50 000 K�s). Akce m�la prob�hnout u� v roce 1971.[157] V prosinci 1970 se p�e, �e v roce 1971
budou p�elo�en� dla�by v Gottliebov� ulici prov�d�t Technick� slu�by.[158]
V roce 1971 m�lo na tuto akci j�t z obecn�ho rozpo�tu 40 000 K�s.
Pr�ce m�l zajistit ob�ansk� v�bor �. 9.[159]
Dle informace z dubna 1972 provedly Technick� slu�by v roce 1971 na
rekonstrukci dla�by Gottliebovy ulice pr�ce za 13 500 K�s. Pl�novan� rozpo�et
p�itom p�vodn� �inil 40 000 K�s.[160]
V �noru 1977 se p�e, �e Technick� slu�by budou b�hem onoho roku prov�d�t
rekonstrukci Gottliebovy ulice.[161]
Za 1. pololet� 1977 se do rekonstrukce Gottliebovy ulice investovalo 163 000
K�s. Spln�n tak byl pl�n na 1. polovinu roku. Celkem sem m�lo b�t vlo�eno
v roce 1977 252 000 K�s.[162]
Podle dobov�ch �daj� akce prob�hla je�t� b�hem roku 1977.[163]
V roce 1994 se prov�d�lo op�tovn� asfaltov�n� ulice. P�vodn� povrch byl odstran�n
a p�i pokl�dce nov�ho se z�rove� instalovaly nov� kanaliza�n� vpusti a
vodovodn� p��pojky tak, aby se do povrchu vozovky nemuselo v n�sleduj�c�ch
letech zasahovat.[164]
Akci realizovaly Technick� slu�by m�sta. V �ervnu 1994 ji� je asfaltov�n�
dokon�eno.[165]
V�hledov� by zde ov�em m�la b�t obnovena historicky p�ijateln�j�� dla�ba
z kamenn�ch kostek. Po��tal s t�m �zemn� pl�n m�sta
z roku 2000.[166]
Gottliebova ulice se v 90. letech 20. stolet� stala v�znamnou dopravn�
spojnic�. Po uzav�en� Masarykova
n�m�st� pro pr�jezdn� dopravu slou�� pr�v� Gottliebova ulice jako jedna
z hlavn�ch komunikac� pro automobilovou dopravu m���c� do centra m�sta.
Vzhledem k nevelk� ���ce ulice byl obousm�rn� provoz zna�nou z�t��. Po
roce 2000 proto m�sto uva�ovalo o nov�m �e�en�. V jedn� z variant by Gottliebova
ulice byla zjednosm�rn�na (pouze pro provoz ve sm�ru od n�m�st� U Sask� br�ny),
zat�mco v�jezd z centra by se otev�el v ulici M�ru, do
pl�novan�ho kruhov�ho objezdu na m�st� nyn�j�� k�i�ovatky U St�elnice.
V roce 2004 u�, na z�klad� doporu�en� m�stsk� rady, prob�h� p��prava
projektov� dokumentace budouc�ho dopravn�ho �e�en� centra Rokycan.[167]
Toto �e�en� nakonec bylo realizov�no a ulice zjednosm�rn�na. To bylo potvrzeno
p�i celkov� �prav� dopravn�ho �e�en� v z�padn� polovin� historick�ho j�dra
Rokycan, kter� za�ala platit 1. prosince 2016. Podle n� je ulice jednosm�rn�
pro dopravu z n�m�st� U Sask� br�ny do Smetanovy ulice.
Zm�ny se t�kaly i ulic Havl��kova, Smetanova, Komensk�ho a
tak� pr�jezdu a parkov�n� na Masarykov� n�m�st�. Na p�elomu let 2016 a 2017 m�stsk�
policie je�t� nepokutovala �idi�e za poru�en� nov�ch pravidel, pozd�ji u�
p�ikro�ila k jejich vym�h�n�. Dopravn� �e�en� bylo p�edm�tem polemik.
Kritizov�no bylo i hasi�i, kte�� dosud vyu��vali cestu ze sv� centr�ly v Komensk�ho ulici p�es Masarykovo n�m�st�.[168]
Na podzim 2014 prob�hla rekonstrukce plynovodu v Gottliebov� ulici.
Komunikace se kv�li tomu uzav�ela.[169]
Dne 13. �ervence 2016 zapo�ala rekonstrukce vodovodu a kanalizace v Gottliebov�
ulici, co� byla 5. etapa �ir�� investi�n� akce, zam��en� na opravu p�te�n�
kanaliza�n� v�tve od Je�abinov� ulice a� na n�m�st� U Sask� br�ny. Zhotovitelem
byla firma Stavmonta z Plzn�, kter� nab�dla ve v�b�rov�m ��zen� prov�st
d�lo za 6 880 779,73 K� bez DPH. B�hem oprav byla ulice zcela uzav�ena pro
automobily.[170]
Soub�n� s v�kopov�mi pracemi provedla katedra archeologie Z�pado�esk�
univerzity v Plzni v�zkum podlo��. Na�ly se fragmenty Sask� br�ny, p�i�em�
��sti gotick�ho ost�n� pr�jezdu br�ny z p�skovce byly v minulosti
pou�ity druhotn� do vyzd�vky kanaliza�n� stoky. P��mo v m�stech b�val�
br�ny se nalezly v podlo�� zbytky d�ev�n�ho tr�mu, jeho� dendrochronologick�
anal�za mohla vn�st nov� informace do debat o vzniku hradebn�ho syst�mu.
V zahrad� u objektu mate�sk� �koly se na�ly dal�� fragmenty zd�, patrn�
p�vodn� hradebn� ze� a Sask� kas�rna.[171]
4. V�voj pojmenov�n� Gottliebovy ulice
Historicky se tato ulice naz�vala Saskou ulic� (podle stejnojmenn� br�ny i
podle sm�ru, kam se touto branou vyj�d�lo z m�sta, viz kapitola �m�stsk� opevn�n�).
Na indika�n�
skice stabiln�ho katastru (z roku 1838, se z�kresy z n�sleduj�c�ch let)
uvedeno n�mecky jako Sachsengasse.[172]
�esk� n�zev Sask� ulice je pak uveden
na eviden�n� katastr�ln�
map� z roku 1877[173]
i k roku 1892.[174]
Dne 29. prosince 1919 obecn� zastupitelstvo, v r�mci rozs�hl� �pravy
uli�n�ho n�zvoslov�, p�i�lenilo tuto ulici k Havl��kov� ulici.[175]
Ji� dne 9. prosince 1930 ov�em obecn� spr�vn� komise rozhodla tuto komunikaci op�tovn�
osamostatnit a p�ejmenovat na Anichoberovu
ulici, podle starosty m�sta Jana Anichobera, kter� zde �il a zem�el
v dom� �p.36/I. (Obecn� kronika uv�d� chybn� �p.43/I.[176])
Dne 26. listopadu 1930 tuto zm�nu v uli�n�m n�zvu doporu�ila k p�ijet�
m�stsk� rada.[177]
(Spr�vn� komise tehdy do�asn� nahradila obecn� zastupitelstvo.[178])
V �ervenci 1951 byla komunikace p�ejmenov�na na Gottliebovu ulici.[179]
Zm�nu navrhla 15. kv�tna a 15. �ervna 1951 rada MNV,[180]
a to podle V�clava Gottlieba (1883�1944), p�edv�le�n�ho levicov�ho aktivisty a
p��slu�n�ka druh�ho odboje.[181]
Rod�k z Rokycan nastoupil po �kole nejprve do m�stsk�ch �elez�ren. Dne 29.
dubna 1914 ho p�ijali ke st�tn�m drah�m.[182]
V roce 1921 pat�il mezi zakl�daj�c� �leny Komunistick� strany
�eskoslovenska v Rokycanech.[183]
V dob� zost�en�ho radikalismu komunistick� strany byl 28. prosince 1934
propu�t�n ze slu�by u dr�hy. Ji� 1. ledna 1935 ho ale p�ijali jako stani�n�ho
d�ln�ka do stanice Josefova Hu�. Od 9. dubna 1937 p�e�el k dopravn�mu
��adu v Mari�nsk�ch L�zn�ch. Po odstoupen� pohrani�� na podzim 1938 se
p�ihl�sil do slu�by u dopravn�ho ��adu v Rokycanech. Zde pracoval a� do
31. ledna 1942, kdy ode�el do v�slu�by.[184]
Byl zat�en v dubnu 1943 (stani�n� kronika rokycansk� �elezni�n� stanice
uv�d� datum zat�en� 14. dubna 1943 i 23. dubna 1943) a p�evezen do Dr��an.[185]
Nacisti ho popravili pro odbojovou �innost 14. �nora 1944.[186]
Dne 12. z��� 1972 odsouhlasilo pl�num M�stNV n�vrh komise a odboru v�stavby
M�stNV, kter� od po��tku roku 1972 podroben posuzov�n� ob�ansk�m v�bor�m a
kter� 4. dubna 1972 projednala rada M�stNV, na v�raznou �pravu rokycansk�ho uli�n�ho
n�zvoslov�. Krom� pojmenov�n� nov� vznikl�ch komunikac� m�lo doj�t i
k v�razn�mu zjednodu�en� toponymie slu�ov�n�m n�kolika ulic do jedn�. A
tak st�vaj�c� n�zev Gottliebovy ulice m�l b�t prota�en i na Havl��kovu ulici.
Pl�num s touto zm�nou souhlasilo, ov�em prodlou�ilo term�n k jej�mu
faktick�mu proveden� a� do 30. dubna 1973.[187]
Ve skute�nosti ale n�zev Havl��kovy ulice p�e�il a Gottliebova ulice si tak ponechala
sv�j rozsah.
V listopadu 1991 ne�sp�n� navrhoval rokycansk� Klub anga�ovan�ch
nestran�k� vr�tit komunikaci historick� n�zev Sask� ulice.[188]
Ozna�en� Gottliebova ov�em p�etrvalo. A�koliv pojmenov�n� ulice po
komunistick�m odboj��i bylo v 50. letech 20. stolet� jednozna�n�m pokusem
KS� o monopolizaci a zv��n�n� sv� ideologie, je tento n�zev vzhledem k odbojov�
�innosti V�clava Gottlieba, a i k tomu, �e ozna�en� ulice se mezit�m
za�ilo, logick�.
[1] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 5, Rokycany 1999, s. 62.
[2] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 12�13.
[3] Pek, B.: Pozn�mky k regula�n�m
pl�n�m m�sta Rokycan, 1892.;� https://encyklopedierokycan.wz.cz/regulacniplan1892.htm
[4] 9. sch�ze rady M�stNV, 26. 4. 1977.
[5] 9. plen�rn� zased�n� M�stNV, 14. 2.
1978.
[6] 11. plen�rn� zased�n� M�stNV, 20. 6.
1978.
[7] Ustavuj�c� plen�rn� zased�n� M�stNV,
23. 6. 1981.
[8] Radn�
protokol, 02. 11. 1782 � 25. 05. 1784, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 1, Signatura
� ev./ukl. j. �.: K 1; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k001,
sn�mek 393.
[9] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[10] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 137.
[11] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 111�112.
[12] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.
[13] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[14] Rokycansk� listy, �. 12, 15. 6.
1901, s. 90.
[15] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf
[16] 30. sch�ze obecn� okra�lovac� a
komunika�n� komise, 5. 5. 1933.
[17] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 18.
[18] Zalo�eno na osobn�ch z�pisc�ch
autora.
[19] Kronika m�sta Rokycan 2012, s. 39.
https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870909
[20] Radn� protokol, 11. 01. 1803 � 23.
12. 1803, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 6, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 6; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k006,
sn�mek 277.
[21] Matrika s�atk� Rokycany 1771�1784,
s. 42, sn�mek 26, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0260-n
[22] Matrika k�t� Rokycany 1771�1784, s.
76, sn�mek 43, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0430-n
[23] Matrika k�t� Rokycany 1784�1793, s.
56, sn�mek 56, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0300-n
[24] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf
[25] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. S�A, JK, i.
�. 3888, kt. 1903.
[26] Radn�
protokol, 02. 11. 1782 � 25. 05. 1784, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 1, Signatura
� ev./ukl. j. �.: K 1; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k001,
sn�mek 184.
[27] Matrika k�t� Rokycany 1784�1793, s.
15, sn�mek 15, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067890/rokycany-06_0095-n
[28] Radn� protokol, 07. 01. 1800 � 27.
06. 1800, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 4, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 4; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k004,
sn�mek 36.
[29] Matrika k�t� Rokycany 1793�1806, s. 98, sn�mek 102, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067891/rokycany-07_0530-n
[30] Radn� protokol, 10. 01. 1820 � 23.
12. 1820, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 13, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 13; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k013,
sn�mek 235.
[31] Matrika s�atk� Rokycany 1816�1840,
s. 11, sn�mek 13, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067906/rokycany-22_0130-o
[32] Matrika k�t� Rokycany 1811�1824, s.
158, sn�mek 160, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067893/rokycany-09_1610-n
[33] Matrika k�t� Rokycany 1811�1824, s.
205, sn�mek 207, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067893/rokycany-09_2080-n
[34] Radn� protokol, 10. 01. 1820 � 23.
12. 1820, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 13, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 13; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k013,
sn�mek 250.
[35] 39. sch�ze obecn�ho zastupitelstva,
5. 4. 1927.
[36] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. M�stsk� ��ad
Rokycany, odbor stavebn�, stavebn� spisy �p. 42/I
[37] 21. sch�ze m�stsk� rady, 14. 10.
1927.
[38] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. M�stsk� ��ad
Rokycany, odbor stavebn�, stavebn� spisy �p. 42/I
[39] Zpr�vy pam�tkov� p��e, 1993, �. 1, s.
19.
[40] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[41] Th�m, Karel Ign�c a Johann Christoph Adelung. Karl Ignaz Thams neuestes ausf�hrliches und vollst�ndiges deutsch-b�hmisches synonymisch-phraseologisches Nationallexikon
oder W�rterbuch: nebst einem besonders nothwendingen Suplement oder Erg�nzungsanhang
von allen eigenen Namen der
L�nder ...
M�nner, Weiber und dergl.. Prag: Neureutterische Buchhandlung,
1814, s. 183; https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4cc19e05-3136-4182-b4bb-4f86d357dfc7
[42] Radn�
protokol, 03. 10. 1777 � 09. 10. 1781, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 93, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 93;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k093,
sn�mek 68.
[43] Radn�
protokol, 1779�1781, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 95, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 95; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k095,
sn�mek 170.
[44] Matrika k�t� Rokycany 1771�1784, s.
89, sn�mek 49, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0490-n
[45] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[46] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 158.
[47] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. S�A, SPS,
sign. 30 Rokycany, d�m �p. 41/I, kt. 509.
[48] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[49] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf
[50] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 19.
[51] Rokycansk� den�k, 23. 3. 2007.
[52] Mlad� fronta Dnes, 14. 4. 2007, Kraj
Plze�sk�, s. 3.
[53] Usnesen� zastupitelstva
m�sta,
2. 5. 2022, https://rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=903770
[54] Rokycansk� noviny, �erven 2023, https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=907903
[55] Usnesen� rady m�sta, 11. 4. 2023; https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=907425
[56] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[57] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 139.
[58] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 156.
[59] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 19.
[60] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[61] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 2005, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0088_00013_am-rokycany-odd-3-tech-kancelar.pdf
[62] 8. sch�ze m�stsk� rady, 3. 8. 1927.
[63] 8. sch�ze obecn�ho zastupitelstva,
9. 12. 1927.
[64] 9. sch�ze m�stsk� rady, 10. 8. 1927.
[65] 158. sch�ze m�stsk� rady, 6. 9.
1929.
[66] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. M�stsk� ��ad
Rokycany, odbor stavebn�, stavebn� spisy �p. 40/I.
[67] Usnesen� zastupitelstva
m�sta,
24. 4. 2017, https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=885264
[68] Kronika m�sta Rokycan 2017, s. 36. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=896486
[69] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 44.
[70] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 49.
[71] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[72] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/32, kt. 102.
[73] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. S�A, JK, i.
�. 3888, kt. 1903.
[74] Radn�
protokol, 1781�1789, SOkA Rokycany, Inv.
�./po�. �.: 96, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 96; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k096,
sn�mek 49.
[75] Rokycansko, 1993, �. 17, s. 3.
[76] Radn� protokol, 08. 01. 1813 � 24.
12. 1813, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 9, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 9; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k009,
sn�mek 45.
[77] Radn� protokol, 09. 01. 1816 � 24.
12. 1816, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 10, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 10; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k010,
sn�mek 240.
[78] Radn� protokol, 09. 01. 1818 � 22.
12. 1818, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 12, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 12; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k012,
sn�mek 237.
[79] Radn� protokol, 04. 01. 1822 � 24.
12. 1822, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 14, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 14; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k014,
sn�mek 73.
[80] Radn� protokol, 04. 01. 1822 � 24.
12. 1822, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 14, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 14; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k014,
sn�mek 90.
[81] Radn� protokol, 04. 01. 1822 � 24.
12. 1822, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 14, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 14; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k014,
sn�mek 102.
[82] Radn� protokol, 04. 01. 1822 � 24.
12. 1822, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 14, Signatura �
ev./ukl. j. �.: K 14; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k014,
sn�mek 228.
[83] Radn� protokol, 04. 01. 1822 � 24.
12. 1822, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 14, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 14; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k014,
sn�mek 315.
[84] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/2, kt. 24.
[85] Rokycansko, 1993, �. 17, s. 3.
[86] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA Rokycany,
AM Rokycany, II. odd. i. �. 654, sign. II A/8, kt. 27
[87] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. A/d/6, kt. 24.
[88] Rokycansk� listy, �. 11, 1. 6. 1898.
[89] Rokycansk� listy, �. 23, 1. 12.
1899.
[90] Rokycansk� listy, �. 24, 15. 12.
1899.
[91] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 23.
[92] Hofman, K.: Rokycany v letech
1740�50 ��st prvn�: Vzhled m�sta, Sborn�k Muzea Dr. Bohuslava Hor�ka, Rokycany,
�. 7: s. 7, 1995.
[93] srovnej s fotografi�, Louda,
Z.: Rokycany, Plze� 1971.
[94] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[95] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 74.
[96] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[97] 37. sch�ze obecn�ho zastupitelstva,
30. 4. 1919.
[98] 8. sch�ze obecn�ho zastupitelstva,
30. 4. 1920.
[99] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 23; Purghart, F.: strojopis ulo�en� v knihovn�
Muzea dr. B. Hor�ka.
[100] Zalo�eno na osobn�ch z�pisc�ch
autora.
[101] Zalo�eno na osobn�ch z�pisc�ch
autora.
[102] Rokycansk� noviny, �. 8, 20. 8.
2005, s. 2.
[103] Rokycansk� noviny, �. 5, 20. 5.
2006, s. 4.
[104] Rokycansk� noviny, �. 5, 20. 5.
2006, s. 4.
[105] Radn�
protokol, 31. 10. 1776 � 08. 01. 1779, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 92, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 92;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k092,
sn�mek 47.
[106] Matrika poh�b� Rokycany 1771�1784, s. , sn�mek
19, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067911/rokycany-27_0190-z
[107] Matrika k�t� Rokycany 1771�1784, s. 30, sn�mek 20, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0200-n
[108] Matrika k�t� Rokycany 1771�1784, s. 64, sn�mek 37, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0370-n
[109] Radn�
protokol, 31. 10. 1776 � 08. 01. 1779, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 92, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 92;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k092,
sn�mek 50.
[110] Radn�
protokol, 31. 10. 1776 � 08. 01. 1779, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 92, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 92;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k092,
sn�mek 229.
[111] Matrika k�t� Rokycany 1732�1771, s. 530, sn�mek 270, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067888/rokycany-04_2700-n
[112] Matrika k�t� Rokycany 1771�1784, s. 29, sn�mek 19, https://www.portafontium.eu/iipimage/30067889/rokycany-05_0190-n
[113] Radn�
protokol, 03. 10. 1777 � 09. 10. 1781, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 93, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 93;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k093,
sn�mek 125.
[114] Radn�
protokol, 03. 10. 1777 � 09. 10. 1781, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 93, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 93;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k093,
sn�mek 129.
[115] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[116] Radn� protokol, 07. 01. 1812 � 22.
12. 1812, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 8, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 8; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k008,
sn�mek 116.
[117] 3. sch�ze obecn� spr�vn� komise, 14.
3. 1923.
[118] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 18.
[119] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 18.
[120] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[121] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 19.
[122] Radn� protokol, 07. 01. 1800 � 27.
06. 1800, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 4, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 4; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k004,
sn�mek 136.
[123] Radn� protokol, 11. 01. 1803 � 23.
12. 1803, SOkA Rokycany, Inv. �./po�.
�.: 6, Signatura � ev./ukl.
j. �.: K 6; https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap75-k006,
sn�mek 243.
[124] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 20.
[125] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[126] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 156.
[127] 8. plen�rn� zased�n� M�stNV, 20. 12.
1965.
[128] 2. plen�rn� zased�n� M�stNV, 18. 4.
1966.
[129] 5. plen�rn� zased�n� M�stNV, 31. 10.
1966.
[130] Mimo��dn� plen�rn� zased�n� M�stNV,
27. 11. 1967.
[131] Zalo�eno na osobn�ch z�pisc�ch
autora.
[132] Materi�l pro jedn�n� rady m�sta, 1.
srpna 2005, �. 2001.
[133] Materi�l pro jedn�n� zastupitelstva
m�sta, 9. 8. 2005, �. 1001, ID:4131.
[134] Kronika m�sta Rokycan 2013, s. 39.
https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=875553
[135] Rokycansk� noviny, listopad 2024, https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=913715
[136] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 9.
[137] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 10.
[138] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 10.
[139] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s.10�11.
[140] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 5.
[141] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 11.
[142] Radn�
protokol, 31. 10. 1776 � 08. 01. 1779, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 92, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 92;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k092,
sn�mek 47.
[143] Radn�
protokol, 31. 05. 1775 � 21. 07. 1778, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 91, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 91;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k091,
sn�mek 111.
[144] Radn�
protokol, 31. 10. 1776 � 08. 01. 1779, SOkA Rokycany, Inv. �./po�. �.: 92, Signatura � ev./ukl. j. �.: K 92;
https://www.portafontium.eu/amtsbuch/soap-ro/am-rokycany/ap70-k092,
sn�mek 57.
[145] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, I. odd. sign. B/I/27, kt. 101.
[146] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006, s. 6.
[147] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, II. odd., kn. 190 (detax.), fol. 123 � 123v.
[148] Ebelov�, I. -� Ebel, M.: Rokycany-archivn� re�er�e
k stavebn� historick�mu pr�zkumu urbanistick�ho celku, 1998. SOkA
Rokycany, AM Rokycany, III. odd., kt. 148.
[149] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[150] SOKA Rokycany, Archiv m�sta Rokycan,
III. odd�len�, invent��, 1976, https://www.inventare.cz/pdf/soap-ro/soap-ro_ap0071_00013_am-rokycany-odd-3.pdf
[151] Jind�ich, K.: Rokycany, 1970, s. 6.
[152] St�tn� okresn� archiv Rokycany,
AMRO, kart. �. 122.
[153] 30. sch�ze obecn� okra�lovac� a
komunika�n� komise, 5. 5. 1933.
[154] 2. plen�rn� zased�n� M�stNV, 17. 8.
1964.
[155] 5. plen�rn� zased�n� M�stNV, 21. 12.
1964.
[156] Kronika m�sta Rokycan 1969�73, f.
99.
[157] Kronika m�sta Rokycan 1969�73, XII.,
f. 49.
[158] 6. plen�rn� zased�n� M�stNV, 14. 12.
1970.
[159] 1. plen�rn� zased�n� M�stNV, 22. 2.
1971.
[160] 2. plen�rn� zased�n� M�stNV, 10. 4.
1972.
[161] 3. plen�rn� zased�n� M�stNV, 21. 2.
1977.
[162] 6. plen�rn� zased�n� M�stNV, 5. 9.
1977.
[163] 8. plen�rn� zased�n� M�stNV, 12. 12.
1977.
[164] Rokycansko, �. 18, 5. 5. 1994, s. 1.
[165] Rokycansko, �. 24, 16. 6. 1994, s.
1.
[166] Havrda, T.: �zemn� pl�n m�sta
Rokycan, 2000. / https://encyklopedierokycan.wz.cz/aglomeraceindex.htm
/
[167] Rokycansk� noviny, �. 3, 20. 3.
2004, s. 4.
[168] Kronika m�sta Rokycan 2016, s. 36. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=888401
[169] Kronika m�sta Rokycan 2014, s. 46. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=879911
[170] Kronika m�sta Rokycan 2016, s. 29. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=888401
[171] Kronika m�sta Rokycan 2016, s. 29. https://www.rokycany.cz/assets/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=888401
[172] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie pro
stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006.
[173] �irok�, R. -� Waskov�, M.:
Rokycany �p.33, Komensk�ho ul., Archeologick� studie
pro stavbu �koln� t�locvi�ny, Plze� 2006.
[174] Pek,B.:
Pozn�mky k regula�n�m pl�n�m m�sta Rokycan, 1892.;� https://encyklopedierokycan.wz.cz/regulacniplan1892.htm
[175] 5. sch�ze obecn�ho zastupitelstva,
29. 12. 1919.
[176] Kronika m�sta Rokycan 1918�37, f.
122.
[177] 230. sch�ze m�stsk� rady, 26. 11.
1930.
[178] 1. sch�ze obecn� spr�vn� komise, 9.
12. 1930.
[179] Kronika m�sta Rokycan 1947�51, f.
197.
[180] 4. sch�ze pl�na MNV, 26. 6. 1951.
[181] Hofman, K.: Star� rokycansk� domy,
d�l 3, Rokycany 1997, s. 17.
[182] Pam�tn� kniha �SD, �elezni�n�
stanice Rokycany 1945�54, N�rodn� archiv �R, SB�RKA
STANI�N�CH KRONIK (1887) 1902 � 1961, https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=dd5e60d4-a6bb-4e33-9765-072ee1cee82c&scan=50ae70495a4fc988f6f6c9d17a9a2667
[183] Slavnostn� zased�n� M�stNV u
p��le�itosti 20. v�ro�� osvobozen� �SSR sov�tskou arm�dou 8. 5. 1965.
[184] Pam�tn� kniha �SD, �elezni�n�
stanice Rokycany 1945�54, N�rodn� archiv �R, SB�RKA
STANI�N�CH KRONIK (1887) 1902 � 1961, https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=dd5e60d4-a6bb-4e33-9765-072ee1cee82c&scan=50ae70495a4fc988f6f6c9d17a9a2667
[185] Pam�tn� kniha �SD, �elezni�n�
stanice Rokycany 1945�54, N�rodn� archiv �R, SB�RKA
STANI�N�CH KRONIK (1887) 1902 � 1961, https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=dd5e60d4-a6bb-4e33-9765-072ee1cee82c&scan=50ae70495a4fc988f6f6c9d17a9a2667
[186] Slavnostn� zased�n� M�stNV u
p��le�itosti 20. v�ro�� osvobozen� �SSR sov�tskou arm�dou 8. 5. 1965.
[187] 5. plen�rn� zased�n� M�stNV, 12. 9.
1972.
[188] Rokycansko, �. 44, 7. 11. 1991, s.
3.