chvět

Czech

Alternative forms

• chvít

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *xvěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxvjɛt]
• Rhymes: -ɛt

Verb

chvět impf

1. (reflexive with se) to shiver, quaver, tremble (for example because of cold or fear)
2. (intransitive) to shake slightly (with something)

Conjugation

Conjugation of chvět

infinitive chvět, chvěti active adjective chvějící verbal noun chvění passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person chvěji, chvěju (coll.) chvějeme — chvějme 2nd person chvěješ chvějete chvěj chvějte 3rd person chvěje chvějí, chvějou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chvět. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate chvěl chvěli — — masculine inanimate chvěly — feminine chvěla — neuter chvělo chvěla — — transgressives present past masculine singular chvěje — feminine + neuter singular chvějíc — plural chvějíce —

Derived terms

• chvějivý

Related terms

• zachvění

Further reading

• “chvěti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “chvěti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “chvět”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
• “chvět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026