Δίας

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈði.as]

etymologie

Ze starořeckého Ζεύς / Δευς (akuzativ: Δία) analogií ke zbývajícím pádům.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	Δίας	—
genitiv	Δία / Διός	—
akuzativ	Δία	—
vokativ	Δία	—

význam

1. Zeus
2. Jupiter (planeta)
   • Η NASA ανακάλυψε ότι υπάρχει ένας πραγματικός ωκεανός σ' ένα από τα φεγγάρια του Δία. – NASA objevila, že na jednom z Jupiterových měsíců existuje opravdický oceán.
3. Joviš, Jupiter (římský bůh)

synonyma

1. Ζευς, (knižně, řidčeji) Κρονίδης, Νεφεληγερέτα, Βρόντιος
2. —
3. —, ύψιστος θεός

související

• διακός
• Διοκλής
• ἀποδιοπομπέομαι
• Διόθεν
• δίαιος
• Διαστί
• Διόσπολις