prahnout

čeština

výslovnost

• IPA: [praɦnɔʊ̯t]

dělení

• prah-nout

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	prahnu	prahneš	prahne	prahneme	prahnete	prahnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	prahni	prahněme	prahněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prahl	prahla	prahlo	prahli	prahly	prahla
trpné

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	prahna	prahnouc	prahnouce

význam

1. (prahnout po + lokál) usilovně toužit
2. horkem vysychat
3. mít pocit sucha v ústech

překlady

1. toužit

   • angličtina: yearn, hanker
   • hebrejština: רָעַב
   • jidiš: בענקען
2. —
3. —

synonyma

1. toužit, bažit, dychtit
2. —
3. žíznit

související

• prahnutí
• vyprahnout
• zprahnout