obsadit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔpsaɟɪt]

dělení

• ob-sa-dit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému obsazovat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	obsadím	obsadíš	obsadí	obsadíme	obsadíte	obsadí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	obsaď	obsaďme	obsaďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	obsadil	obsadila	obsadilo	obsadili	obsadily	obsadila
trpné	obsazen	obsazena	obsazeno	obsazeni	obsazeny	obsazena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	obsadiv	obsadivši	obsadivše

význam

1. zabrat tím, že na dotyčné místo přesídlím a setrvám na něm
   • Vojsko pruské i následujícího roku přišlo obsadit Těšín a znovu vybralo tam kontribuci.

překlady

1. zabrat

   • angličtina: occupy, beset
   • francouzština: occuper, prendre
   • italština: occupare
   • latina: occupare
   • němčina: besetzen
   • polština: zająć
   • ruština: занять, забрать
   • řečtina: κατέχω, καταλαμβάνω
   • slovenština: obsadiť
   • španělština: ocupar

synonyma

1. zabrat, okupovat

antonyma

1. uvolnit

související

• obsazený
• obsazení
• obsazovat