klinik

čeština

výslovnost

• IPA: [klɪnɪk]

dělení

• kli-nik

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klinik	klinici / klinikové
genitiv	klinika	kliniků
dativ	kliniku / klinikovi	klinikům
akuzativ	klinika	kliniky
vokativ	kliniku	klinici / klinikové
lokál	kliniku / klinikovi	klinicích
instrumentál	klinikem	kliniky

význam

1. lékař pracující na klinice

související

• klinikův
• klinička

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla podstatného jména klinika