bydlet

čeština

výslovnost

• IPA: [bɪdlɛt]
•  bydlet^{? • info}

dělení

• by-d-let

varianty

• bydlit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	bydlím	bydlíš	bydlí	bydlíme	bydlíte	bydlí / bydlejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	bydli	bydleme	bydlete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	bydlel	bydlela	bydlelo	bydleli	bydlely	bydlela
trpné	bydlen	bydlena	bydleno	bydleni	bydleny	bydlena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	bydle / bydleje	bydlíc / bydlejíc	bydlíce / bydlejíce

význam

1. mít příbytek, domov (na nějakém místě)
   • Bydlím ve městě.

překlady

1. mít příbytek, domov (na nějakém místě)

   • angličtina: live, dwell
   • arabština: سكن
   • finština: asua
   • francouzština: habiter
   • italština: abitare
   • latina: habitare
   • němčina: wohnen
   • slovenština: bývať
   • švédština: bo
   • ukrajinština: мешкати

synonyma

1. žít

související

• bydlení
• bydlící
• bydlívat
• obydlet
• vybydlet
• zabydlet se
• bydlo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-12-04]. Heslo bydlet.