bonbon

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔmbɔːn]

dělení

• bon-bon

varianty

• bonbón

etymologie

Z francouzského bonbon.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bonbon	bonbony
genitiv	bonbonu	bonbonů
dativ	bonbonu	bonbonům
akuzativ	bonbon	bonbony
vokativ	bonbone	bonbony
lokál	bonbonu	bonbonech
instrumentál	bonbonem	bonbony

význam

1. malá sladkost o velikosti jednoho sousta

překlady

1. sladkost

   • angličtina: sweet, candy, bonbon
   • francouzština: bonbon m
   • němčina: Bonbon m
   • polština: cukierek m
   • slovenština: cukrík m

související

• bonboniéra
• bonbonový
• bonbonek

francouzština

výslovnost

• IPA: [bɔ̃bɔ̃] bonbon^ⓘ

etymologie

Vzniklo zdvojením adjektiva bon — „dobrý“. Ve francouzštině poprvé doloženo r. 1604.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	bonbon	bonbons

význam

1. bonbon

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-12-07]. Heslo bonbon.