Turecko

čeština

výslovnost

• IPA: [tʊrɛt͡skɔ]
• Turecko^ⓘ

dělení

• Tu-rec-ko

podstatné jméno

• rod střední
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Turecko	—
genitiv	Turecka	—
dativ	Turecku	—
akuzativ	Turecko	—
vokativ	Turecko	—
lokál	Turecku	—
instrumentál	Tureckem	—

význam

1. stát v Malé Asii a částečně v Evropě
   • Vědělo se, že Turecko může postaviti do pole půl druhého milionu vojáků – branná moc všech čtyř balkánských spojenců dohromady nečinila než 900.000 mužů.

překlady

1. stát v Malé Asii a částečně v Evropě

   • afrikánština: Turkye
   • angličtina: Turkey
   • dolnoněmčina: Turkije, Törkie
   • finština: Turkki
   • francouzština: Turquie ž
   • fríština: Turkije
   • galicijština: Turquía ž
   • hornolužická srbština: Turkowska ž
   • italština: Turchia ž
   • katalánština: Turquia ž
   • ladino: Turkía
   • limburština: Turkije
   • lucemburština: Tierkei
   • maďarština: Törökország
   • němčina: Türkei ž
   • nizozemština: Turkije s
   • polština: Turcja ž
   • portugalština: Turquia ž
   • ruština: Турция ž
   • řečtina: Τουρκία ž
   • slovenština: Turecko s
   • srbština (cyrilice): Турска
   • španělština: Turquía ž
   • turečtina: Türkiye
   • vietnamština: Thổ Nhĩ Kỳ

související

• Turek
• Turkyně
• turecký
• turecky
• turečtina

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-01-19]. Heslo Turecko.

externí odkazy

• Článek Turecko ve Wikipedii