Wikipedie

Somálsko

stát v Africe

Somálsko (somálsky Soomaaliya, arabsky الصومال‎, aṣ-Ṣūmāl), plným názvem Somálská federativní republika, je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.

Somálská federativní republika
Jamhuuriyadda Federaalka Soomaaliya
Jumhūriyyat aṣ-Ṣūmāl al-Fiderāliyya جمهورية الصومال الفدرالية
vlajka Somálska
Vlajka		 znak Somálska
Znak
Hymna
Qolobaa Calankeed
Geografie

Poloha Somálska
Poloha Somálska

Hlavní městoMogadišo (Muqdisho, مقديشو, Muqdīshū)
Rozloha637 657 km² (42. na světě)
z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bodShimbiris (2416 m n. m.)
Časové pásmo+3
Poloha6° s. š., 47° v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel15 725 591 (83. na světě, 2020)
Hustota zalidnění12 obyv./km² (198. na světě)
HDI0,349 (nízký) (244. na světě, 2014)
Jazyksomálština (úřední), arabština, angličtina, italština
Náboženstvíislám
Státní útvar
Státní zřízenífederativní parlamentní republika
Vznik1. července 1960 (nezávislost na Velké Británii)
PrezidentHasan Šejk Mohamúd
Předseda vládyHamza Abdi Barre
Měnasomálský šilink (SOS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1706 SOM SO
MPZSP
Telefonní předvolba+252
Národní TLD.so
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Pravěk a starověk

editovat

Území dnešního Somálska bylo jedním z prvních lidmi obydlených území světa. Nejstarší nálezy pochází z období paleolitu.[1] Archeologické nálezy zde také prokázaly kultury se zvykem pohřbívání datované do 4. tisíciletí př. n. l.[2]

V období neolitu do oblasti přišli předci Somálců z Blízkého východu, kteří byli mluvčími afroasijské jazykové rodiny a to zejména kušitských jazyků.[3]

Ve starověku Somálci utvářeli městské státy (například Opone, Avalites, Malao nebo Mosylon), ze kterých se zachovala řada nalezišť. Somálci se zapojovali do obchodu v Indickém oceánu a obchodovali s kadidlem, myrhou a kořením.[4] Obchodovali také se starověkým Egyptem a Mykénskou civilizací. Většina obchodu se konala po vodě, k čemuž využívali vlastní plavidla nazývaná beden.[4] Africký roh navštěvovali také starověcí Řekové, kteří tamnímu regionu říkali Barbarie (název se dodnes zachoval v přístavním městě Berbera).[5] Obchodu pomáhala strategická poloha u Adenského zálivu, vstupní brány do Rudého moře. Poté, co Římané dobyli na začátku 2. století n. l. Nabatejské království, došlo mezi nimi, Araby a Somálci k dohodě na rozdělení vlivu v Rudém moři. Cílem bylo zejména vytlačit indický obchod.[6] Somálci ovšem nadále umožňovali indickým obchodníkům kotvit v jejich přístavech, a to výměnou za dovoz skořice, kterou poté dále prodávali Římanům.[6]

Islamizace a období sultanátů

editovat

V 7. stol. n. l. do regionu přišli muslimští uprchlíci z Mekky během první hidžry a založili v Zeile první mešitu, která je jednou z nejstarších na území Afriky.[7] Postupně docházelo k islamizaci regionu.

Ve 13. století byl na území dnešní Etiopie založen Ifatský sultanát, ve kterém byl vyznáván sunnitský islám. Postupně se rozšířil až k moři a tím i na území dnešního Somálska. Sultanát se zhroutil v 15. století. Krátce poté se v regionu z města Harar rozšířil Adalský sultanát, který na svém vrcholu sahal až k mysu Guardafui v dnešním Somálsku a k přístavu Suakin v dnešním Súdánu. Sultanát byl obchodní velmocí, která obchodovala s jáhly, dobytkem, otroky, ovocem, zlatem, ječmenem a slonovinou. Jeho hlavním soupeřem bylo křesťanské Etiopské císařství a tamní dynastie Šalomounovců.[8] Etiopsko-somálské války z 16. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii však přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty (sultanát Aussa, sultanát Majeerteen nebo sultanát Isaaq).

Na jihu území dnešního Somálska existoval mezi 13. a 18. stoletím sultanát Ajuuraan. Jejich hlavním soupeřem byly v 16. a 17. století rozpínavé kmeny Oromů, které využívaly etiopsko-somálských válek (viz adalsko-etiopská válka) k rozšiřování vlastního území. V 16. století také čelil invazi portugalské říše.[9] V 18. století vliv sultanátu upadal a ztrácel kontrolu nad svými vazaly. postupně tamní dynastie oslabila a sultanát se rozpadl. V téže době na území Somálska vznikla řada menších sultanátů. Po Ajuuraanu to byly sultanát Hobyo a sultanát Geledi.

Evropská kolonizace

editovat

V roce 1884 došlo na Berlínské konferenci k rozdělení Afriky. Severní část území připadla Britům, kteří zde zřídili protektorát Britské Somálsko. Jihozápadní část (sultanáty Majeerteen a Hobyo) připadla Itálii a ta zde zřídila protektorát Italské Somálsko.

Mezi lety 1899 a 1920 vedl Muhammad Abdallah Hassan tzv. povstání Dervišů, kteří bojovali proti britské a italské nadvládě a za rozvoj islámu, konkrétně súfismu.[10]

Benito Mussolini v letech 1925 až 1927 vedl vojenskou operaci v italském protektorátu, který podřídil vojenské okupaci, což vedlo k povstáním. V roce 1927 byly sultanáty zrušeny a území anektováno Itálií.[11] V roce 1936 bylo území začleněno do většího koloniálního celku s názvem Italská východní Afrika. Během druhé světové války Italové na krátko obsadili Britské Somálsko. V roce 1941 Britové porazili Italy a naopak obsadili Italské Somálsko.

Po druhé světové válce Britové vojensky okupovali Britské i Italské Somálsko. V roce 1949 Společnost národů svěřila Italské Somálsko Itálii jako tzv. poručenské území. Britské Somálsko zůstalo protektorátem.[12] Roku 1948 Britové předali region Somálsko Etiopii, a to na základě staré dohody z roku 1897, kterou podepsali s císařem Menelikem II.[13]

Po získání nezávislosti

editovat
Aden Abdullah Osman Daar, první prezident nezávislého státu

Britské Somálsko získalo nezávislost 26. června 1960. Dne 1. července 1960 následovala nezávislost i pro poručenské území Italské Somálsko. Obě území se dohodla na sjednocení a vznikla Somálská republika.[14] Prvním předsedou vlády se stal Muhammad Haji Ibrahim Egal (pozdější druhý prezident Somalilandu) a prvním prezidentem Aden Abdullah Osman Daar.

V roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Muhammad Siad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1992. Vládu držel kolektivní orgán Nejvyšší revoluční rada, která zemi přejmenovala na Somálskou demokratickou republiku. Nastolen byl komunistický režim. Vláda však současně spustila rozsáhlý program na vymýcení negramotnosti z venkova, což vedlo k 70% gramotnosti národa. V sedmdesátých letech se stát orientoval na arabský svět a v roce 1974 vstoupil do Ligy arabských států. V roce 1976 Barre založil Somálskou revoluční socialistickou stranu, která hlásala ideologii vědeckého socialismu.[15] Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska (SSDF), stál pozdější prozatímní prezident, Abdullahi Yusuf Ahmed.

Občanská válka

editovat
Vrtulník U.S. Army 3. října 1993 nad Mogadišem během bitvy o Mogadišo

Barre byl svržen v roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka v Somálsku, která si vyžádala statisíce obětí a která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1993. Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).

V  letech 1997–2000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v rukách polních velitelů. 15. října 1999 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v keňském Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.

Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády.[16]

Somálští uprchlíci, které z jejich domovů vyhnalo sucho a válečný konflikt

Vlna tsunami v roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel.[17][18] Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit.[19]

V roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země.[20] Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj.[21] Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i americká armáda, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.

V letech 2010 až 2012, kdy východní Afriku zasáhla obří vlna sucha, zemřelo v Somálsku během hladomoru až 260 000 lidí.[22]

Islamistická teroristická skupina Aš-Šabáb, která má wahhábistické kořeny a usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku, byla postupně vytlačena z velkých měst na venkov, odkud podniká pravidelné útoky v Somálsku i v sousední Keni. Skupina se zformovala původně jako militantní křídlo Svazu islámských soudů.[23]

Dne 8. února 2017 byl somálským prezidentem zvolen Mohamed Abdullahi Farmajo, bývalý premiér. Studoval v USA a vedle somálského má i americké občanství.[24] 15. května 2022 jej v úřadě vystřídal Hasan Šejk Mohamúd.

Státní symboly

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Státní symboly Somálska.

Vlajka

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Somálská vlajka.

Somálská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s uprostřed umístěnou bílou, pěticípou hvězdou.[25]

Hymna

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Somálská hymna.

Somálská hymna je skladba Soomaaliyeey toosoo (česky Somálci, probuďte se). Autorem skladby je Ali Mire Awale.

Politika

editovat
Somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd a americký ministr zahraničí John Kerry, září 2013

Ozbrojené síly

editovat


Somálské regiony
Průběžně aktualizovaná politická mapa Somálska

Správní členění

editovat
Související informace naleznete také v článku Problém politického členění Somálska.
Somálské federální státy a regiony

Somálsko je oficiálně rozděleno do 7 federálních členských států, včetně de facto nezávislého Somalilandu, který si stále nárokuje, ale nekontroluje.

18 regionů (jednotné číslo gobolka)

Volby

editovat

Do roku 1969 v zemi existovalo všeobecné volební právo, které však zaniklo po nástupu prezidenta Muhammada Siada Barreho k moci. Od pádu jeho režimu v roce 1991 se následně volby navzdory snahám o jejich uspořádání nepodařilo uskutečnit až do roku 2025, kdy se tak konaly poprvé po téměř šedesáti letech.[26]

Ekonomika

editovat
Tržiště v Mogadišu v roce 2016

Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. Nejvýznamnějším sektorem hospodářství zůstává zemědělství. Zásoby ropy v Puntlandu zůstávají kvůli nestabilní situaci nevyužité, nerozvíjí se silniční infrastruktura. Elektřinu dodávají jednotliví majitelé naftových generátorů. Prudký rozvoj zaznamenávají telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví. Z nelegálních aktivit je nejdůležitější pirátství.[27][28][29] Mořští lupiči se už několikrát snažili přesvědčit svět, že jejich nájezdy jsou jen „odpovědí“ na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a na aktivity „odpadkové mafie“ z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod. Od léta 2013 začali somálští piráti chránit lodě, které nelegálně loví v somálských vodách.[30] Piráti, kteří operují u břehů afrického Somálska, v letech 2005 až 2012 na výkupném za zajaté posádky a lodi získali 413 milionů amerických dolarů.[31]

Obyvatelstvo

editovat
Somálská rodina
Ženy s vlajkami separatistického Somalilandu

Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975 a tehdy žilo v Somálsku 3,3 milionů lidí.[32] CIA Factbook odhaduje 8 863 338, jiné odhady udávají až 15 miliónů. Asi 60 % obyvatel není trvale usazeno a kočuje. Dalších 25 % jsou usedlí zemědělci žijící hlavně v jižní části země v okolí řek Džuba a Šebeli. Zbylých 15 % žije ve městech, hlavně v Mogadišu. Občanská válka vyhnala do okolních států i celého světa asi 1 milion obyvatel. V Keni v táboře Dadaab žije více než 500 000 somálských uprchlíků.[33]

Zdravotní péče je na nízké úrovni, kojenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25 % dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2% populace).

Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80 % obyvatel zůstává negramotných.

Etnické skupiny

editovat

Etničtí Somálci tvoří 85 % obyvatel a dělí se na mnoho skupin a klanů. Nejpočetnější menšinou jsou somálští Bantuové, kteří jsou potomci otroků. Evropané opustili Somálsko po získání nezávislosti, ale ještě v roce 1960 žilo v Mogadišu asi 10 000 Italů.

Náboženství

editovat

Drtivá většina obyvatel jsou sunnitští muslimové, islám je i státním náboženstvím[34]. Žije zde i nepatrná menšina křesťanů, nicméně historicky se k území Somálska vztahují i biblické a koranické dějiny (příběh královny ze Sáby, přesun obyvatel před zjevením Muhammadovi[34]). V zemi je jediná římskokatolická Diecéze Mogadišo.

Sunnitská většina v Somálsku[35] následuje šáfiovskou právní školu (tzv. šáfiovský mazhab).[36] Somálsko má mimořádně bohatou náboženskou historii: v regionu existovalo a stále existuje množství tradičních náboženství, například oromské náboženství waaqeffanna.[37] Název pramení ve slově waaqa, což je v oromských jazycích i v somálštině v překladu stvořitel.[36] Vyznavači náboženství waaqeffanna se nazývají waaqeffataa. Základním vyznáním je víra v jediného Boha Waaqa Tokkicha.[37] V období před přelomem letopočtu bylo na území dnešního Somálska mimo jiné uctíváno sluneční a měsíční božstvo. Božstev bylo ovšem mnoho. Křesťanství se do severní oblasti dostalo hned v první fázi christianizace Afriky v prvních stoletích našeho letopočtu.[38] Islám se do země dostal okamžitě po svém vzniku. Stalo se tak již v osmém roce před novým islámském letopočtem (8 BH), tedy v roce 614 našeho letopočtu.[39] Muslimská tradice tento přesun nazývá první hidžrou. V přímořském městě Zeila (v dnešním Adenském zálivu na pobřeží Somálska) tehdejší muslimové postavili v roce 615 malou mešitu, která měla později dvě kibly – tedy dva směry modlitby –, neboť byla postavena ještě v době, kdy kibla[40] směřovala k Jeruzalému, což bylo po několika letech změněno na směr k Mekce. V současném somálském islámu je rovněž množina súfiů.[41] Podle somálské ústavy je islám státním náboženstvím a islámské právo šaría je základem národní legislativy.[42] Podle afrikanisty O. Havelky někteří muslimové v Somálsku vyznávají zároveň tradiční náboženství svých předků, případně kult předků (vícečetná náboženská identita) nebo rozličné synkretismy.

V zemi také existuje africké čarodějnictví.[43]

Tradiční náboženství bylo původně polyteistické,[34] později převládlo uctívání jediného boha Waaqa. Součástí kultu jsou rovněž andělé či duchové, nazývají se souhrnně ayaanle. Tito duchové jsou chápáni jako dobří a jsou nositeli štěstí a požehnání. Poslem smrti je anděl Huur (dříve rovněž součást polyteistického pantheonu), který má podobu velkého ptáka a bývá připodobňován ke staroegyptskému Horovi. Anděl mstitel se nazývá Nidar, také napravuje křivdu. Posvátná dřevěná socha spojovaná s plodností se nazývá wagar.

Turismus

editovat

Jediná oblast, která se dá bezpečně navštívit, je Somaliland – neuznaný stát, který se od většinového Somálska odtrhl v roce 1991 a velmi rychle vytvořil vládní struktury. Ostatní části Somálska byly turismem nezasažené až do roku 2012, kdy místní agentury začaly organizovat zájezdy pro jednotlivce a malé skupiny, hlavně do hlavního města Mogadiša. V roce 2018 město Mogadišo a oblasti Puntland a Jubbaland navštívil slovenský dobrodruh Peter Gregor po téměř 30leté občanské válce v zemi.

Reference

editovat
  1. ↑ A History of African archaeology. [s.l.]: London : J. Currey ; Portsmouth, N.H. : Heinemann 392 s. Dostupné online. ISBN 978-0-435-08041-9, ISBN 978-0-435-08040-2.
  2. ↑ BRANDT, Steven A. Early Holocene mortuary practices and hunter‐gatherer adaptations in southern Somalia. World Archaeology. 1988-06, roč. 20, čís. 1, s. 40–56. Dostupné online [cit. 2026-07-08]. ISSN 0043-8243. doi:10.1080/00438243.1988.9980055. (anglicky)
  3. ↑ DIAMOND, Jared; BELLWOOD, Peter. Farmers and Their Languages: The First Expansions. Science. 2003-04-25, roč. 300, čís. 5619, s. 597–603. Dostupné online [cit. 2026-07-08]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.1078208. (anglicky)
  4. 1 2 NJOKU, Raphael Chijioke. The History of Somalia. [s.l.]: Bloomsbury Academic 246 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-37857-7. (anglicky)
  5. ↑ https://bpb-us-w2.wpmucdn.com/web.sas.upenn.edu/dist/e/185/files/2016/10/scythian-barbarian_as_published-17jr2m5.pdf
  6. 1 2 WARMINGTON, Eric Herbert. The Commerce Between the Roman Empire and India. [s.l.]: Vikas Publishing House 417 s. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ BRIGGS, Philip. Somaliland: With Addis Ababa & Eastern Ethiopia. [s.l.]: Bradt Travel Guides 212 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84162-371-9. (anglicky)
  8. ↑ A Pastoral Democracy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-23.
  9. ↑ ABDURAHMAN, Abdullahi. Making Sense of Somali History: Volume 1. [s.l.]: Adonis and Abbey Publishers 222 s. Dostupné online. ISBN 978-1-909112-79-7. (anglicky) Google-Books-ID: X1dDDwAAQBAJ.
  10. ↑ HOEHNE, Markus V. Dervish State (Somali). [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-1-118-45507-4. doi:10.1002/9781118455074.wbeoe069. S. 1–2. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118455074.wbeoe069.
  11. ↑ YUUSUF, Muuse. The Genesis of the Civil War in Somalia: The Impact of Foreign Military Intervention on the Conflict. [s.l.]: Bloomsbury Publishing 273 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7556-2710-3. (anglicky)
  12. ↑ TRIPODI, Paolo. The Colonial Legacy in Somalia: Rome and Mogadishu : from Colonial Administration to Operation Restore Hope. [s.l.]: St. Martin's Press 219 s. Dostupné online. ISBN 978-0-312-22393-9. (anglicky)
  13. ↑ LAITIN, David D. Politics, Language, and Thought: The Somali Experience. [s.l.]: University of Chicago Press 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-46791-7. (anglicky)
  14. ↑ Winning: Somalia and Ethiopia. www.strategypage.com [online]. [cit. 2026-07-08]. Dostupné online.
  15. ↑ WILES, Peter John de la Fosse. The New Communist Third World: An Essay in Political Economy. [s.l.]: Croom Helm 408 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7099-2709-9. (anglicky)
  16. ↑ BABKOVÁ, Tereza. Historie jedné z nejméně rozvinutých zemí. Český rozhlas [online]. 2008-07-28 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-03.
  17. ↑ PLAUT, Martin. Tsunami: Somalia's slow recovery. BBC News [online]. Dostupné online. (anglicky)
  18. ↑ Somali tsunami victim toll rises. BBC News [online]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ SCHRYER-ROY, Anne-Marie. Reflections on responding to the 2004 Tsunami in Somalia. Adeso [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-03. (anglicky)
  20. ↑ Profile: Somalia's Islamic Courts. BBC News [online]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ ROGGIO, Bill. The Rise & Fall of Somalia’s Islamic Courts: An Online History. FDD's Long War Journal [online]. 2007-01-04. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Poslední hladomor v Somálsku zabil čtvrt milionu lidí, OSN se kaje. iDNES.cz [online]. 2013-05-02. Dostupné online.
  23. ↑ Who are Somalia's al-Shabab?. BBC News [online]. 2016-12-09. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ Somalia's Mohamed Abdullahi Farmajo chosen as president. BBC News [online]. 2017-02-08. Dostupné online. (anglicky)
  25. ↑ Somálská vlajka na Flags of the World
  26. ↑ ČTK. Somálsko zažilo první přímé volby po více než půlstoletí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-12-26]. Dostupné online.
  27. ↑ http://www.finmag.cz/clanek/17366/ Somálsko: Kalašnikov místo prutu
  28. ↑ http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009040701 Archivováno 3. 11. 2011 na Wayback Machine. Pirátství v Somálsku
  29. ↑ http://zahranicni.ihned.cz/c1-36709500-jak-na-somalske-piraty-britove-odkazuji-na-plan-z-19-stoleti Jak na somálské piráty: Britové odkazují na plán z 19. století
  30. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/236012-pirati-museli-na-rekvalifikaci-okradani-lodi-prestalo-vynaset/ Piráti museli na rekvalifikaci. Okrádání lodí přestalo vynášet
  31. ↑ http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/somalsti-pirati-za-sedm-let-ziskali-na-vykupnem-osm-miliard-1034716 Somálští piráti za sedm let získali na výkupném osm miliard
  32. ↑ "Somalia – population". Knihovna Kongresu.
  33. ↑ "Keňa vyzvala OSN k přesídlení víc než půl milionu somálských uprchlíků ze země". Český rozhlas. 12. dubna 2015
  34. 1 2 3 Somálská mytologie – nejhlubší kořeny, Bůh Waaq a legendární obři : Náboženský infoservis, 17. 4. 2024
  35. ↑ Somalia. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
  36. 1 2 MOHAMED DIRIYE ABDULLAHI. Culture and Customs of Somalia (Culture and Customs of Africa). [s.l.]: Greenwood Press 234 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-31333-2. S. 65–67.
  37. 1 2 HAVELKA, Ondřej. Méně známá africká náboženství 3/4: východní Afrika [online]. Dingir [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
  38. ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality.. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309.
  39. ↑ REID, Richard J. A History of Modern Africa. 1. vyd. New Jersey: John Wiley & Sons, 2012. Dostupné online. S. 106.
  40. ↑ KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1993. S. 18.
  41. ↑ LEWIS, I. M. Saints and Somalis: Popular Islam in a Clan-based Society. 1. vyd. Cairo: The Red Sea Press, 1998. Dostupné online. S. 8–9.
  42. ↑ The Federal Republic of Somalia. web.archive.org [online]. 2012-10-03 [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-03.
  43. ↑ HAVELKA, Ondřej. Africké čarodějnictví 2/2: Současnost [online]. Dingir [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Somálsko na Wikimedia Commons
  • Průvodce Somálsko ve Wikicestách
  • Slovníkové heslo Somálsko ve Wikislovníku
  • Kategorie Somálsko ve Wikizprávách
  • Country of Origin Information Report - Somalia [online]. UK Border Agency, 2011-005-27, rev. 2011-06-03 [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-08. (anglicky) 
  • Somalia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky) 
  • Somalia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Somalia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Somalia [online]. U.S. Department of State, 2011-05-17 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-12. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Somalia [online]. Rev. 2011-07-12 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Nairobi. Souhrnná teritoriální informace: Somálsko [online]. Businessinfo.cz, 2009-07-06 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  • JANZEN, Jörg H.A; LEWIS, Ioan M., a kol. Somalia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
Členství v mezinárodních organizacích
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Somálsko&oldid=26018597“