Pongo weidenreichi
Pongo weidenreichi byl vyhynulý druh pleistocénního (od středního do svrchního pleistocénu) orangutana žijící v jižní části dnešní Číny a možná také v jihovýchodní Asii. Někdy je uváděn jako zástupce pleistocénní megafauny.
 Pongo weidenreichi | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | hominidi (Hominidae) |
| Podčeleď | orangutani (Ponginae) |
| Rod | orangutan (Pongo) |
| Binomické jméno | |
| Pongo weidenreichi Hooijer, 1948 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatRozměry zubů druhu Pongo weidenreichi dosahovaly o 20 % větších rozměrů než zuby recentních druhů organgutanů (orangutan sumaterský, orangutan tapanulijský a orangutan bornejský).[1]
Rozšíření
editovatPongo weidenreichi je znám na základě fosílií zubů nalezených v jeskyních San-che (Sanhe)[2][3], Baj-kong (Baikong), Džuj-an (Juyuan) a Kuej-che (Queque) poblíž města Čchung-cuo v autonomní oblasti Kuang-si.[4] Nejmladší známé fosilní pozůstatky jsou datovány do období svrchního pleistocénu (Würm) před 66 000 až 57 000 lety a k jejich nálezu došlo v jeskyni Jin-cun (Yincun) v Kuang-si.[5] Jeden špičák se našel v jeskyni Tham Khuyen ve Vietnamu. Třenový zub pochází z jeskyně Pha Bong v Thajsku, avšak může se jednat o zub gigantopitéka.[6] Dva zuby ze svrchněpleistocénního nálezu z Vietnamu dříve připisované gigantopitékovi byly později přiřazeny k tomuto druhu orangutana.[7]
Podle studie z roku 2025 od vědeckého týmu, který vedl Hua Liang, byl orangutan Pongo weidenreichi koncem středního pleistocénu, před přibližně 184 000 lety, ve svém životním prostředí v jižní Číně nahrazen menšími druhy orangutanů, jako byl Pongo devosi.[8]
Ekologie
editovatVýzkum zubního opotřebení u druhu Pongo weidenreichi odhalil, že žil v lesích a živil se převážně ovocem. Nalezené fosilizované zuby druhu Pongo weidenreichi mají podobné opotřebení, jaké bylo zjištěno u zubů druhu orangutana Pongo devosi, což naznačuje stejnou frugivorní ekologii obou druhů, která umožnila, že menší druh Pongo devosi ve stejných ekologických nikách nahradil orangutana Pongo weidenreichi.[9]
V jižní Číně v obdobích středního a svrchního pleistocénu tvořili orangutani druhu Pongo weidenreichi součást tzv. „fauny Ailuropoda-Stegodon“. Pongo weidenreichi své prostředí sdílel s řadou živočichů, ať již těch, kteří následně vymřeli, tak těch, kteří se zde vyskytují dodnes. Své prostředí sdílel např. s vyhynulým obřím druhem pandy Ailuropoda baconi, vyhynulým obřím tapírem druhu Tapirus augustus, vyhynulým chobotnatcem Stegodon orientalis, vymřelým nosorožcem Rhinoceros sinensis, který byl nejspíše blízce příbuzný dodnes žijícímu nosorožci indickému[10], či vyhynulou hyenou jeskynní. Ekologickou niku taktéž sdílel s dodnes žijícími savci, jako je slon indický, nosorožec sumaterský, tygr, prase divoké, muntžak, buvol indický, jelen sika či gibon (rod Hylobates).[11][12][13]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pongo weidenreichi na anglické Wikipedii.
- ↑ LEHMAN, Shawn M; FLEAGLE, John G. Primate Biogeography: Progress and Prospects. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2006. Dostupné online. ISBN 9780387298719. S. 346. (anglicky)
- ↑ WANG, Cui-Bin, Ling-Xia Zhao, Chang-Zhu Jin, Yuan Wang, Da-Gong Qin, Wen-Shi Pan. New discovery of Early Pleistocene orangutan fossils from Sanhe Cave in Chongzuo, Guangxi, southern China. Quaternary International. 2014, čís. 354, s. 68–74. Dostupné online. ISSN 1040-6182. doi:10.1016/j.quaint.2014.06.020. (anglicky)
- ↑ HARRISON, Terry, Zhang, Yingqi; Yang, Liyun; Yuan, Zengjian. Evolutionary trend in dental size in fossil orangutans from the Pleistocene of Chongzuo, Guangxi, southern China. Journal of Human Evolution. 2021, čís. 161. Dostupné online. ISSN 0047-2484. doi:10.1016/j.jhevol.2021.103090. (anglicky)
- ↑ HARRISON, Terry, Jin, Changzhu; Zhang, Yingqi; Wang, Yuan; Zhu, Min. Fossil Pongo from the Early Pleistocene Gigantopithecus fauna of Chongzuo, Guangxi, southern China. Quaternary International. 2014, čís. 354, s. 59–67. Dostupné online. ISSN 1040-6182. doi:10.1016/j.quaint.2014.01.013. (anglicky)
- ↑ LIAO, Wei, Harrison, Terry; Yao, Yanyan; Liang, Hua; Tian, Chun; Feng, Yuexing; Li, Sheng; Bae, Christopher J.; Wang, Wei. Evidence for the latest fossil Pongo in southern China. Journal of Human Evolution. Čís. 170. ISSN 0047-2484. doi:10.1016/j.jhevol.2022.103233. (anglicky)
- ↑ HARRISO, Terry; ZHANG, Yingqi. Gigantopithecus blacki: a giant ape from the Pleistocene of Asia revisited. American Journal of Physical Anthropology. New York University, 2017, čís. 162, s. 153–177. Dostupné online. ISSN 2692-7691. doi:10.1002/ajpa.23150. (anglicky)
- ↑ ZHANG, Yingqi. Review and perspective of the ninety years in quest of Gigantopithecus blacki. Acta Anthropologica Sinica. 2024, roč. 43, čís. 6, s. 1006–1026. Dostupné online. ISSN 1000-3193. doi:10.16359/j.1000-3193/AAS.2024.0094. (anglicky)
- ↑ LIANG, Hua, Harrison, Terry; Shao, Qingfeng; Bahain, Jean-Jacques; Mo, Jinyou; Feng, Yuexing; Liao, Wei; Wang, Wei. Evidence for the smallest fossil Pongo in southern China. Journal of Human Evolution. 2025-02-26, čís. 189. Dostupné online. ISSN 0047-2484. doi:10.1016/j.jhevol.2024.103507. (anglicky)
- ↑ FAN, Yaobin, Fehringer, Leah K.; Liao, Wei; Liang, Hua; Wang, Wei; Ungar, Peter Stuart. Dental microwear and diets of mainland fossil Pongo from the Mid-Pleistocene of southern China. Journal of Human Evolution. 2024, čís. 193. Dostupné online. ISSN 0047-2484. doi:10.1016/j.jhevol.2024.103565. (anglicky)
- ↑ FILOUX, Arnaud; SUTEETHORN, Varavudh. A late Pleistocene skeleton of Rhinoceros unicornis (Mammalia, Rhinocerotidae) from western part of Thailand (Kanchanaburi Province). Geobios. 2017-12-20, roč. 51, čís. 1, s. 31–49. Dostupné online. ISSN 0016-6995. doi:10.1016/j.geobios.2017.12.003. (anglicky)
- ↑ LIANG, Hua, Liao, Wei; Shao, Qingfeng; Chen, Qiong; Tian, Chun; Yao, Yanyan; Li, Jinyan; Wang, Wei. New discovery of a late Middle Pleistocene mammalian fauna in Ganxian Cave, Southern China. Historical Biology. 2022-11-06, s. 1–18. Dostupné online. ISSN 0891-2963. doi:10.1080/08912963.2022.2139180. (anglicky)
- ↑ HU, Haiqian, Tong, Haowen; Shao, Qingfeng; Wei, Guangbiao; Yu, Haidong; Shi, Jingsong; Wang, Xunqian; Xiong, Can; Lin, Yu; Li, Ning; Wei, Zhaoying; Wang, Ping; Jiangzuo, Qigao. New remains of Ailuropoda melanoleuca baconi from Yanjinggou, China: Throwing light on the evolution of giant pandas during the Pleistocene. Journal of Mammalian Evolution. 2022-12-08, roč. 30, čís. 1, s. 137–154. Dostupné online. ISSN 1064-7554. doi:10.1007/s10914-022-09637-1. (anglicky)
- ↑ LI, Zhi-wen, Sun, Li; Li, Bao-sheng; Wang, Feng-nian; Du, Ding-ding; Song, You-gui; Zhang, Hui-Juan; Chen, Liu-qin; Xu, Dan. East Asian summer monsoon changes in subtropical China since late Pleistocene: Evidence from the Ailuropoda-Stegodon fauna. Journal of Mountain Science. 2022-02-07, roč. 19, čís. 2, s. 418–432. Dostupné online. ISSN 1672-6316. doi:10.1007/s11629-021-6985-y. (anglicky)