Patron
Patron (latinsky patronus) byl v antickém Římě pán ve vztahu ke svým klientům nebo propuštěncům. Označuje také vztah bývalých římských úředníků a vojevůdců k dobytým a spravovaným provinciím. Patron vystupuje v jejich zájmu v politice nebo jinak hájí jejich zájmy. Dále je známo, že patron byl správcem žen.
V obecné řeči se patronem rozumí též osoba či skupina osob, která určitým způsobem chrání či podporuje jiného člověka nebo skupinu osob – drží nad nimi patronát.
Světský patron
editovatV uměleckém prostředí je patron neboli mecenáš člověkem, který financuje či spolufinancuje životní i umělecké náklady určitého umělce, například spisovatele, sochaře či malíře. Dříve tak byli označováni také zaměstnavatelé herců u kočovných divadelních společností.
V prostředí katolické církve zakladatel kostela, kaple nebo jiného církevního úřadu se stával patronem a vůči založené věci požíval patronátní právo.
Světci jako patroni
editovatPatronem se v katolictví rozumí také světec, jemuž se přisuzuje přímluva nebo ochrana buď na určitém území, nad určitými osobami nebo v některé lidské činnosti. V ikonografii tuto přisuzovanou pomoc často představuje určitý symbolický předmět. Své patrony mají např. země, diecéze či jednotlivá města, řemesla anebo povolání.
Důvod přisouzení takového titulu je často velmi nejasný a vznikl zřejmě na základě lidové úcty k těmto postavám nebo odkazuje na jeho život a na jeho (případné) umučení.
Svatým či blahoslaveným jsou také zasvěcené kaple, kostely, baziliky a kláštery různých křesťanských denominací. Toto pojmenování – patrocinium – se obecně chápe i jako způsob prosby o ochranu označeného místa.
Hlavní patron české země je sv. Václav, který má sochu na Václavském náměstí v Praze. Dalšími národními patrony jsou z těch známějších například: sv. Anežka Česká, sv. Cyril a Metoděj, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký, sv. Zdislava. Jednou ze spolupatronů Francie je Jana z Arku.
Pravoslavní mají úctu ke svatým totožnou jako katolíci, světci žijící do velkého schizmatu v roce 1054 jsou ctěni oběma církvemi. Mezi významné české pravoslavné patrony patří novomučedníci čeští, biskup Gordazd II., Vladimír Petřek či Václav Čikl. Pravoslavní též používají rozsáhlou titulaturu světců.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Škarpová, M. (ed.): Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Praha, 2019. ISBN 978-80-7308-948-1 (print), ISBN 978-80-7308-949-8 (online)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu patron na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Patronátní právo v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo patron ve Wikislovníku