Opletalova

ulice v Praze

Opletalova ulice na Novém Městě v Praze vede od Václavského náměstí kolem Vrchlického sadů u Hlavního nádraží k Hybernské ulici. Názvána je podle studenta Univerzity Karlovy Jana Opletala (1915–1939), který tragicky zahynul na protestech proti nacistické okupaci 28. října 1939. Univerzita Karlova má na čísle 26 Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd[1] a na čísle 38 kolej Jednota.[2]

Opletalova
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
Část obceNové Město
Poloha
Začíná naVáclavské náměstí
Končí naHybernská
Napojené uliceRůžová
Historie
Pojmenováno poJan Opletal
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice463183
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Portál Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historické budovy s čísly 1 a 3 byly zbořeny v letech 2013 a 2017, nejdříve bývalá Pražská akciová tiskárna[3] apo ní v roce 2017 Dům U Turků.[4]. nahradila je stavba nového polyfunkčního centra Květinový dům

Historie a názvy

editovat

Prostor ulice byl obydlen už ve středověku, Vrchlického sady v severní části byly budovány na místech, kde do roku 1875 stály novoměstské hradby. Ulice byla rozdělena na jižní část od Václavského náměstí po Růžovou ulici a severní část k Hybernské ulici, názvy kterých se měnily:[5]

  • jižní část od 15. století do roku 1839 – „Bosácká“ podle Jana Bosáka, majitele domu na čísle 13
  • 15. století – severní část měla název „Chudobická“ podle zdejší vesnice Chudobice
  • 17. století – jižní část nesla název „Turkova“ podle domu U Turků a severní část se nazývala „Dolejší hradební“, roku 1680 se podle Fr. Rutha objevilo také popisné označení „okolo šancí k bráně Horské“,
  • 1839 – ulice nesla název „Mariánská“ podle Marie Anny Savojské (1803–1884), manželky českého krále a rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, jen její východní úsek od Václavského náměstí k Růžové ulici se nazýval Bosácká.
  • 1875 – byly zbořeny novoměstské hradby a začala úprava Vrchlického sadů
  • 1923–1940 a 1945–1947 se ulice jmenovala Lützowova podle rakousko-uherského diplomata, hraběte PhDr. h.c. Františka Lützowa z Dreylützenu a Seedorfu, šlechtice německo-anglického původu. Narodil se 21. 3. 1849 v Hamburku a zemřel ve švýcarském Terrietet 13. 1. 1916. Přeložil do angličtiny Komenského Labyrint světa a ráj srdce (1901), propagoval českou kulturu a upozorňoval britskou veřejnost na mezinárodní význam české otázky. Zasloužil se o navázání styků mezi pražskou a londýnskou radnicí. Stal se čestným předsedou Českého olympijského výboru a v roce 1908 vedl českou výpravu na Olympijských hrách v Londýně. Byl členem Mezinárodního olympijského výboru. Po vypuknutí první světové války odešel do Švýcarska, kde navázal kontakt se začínajícím čs. zahraničním odbojem a v roce 1915 se podílel na přípravě Husových oslav v Ženevě a na zahraničním protihabsburském odboji. V lednu 1916 zemřel ve švýcarském exilu. Rakev s jeho ostatky byla převezena do rodinného sídlo v Žampachu. Rakouské úřady však nepovolily jeho pohřeb, proto byl uložen do rodinné hrobky ve Vamberku. Po ustavení Československé republiky se nějaký čas o pojmenování ulice jednalo.
  • 1941–1945 ji Nměci přejmenovali ulici na Beethovenova
  • 1947 dnešní Opletalova ulice (od roku 1945 také ve tvaru třída Jana Opletala). Název Lützowova zůstal do roku 1952 jen v části ulice od Růžové až k Václavskému náměstí.

Jméno významného přítele českého národa nadále ze seznamu pražských ulic zmizelo.[6]

  • od roku 1952 nese celá ulice název „Opletalova“.[7]

Budovy, firmy a instituce

editovat

Reference

editovat
  1. https://www.fsv.cuni.cz/node/291
  2. Archivovaná kopie. opletalka.koleje.cuni.cz [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-11.
  3. http://www.metro.cz/byvala-tiskarna-v-opletalove-ulici-je-po-ctyrech-dnech-zbourana-psr-/praha.aspx?c=A131029_133918_co-se-deje_jbs
  4. https://zpravy.idnes.cz/demolice-vaclavske-namesti-narozi-opletalova-fok-/domaci.aspx?c=A170415_174951_praha-zpravy_mav
  5. Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-08.
  6. ČAS - historický almanach 2010 [online]. Jan Jirka a kolektiv. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18.
  7. Marek Lašťovka a kol.: Pražský uličník 2.díl (O-Ž)N.. Libri Praha 1998, s. 29–31
  8. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=51314%2F1-2284&presenter=ElementsResults
  9. Archivovaná kopie. www.ctk.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-26.
  10. http://divadlorb.cz/kontakty-oteviraci-doba/
  11. http://www.isic.cz/slevy/cr/divadlo-radka-brzobohateho/98/
  12. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40049%2F1-1194&presenter=ElementsResults
  13. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=54877%2F1-2305&presenter=ElementsResults
  14. http://ies.fsv.cuni.cz/cs/node/263
  15. https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/singapur/kontaktni_cizi_urad/-mzv-publish-cz-o_ministerstvu-adresar_diplomatickych_misi-cizi_urady_pro_cr-singapur_generalni_konzulat_singapurske.html
  16. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=41040%2F1-1845&presenter=ElementsResults
  17. http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=104949&presenter=ElementsResults

Literatura

editovat
  • EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 70–71. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Mariánská, s. 713–715. 

Externí odkazy

editovat
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Opletalova na Wikimedia Commons