Wikipedie

Oceánie

zeměpisný a kulturní celek v Tichém oceánu

Oceánie, též Austrálie a Oceánie, je geografický region, který bývá popisován jako kontinent. Zahrnuje Austrálii (hlavní pevninu a k ní přilehlé ostrovy) a tři ostrovní skupiny – Melanésii, Mikronésii a Polynésii.[1] Nachází se na severní i jižní, východní i západní polokouli. Odhaduje se, že má rozlohu asi 8,5 milionu kilometrů čtverečních a více než 46 milionů obyvatel. Ve srovnání s ostatními kontinenty je Oceánie rozlohou nejmenší a po Antarktidě druhá nejméně osídlená.

Oceánie
Rozloha8 525 989 km²
Počet obyvatel46 019 017 (2025)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá i Austrálie. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.

Vymezení pojmu

editovat
Regiony Oceánie

Vymezení pojmu Oceánie není zcela jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie. Obvykle se člení na Austrálii, Melanésii, Polynésii a Mikronésii, případně také Nový Zéland, který bývá jinak řazen k Polynésii. Nový Zéland však není do Oceánie začleňován vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.

Původ ostrovů v Oceánii

editovat
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

V Oceánii se ve značném počtu vyskytují všechny tři základní typy ostrovů:

  • Kontinentální ostrovy – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy, například Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
  • Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, často tvořené vrcholy podmořských sopek. Patří k nim například Havajské ostrovy nebo Tahiti.
  • Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů: pokles podmořské sopky a postupný růst korálového útesu. Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největším klasickým atolem na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati, který má rozlohu 323 km².[2]

Statistika

editovat
Oceánie na satelitním snímku
Mapa Oceánie
Související informace naleznete také v článku Nejvyšší hory Austrálie a Oceánie.

Obecně

editovat

Největší státy

editovat

Nejlidnatější města

editovat

Rozloha

editovat

Rozloha podle knihy Školní atlas dnešního světa z roku 2001:

  • Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km²
  • Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km²
  • Oceánie samotná: 821 328 km²

Seznam států a území

editovat
Státy a závislá území v Oceánii

Podle statutu

editovat

Nezávislé státy

editovat

Závislá území

editovat

Podle regionu

editovat

Základní údaje o státech a závislých územích

editovat
Stát / závislé území Hlavní město ISO 3166-1 kód Rozloha [km²][3] Počet obyvatel (2018)[4] HDP (v paritě kupní síly)
[dolarů/obyv./rok] (2017)[5]
Americká Samoa Americká Samoa Fagatogo (Pago Pago) AS 224 50 826 11 200
Austrálie Austrálie Canberra AU 7 741 220 23 470 145 50 400
Cookovy ostrovy Cookovy ostrovy Avarua CK 236 9 038 16 700
Fidži Fidži Suva FJ 18 274 926 276 9 800
Francouzská Polynésie Francouzská Polynésie Papeete PF 4 167 290 373 17 000
Guam Guam Hagåtña GU 544 167 772 35 600
Kiribati Kiribati Bairiki (Jižní Tarawa) KI 811 109 367 2 000
Marshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy Majuro MH 181 75 684 3 600
Mikronésie Mikronésie Palikir FM 702 103 643 3 400
Nauru Nauru není stanoveno (Yaren / Meneng) NR 21 9 692 12 300
Niue Niue Alofi NU 260 1 618 5 800
Norfolk Norfolk Kingston NF 35 1 748 0
Nová Kaledonie Nová Kaledonie Nouméa NC 18 575 282 754 31 100
Nový Zéland Nový Zéland Wellington NZ 268 838 4 545 627 39 000
Palau Palau Ngerulmud PW 459 21 516 14 700
Papua Nová Guinea Papua Nová Guinea Port Moresby PG 462 840 7 027 332 3 700
Pitcairnovy ostrovy Pitcairnovy ostrovy Adamstown PN 47 54 0
Samoa Samoa Apia WS 2 831 201 316 5 700
Severní Mariany Severní Mariany Saipan MP 464 51 994 24 500
Šalomounovy ostrovy Šalomounovy ostrovy Honiara SB 28 896 660 121 2 200
Tokelau Tokelau každý atol má své vlastní TK 12 1 285 1 000
Tonga Tonga Nuku'alofa TO 747 106 398 5 900
Tuvalu Tuvalu Funafuti TV 26 11 147 3 800
Vanuatu Vanuatu Port Vila VU 12 189 288 037 2 700
Wallis a Futuna Wallis a Futuna Matāʻutu WF 142 15 763 3 800

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. 1 2 Volně přidružený stát Nového Zélandu.

Reference

editovat
  1. ↑ The Four Sub-regions Of Oceania. WorldAtlas [online]. 2017-12-28 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Oceánie. Skompasem.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2018-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
  3. ↑ Country Comparison: Area [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
  4. ↑ Country Comparison: Population [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18. (anglicky)
  5. ↑ Country Comparison: GDP - per capita (PPP) [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oceánie&oldid=25832383“