Obyvatelstvo Evropské unie

S hustotou zalidnění 114 obyvatel/km² patří Evropská unie mezi hustě zalidněné oblasti světa.
Kartogram znázorňující rozložení populace v rámci Evropské unie na úrovni členských států. Více než polovina obyvatel EU žije ve čtyřech největších státech: Německo, Francie, Itálie a Španělsko
Jiný kartogram hustoty zalidnění

Přehled

editovat
Stát Vstup Obyvatel
(rok 2019)[1]
% obyvatel EU Rozloha
(km²)[2]
Hustota zalidnění
(obyv./km²)
% HDP v PPP
(100 % = průměr EU27)[3]
Belgie Belgické království195211 455 5192,56 %30 528375,2116 %
Bulharsko Bulharská republika20077 000 0391,57 %110 87963,150 %
Česko Česká republika200410 649 8002,38 %78 867135,091 %
Dánsko Dánské království19735 806 0811,30 %43 094134,7127 %
Estonsko Estonská republika20041 324 8200,30 %45 22829,382 %
Finsko Finská republika19955 517 9191,23 %338 14516,3111 %
Francie Francouzská republika195267 012 88315,00 %643 801104,1104 %
Chorvatsko Chorvatská republika20134 076 2460,91 %56 59472,063 %
Irsko Irsko19734 904 2401,10 %70 27369,8188 %
Itálie Italská republika195260 359 54613,51 %301 340200,396 %
Kypr Kyperská republika2004875 8990,20 %9 25194,787 %
Litva Litevská republika20042 794 1840,63 %65 30042,881 %
Lotyšsko Lotyšská republika20041 919 9680,43 %64 58929,771 %
Lucembursko Lucemburské velkovévodství1952613 8940,14 %2 586237,4256 %
Maďarsko Maďarsko20049 772 7562,19 %93 028105,171 %
Malta Maltská republika2004493 5590,13 %3161591,998 %
Německo Spolková republika Německo195283 019 21318,58 %357 022232,5124 %
Nizozemsko Nizozemské království195217 282 1633,87 %41 543416,0130 %
Polsko Polská republika200437 972 8128,50 %312 685121,471 %
Portugalsko Portugalská republika198610 276 6172,30 %92 090111,676 %
Rakousko Rakouská republika19958 858 7751,98 %83 871105,6128 %
Rumunsko Rumunsko200719 414 4584,34 %238 39181,465 %
Řecko Řecká republika198110 724 5992,40 %131 95781,368 %
Slovensko Slovenská republika20045 450 4211,22 %49 036111,278 %
Slovinsko Slovinská republika20042 080 9080,47 %20 273102,688 %
Španělsko Španělské království198646 937 06010,50 %505 37092,992 %
Švédsko Švédské království199510 230 1852,29 %450 29522,7122 %
Vlajka EU EU celkem27 členů446 824 5641004 236 352105,47100 %

Náboženství

editovat

EU má významnou náboženskou rozmanitost, která se zrcadlí v rozmanitosti dějin a kultury. Největší náboženská skupina vyznává křesťanství, převážně římský katolicismus, protestantství a pravoslaví. Navzdory tomu ne všechny státy EU mají křesťanské většiny (v Česku, Nizozemsku a Estonsku je většina lidí bez vyznání).

Podle průzkumu o náboženství v EU z roku 2012 bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[4] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[5]

Nedávný příliv přistěhovalců do bohatých států EU s sebou přinesl množství různých náboženství, která dotyční vyznávali ve svých rodných vlastech. Patří mezi ně islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a Bahá'í. Judaismus má v Evropě dlouhou historii a Židé žili pokojně s ostatním obyvatelstvem po celá století, navzdory stoletím, kdy byli Židé diskriminováni. V Evropě má rovněž tradici sekularismus, který přispěl k vzestupu ateismu a agnosticismu.

V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[6]

Každý z úředních jazyků 27 členských zemí má status oficiálního jazyka Evropské unie. V současnosti tak má EU celkem 24 úředních jazyků (nejnovějšími úředními jazyky jsou irština (od roku 2005, resp. 2007), bulharština a rumunština) (2007), chorvatština (2013)).

Nejvíce mluveným mateřským jazykem je němčina, kterou mluví 20 % obyvatel EU. Nejpoužívanějším jazykem pro mezinárodní komunikaci je angličtina.

Etnická skladba

editovat

Největšími skupinami, které tvoří asi 450 milionů lidí v EU jsou:

  1. Němci (asi 62 milionů)
  2. Francouzi (asi 66 milionů)
  3. Italové (asi 55 milionů)
  4. Španělé (asi 47 milionů)
  5. Poláci (asi 46 milionů)
  6. Rumuni (asi 16 milionů) (do toho se nepočítají Moldavané a Arumuni)
  7. Řekové (asi 15 milionů)
  8. Nizozemci (asi 13 milionů)
  9. Portugalci (asi 11 milionů)

V roce 2011 tvořili téměř čtvrtinu nových občanů EU Maročané, Turci, Ekvádorci nebo Indové. Noví občané v EU27 v roce 2011 byli hlavně z Afriky (26 %), Asie (23 %), z evropských zemí mimo EU27 (19 %), severní a jižní Ameriky (17 %) nebo jiného státu v rámci EU27 (11 %). V roce 2011 byli největší skupina nových občanů EU27 Maročané (64 300 osob, z toho 55 % získalo občanství Francie nebo Španělska), Turci (48 900, 58 % získalo německé občanství), Ekvádorci (33 700, 95 % získalo španělské občanství) a Indové (31 700, 83 % získalo britské občanství).[7]

V roce 2012 žilo v 27 členských zemí EU 34,3 milionů občanů cizí země, což činilo 6,8% populace EU,[8] z toho bylo 20,5 milionu z třetí země (to je ze země mimo EU). Počet lidí narozených v jiné zemi (tj. naturalizovaných nebo majících dvojí občanství) byl 48,9 milionů neboli 9,7 procent celkové populacen.[9]

V roce 2012 žilo celkem 8 milionů občanů evropských zemí mimo EU v zemích EU, z toho více než polovina byli občané Turecka, Albánie nebo Ukrajiny. Mimo Rumunsko žilo v EU27 2,4 milionu občanů Rumunska a také 2,3 milionů Turků.[10]

V EU žilo asi 20 milionů ne-Evropanů, tedy 4 % celkové populace.[11]

Demografická budoucnost

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Stárnutí Evropy.

EU čelí výzvám ohledně své demografické budoucnosti. Většina obav se týká několika problémů: stárnutí populace, rostoucí délka dožití a příliv imigrantů.

Po historické minimu 1,47 narozených dětí na jednu ženu celková plodnost v EU začala znovu růst, v roce 2008 byla 1,60.[12] Pozitivní trend byl zaznamenán ve všech členských zemích s výjimkou Lucemburska, Malty a Portugalska. Nejvyšší nárůst v tomto období byl zaznamenán v Bulharsku (z 1,23 dítěte na ženu v roce 2003 na 1,57 v roce 2009), Slovinsko (z 1,20 na 1,53), Česko (z 1,18 na 1,49) a Litva (z 1,26 na 1,55).[12] V roce 2009 byly členskými země s nejvyšší plodností Irsko (2,06), Francie (2,00), Švédsko (1,94) a Spojené království (1,90), které se blížily úrovně nahrazování – 2,1 dítěte narozených jedné ženě.[12] Nejnižší úroveň byla zaznamenána v Lotyšsku (1,31), Maďarsku a Portugalsku (obě země 1,32) a Německu (1.36). Vyšší plodnost se také odrazila v lepším trendu přirozeného přírůstku obyvatel.

Nízká porodnost, pokud nebude kompenzována imigrací, také naznačuje trend úbytku populace EU,[13] což by způsobilo ekonomické komplikace nebo dokonce ekonomickou krizi.[14] Některá médie mluví o "dětské krizi" v EU,[15] některé vlády zaznamenaly problém,[16] a OSN a další mezinárodní autority varují před možnou krizí.[17] V současnosti ale není zaznamenán pokles populace EU, protože celkový přirozený přírůstek zůstává v pozitivních číslech a EU stále přitahuje mnoho imigrantů.

V posledních padesáti letech se naděje dožití v EU27 zvýšila o zhruba deset let pro muže i ženy a dosáhla v roce 2008 hodnoty 82,4 let pro ženy a 76,4 let pro muže. Naděje dožití se zvýšila ve všech členských státech, nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Estonsku a Slovinsku.[12]

Další statistiky

editovat
  • Věková struktura: (odhad 2006)
    • 0–14 let: 16,03 % (muži 37 608 010/ženy 35 632 351)
    • 15–64 let: 67,17 % (muži 154 439 536/ženy 152 479 619)
    • více než 65 let: 16,81 % (muži 31 515 921/ženy 45 277 821)
  • Porodnost: 10,9 narozených/1000 obyvatel 2008
  • Úmrtnost: 9,7 zemřelých/1000 obyvatel 2008
  • Míra migrace: 3,1 migranta/1000 obyvatel 2008
  • Sňatečnost: 4,9 sňatků/1000 obyvatel 2007
  • Rozvodovost: 2 rozvody/1000 obyvatel 2005
  • Poměr pohlaví: (odhad 2006)
    • při narození: 1,06 muže/ženu
    • do 15 let: 1,06 muže/ženu
    • 15–64 let: 1,01 muže/ženu
    • starších 65 let: 0,69 muže/ženu
    • v celé populaci: 0,96 muže/ženu
  • Novorozenecká úmrtnost: 2005
    • celkem: 4,5 mrvých/1000 živě narozených
  • Střední délka života: 2005
    • celá populace: 78,9 let
    • muži: 75,8 let
    • ženy: 81,9 let
  • Obecná míra plodnosti: 1,43 narozeného dítěte/žena (2008)
  • Živě narozených mimo manželství: 33 % všech živě narozených 2005

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of the European Union na anglické Wikipedii.

  1. Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The World Factbook COUNTRY COMPARISON :: AREA [online]. CIA [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. GDP per capita in PPS [online]. Eurostat [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].
  5. Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].. Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, buddhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, buddhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
  6. Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [online]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online.
  7. Eurostat - Acquisition of citizenship in the EU EU27 Member States granted citizenship to around 780 000 persons in 2011
  8. Eurostat: All social statistics on the EU in one publication[nedostupný zdroj]
  9. European Commission - Evolving trends in migration and multiculturalism
  10. Eurostat - Migration and migrant population statistics
  11. 2011: Year of Arab spring and pressure at Greek borders. www.europolitics.info [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-17.
  12. 1 2 3 4 Demography Report 2010. Latest figures on the demographic challenges in the EU. epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-23.
  13. Regional Policy Inforegio [online]. Ec.europa.eu [cit. 2011-01-25]. Dostupné online.
  14. ELLISON, Michael. Immigrants needed to save west from crisis. The Guardian. London: 22 March 2000. Dostupné online [cit. 1 May 2010].
  15. The EU's baby blues. news.bbc.co.uk. BBC News, 27 March 2006. Dostupné online [cit. 1 May 2010].
  16. METTLER, Ann. The EU's Window of Opportunity [online]. 30 January 2007 [cit. 2011-01-25]. Dostupné online.
  17. UN [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat