Negentropie

odstraňování neurčitosti, neuspořádanosti informací s cílem zvýšení stability a efektivnosti informování

Negentropie (neboli negativní entropie) je koncept, který reprezentuje odchylku od normality. V akademické literatuře z oboru fyziky se začal objevovat počátkem 40. let 20. století. Poprvé byl pravděpodobně zmíněn v práci Erwina Schrödingera, What is life? z roku 1944.[1] V roce 1974 Albert Szent-Györgyi navrh náhradní termín syntropie.[2] Také se podobá konceptu syntropie z práce Luigiho Fantappie, kde se snažil vytvořit unifikovaný model biologie a fyziky.[3] Koncept syntropie byl dále popularizován se také někdy používá jako obecné označení něčeho, co je celistvé (jakožto opak rozpadu pocházející z entropie).[4]

Informační teorie a statistika

editovat

Gaussova distribuce reprezentuje nejvyšší možnou vzdálenost od normality, což znamená, že toto rozdělení má nejvyšší možnou míru entropie. Hodnota negentropie v tomto oboru reprezentuje rozdíl mezi distribucí daných dat a Gaussovém rozdělení se stejným průměrem a variancí.[5] Tato hodnota tedy nemůže být negativní a přestane existovat pouze v případě, že distribuce daného datasetu přímo sedího Gaussové distribuci.

Negentropii je také možné definovat následujícím způsobem:

kde reprezentuje diferenciální entropii normálního rozdělení , se stejným průměrem a rozptyl jako , a kde reprezentuje diferenciální entropii , s sloužící jako funkce hustoty pravděpodobnosti, definována zde:

Tento koncept v oboru statistiky souvisí s entropií dané informační sítě a s analýzou nezávislých komponent. Koncept informační entropie, neboli míry nejasnosti informací, je jeden ze základních konceptů informační teorie.[6]

Koncepty z fyziky

editovat

V rámci Gibbsovo volné energie existuje koncept kapacity pro entropii. Tento koncept vytvořil Josiah Wilard Gibbs v roce 1873. Reprezentuje množství entropie kterou lze zvýšit bez změny vnitřní energie nebo zvětšení jejího objemu. Je tedy možné konstatovat, že u této veličiny jde o rozdílu mezi maximálně možnou entropií (za předpokládaných podmínek) a její skutečnou entropií, což znamená, že přesně odpovídá definici negentropie přijaté ve statistice a teorii informace.[7]

F. Massieu v roce 1869 vypracoval podobný koncept pro účel vysvětlení izotermického procesu a M. Planck obdobně pracoval na pojetí izotermického-izobarického procesu. Výsledný koncept Massieu-Planckového termodynamického potenciálu (jinými slovy, volná entropie) hraje velkou roli v statistické mechanice, která se využívá například v molekulární biologii nebo studii termodynamicky nerovnovážných procesů.[8][9][10]

Brillouinův negentropický princip informace

editovat

Léon Brillouin odvodil v roce 1953 rovnici tvrdící, že změna hodnoty jednoho bitu informace vyžaduje určité množství () energie. Leó Szilárdův koncept idealistického motoru vynaloží stejnou energii.[11] Pomocí tohoto konceptu došel k závěru, že si změna jedné bitové hodnoty (např. odpověď na otázku ano/ne, vymazání informací apod.) vyžádá stejné množství energie.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Negentropy na anglické Wikipedii.

  1. SCHRÖDINGER, Erwin. What is Life - the Physical Aspect of the Living Cell. [s.l.]: Cambridge University Press, 1944.
  2. TUDOMÁNYEGYETEM, Szegedi. Szegedi Tudományegyetem | Medical Research. u-szeged.hu [online]. 2019-07-16 [cit. 2026-05-16]. Dostupné online. (maďarsky)
  3. VANNINI, Antonella. 2005-Entropy and Syntropy From Mechanical to Life Science. www.academia.edu. 2025-10-11. Dostupné online [cit. 2026-04-13].
  4. Diving deeper into Syntropy | Yale Forum on Religion and Ecology. fore.yale.edu [online]. [cit. 2026-04-13]. Dostupné online.
  5. Maximum Entropy Distributions. ccrma.stanford.edu [online]. [cit. 2026-04-13]. Dostupné online.
  6. Entropie v pojetí informační vědy - Jak se měří entropie v informační teorii » Key Trainings. keytrainings.cz [online]. 2024-02-15 [cit. 2026-05-16]. Dostupné online.
  7. GIBBS, Willard. A Method of Geometrical Representation of the Thermodynamic Properties of Substances by Means of Surfaces. [s.l.]: Transactions of the Connecticut Academy, 1873. 382–404 s.
  8. Massieu, M. F. (1869a). Sur les fonctions caractéristiques des divers fluides. C. R. Acad. Sci. LXIX:858–862.
  9. Massieu, M. F. (1869b). Addition au precedent memoire sur les fonctions caractéristiques. C. R. Acad. Sci. LXIX:1057–1061.
  10. Massieu, M. F. (1869), Compt. Rend. 69 (858): 1057.
  11. Leon Brillouin, Science and Information theory, Dover, 1956

Související články

editovat