Maďarský parlament
Maďarský parlament (maďarsky Országgyűlés – doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko. Má 199 poslanců zvolených smíšeným systémem v demokratických jednokolových tajných volbách na čtyřleté funkční období, kteří se schází v budově Országházu v hlavním městě Budapešti.
| Országgyűlés | |
|---|---|
 .svg) | |
 | |
| Základní informace | |
| Typ | jednokomorový (1918–1927, 1945–současnost) dvoukomorový (1608/1848–1918, 1927–1945) |
| Komory | Főrendiház (horní komora) Képviselőház (dolní komora) |
| Založení | 1608, 1848 |
| Sídlo | Országház, Budapešť |
| Vedení | |
| Předsedkyně | Ágnes Forsthofferová (TISZA) od 9. května 2026 |
| Místopředsedkyně | Anikó Hallerné Nagyová (TISZA) od 9. května 2026 |
| Místopředseda | Krisztián Kőszegi (TISZA) od 9. května 2026 |
| Místopředseda | Richárd Rák (TISZA) od 9. května 2026 |
| Místopředsedkyně | Eszter Vitályosová (Fidesz) od 9. května 2026 |
| Místopředseda | Csaba Latorcai (KDNP) od 9. května 2026 |
| Místopředsedkyně | Dóra Dúróová (Mi Hazánk) od 9. května 2026 |
| Složení | |
 Rozložení mandátů po volbách 2026 | |
| Počet členů | 199 poslanců |
| Vláda | |
| Opozice | |
| Volby | |
| Volební systém | smíšený |
| Volební období | 2026−2030 |
| Předchozí volby | 12. dubna 2026 |
| Příští volby | 2030 |
| Jednací sál | |
 zasedací síň | |
| Oficiální web | |
| https://www.parlament.hu/ | |
Parlament
editovatZemský sněm má 199 poslanců, volených v jednokolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. Sněm schvaluje ústavu, zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50 % voličů.
Poslanci shromáždění mají právo volit:
- Prezidenta republiky – Prezidentské volby v Maďarsku
- Předsedu vlády
- Prezidenta MNB
- Generálního prokurátora
- Prezidenta Státního soudu
Orgány a vedení
editovatPředseda parlamentu
editovatPředseda parlamentu je v Maďarsku po prezidentovi a premiérovi třetí nejdůležitější politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v parlamentu.
| Od | Do | Jméno | Strana |
|---|---|---|---|
| 23. říjen 1989 | 1. květen 1990 | István Fodor | nestraník |
| 2. květen 1990 | 3. srpen 1990 | Árpád Göncz | SZDSZ |
| 3. srpen 1990 | 27. červen 1994 | György Szabad | MDF |
| 28. červen 1994 | 17. červen 1998 | Zoltán Gál | MSZP |
| 18. červen 1998 | 14. květen 2002 | János Áder | Fidesz |
| 15. květen 2002 | 14. září 2009 | Katalin Szili | MSZP |
| 15. září 2009 | 14. květen 2010 | Béla Katona | MSZP |
| 14. květen 2010 | 6. srpen 2010 | Pál Schmitt | Fidesz |
| 6. srpen 2010 | 8. květen 2026 | László Kövér | Fidesz |
| 9. květen 2026 | současnost | Ágnes Forsthofferová | TISZA |
Místopředsedové
editovat
Místopředsedové parlamentu od 9. května 2026:
Volební systém
editovatZměna od roku 2014
editovatOd parlamentních voleb 2014 došlo ke snížení počtu poslanců. Z 386 zákonodárců se jejich počet snížil na 199 poslanců zvolených i nadále smíšeným volebním systémem. Upraveny byly rovněž i jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahující klauzuli 5 %.[1]
Způsob volby 1990–2014
editovat
Parlamentní volební systém, kdy se volilo 386 poslanců, byl značně komplikovaný. Jednalo se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby byly dvoukolové, konaly se po čtyřech letech (1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010), vždy na jaře – naposledy 11. a 25. dubna 2010.
Zvolit 386 poslanců bylo možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15 % hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25 %. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.
Tento volební systém obsahoval několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu byla podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu, jen když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[2]
Složení parlamentu
editovat1990–1994
editovat1994–1998
editovat1998–2002
editovat2002–2006
editovat| 178 | 20 | 164 | 24 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | MDF |
2006–2010
editovat| 190 | 20 | 141 | 23 | 11 | 1 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | KDNP | MDF | Somogyért Egyesület |
2010–2014
editovat2014–2018
editovat| 29 | 4 | 3 | 1 | 5 | 1 | 117 | 16 | 23 |
| MSZP | DK | Együtt 2014 | PM | LMP | MLP | Fidesz | KDNP | Jobbik |
Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách v roce 2014 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. září 2016.[3]
| Zkratka | Strana | Počet mandátů získaných ve volbách |
Počet členů parlamentní frakce (1. září 2016) |
Předseda strany |
Předseda parlamentní frakce |
Úloha | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fidesz | Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz – Maďarská občanská unie) |
117 | 114 | Viktor Orbán | Lajos Kósa | vláda (Orbán III.) | |
| MSZP | Magyar Szocialista Párt (Maďarská socialistická strana) |
29 | 29 | Gyula Molnár | Bertalan Tóth | opozice | |
| Jobbik | Jobbik Magyarországért Mozgalom (Hnutí za lepší Maďarsko) |
23 | 241 | Gábor Vona | János Volner | opozice | |
| KDNP | Kereszténydemokrata Néppárt (Křesťanskodemokratická lidová strana) |
16 | 172 | Zsolt Semjén | Péter Harrach | vláda (Orbán III.) | |
| LMP | Lehet Más a Politika (Politika může být jiná) |
5 | 5 | Ákos Hadházy Bernadett Szél | Erzsébet Schmuck | opozice | |
| DK | Demokratikus Koalíció (Demokratická Koalice) |
4* | — | Ferenc Gyurcsány | — | opozice | |
| Együtt 2014 | Együtt 2014 (Společně 2014) |
3* | — | Viktor Szigetvári | — | opozice | |
| PM | Párbeszéd Magyarországért (Dialog za Maďarsko) |
1* | — | Gergely Karácsonyi Tímea Szabó | — | opozice | |
| Liberálisok | Magyar Liberális Párt (Maďarská liberální strana) |
1* | — | Gábor Fodor | — | opozice | |
| N | Nezařazení poslanci | 0 | 10 | — | — | opozice | |
| Celkem | 199 | 199 | 9 | 5 |
1: Od 11. května 2015 poslanec Lajos Rig zvolen v doplňovacích volbách obvod: Veszprém megye 3. sz. OEVK.
2: Od 21. září 2015 poslanec István Hollik (KDNP), odstoupil Ferenc Papcsák (Fidesz). Strany měly jednotnou republikovou kandidátní listinu.
*: Poslanci za DK, Együtt 2014, PM a MLP Byli zařazeni do frakce nezávislých.
Nezařazení poslanci: Gábor Fodor (MLP), Ferenc Gyurcsány (DK), Zoltán Kész (nestraník), Péter Kónya (Együtt 2014/nestraník), Lajos Oláh (DK), Szabolcs Szabó (Együtt 2014), Tímea Szabóová (PM), Zsuzsanna Szelényi (Együtt 2014), Ágnes Vadaiová (DK), László Varju (DK)
2018–2022
editovat| 20 | 9 | 1 | 8 | 133 | 26 |
| Párbeszéd | DK | Együtt 2014 | LMP | Fidesz | Jobbik |
2022–2026
editovat| 57 | 1 | 135 | 6 |
| Egységben Magyarországért | Liberálisok | Fidesz | Mi Hazánk |
2026–2030
editovat| 141 | 52 | 6 |
| TISZA | Fidesz | Mi Hazánk |
Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách v roce 2026 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 12. dubnu 2026.[4]
| Zkratka | Strana | Počet mandátů získaných ve volbách |
Počet členů parlamentní frakce (12. dubna 2026) |
Předseda strany |
Předseda parlamentní frakce |
Úloha | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| TISZA | Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu a svobody) |
114 | 114 | Péter Magyar | Andrea Bujdosó | VLÁDA (Magyar) | |
| Fidesz | Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz – Maďarská občanská unie) |
521 | 521 | Viktor Orbán | Gergely Gulyás | opozice | |
| Mi Hazánk | Mi Hazánk Mozgalom (Hnutí Naše vlast) |
6 | 6 | László Toroczkai | László Toroczkai | opozice | |
| Celkem | 199 | 199 | 3 | 3 |
Přímluvčí národnostních a etnických menšin
editovatPřímluvčí národnostních a etnických menšin v parlamentu nedisponují hlasovacím právem. Poprvé voleni při volbách 2014.[5]
| Národnostní menšina | 2014 – 2018 | 2018 – 2022 | 2022 – 2026 | 2026 – 2030 |
|---|---|---|---|---|
 arménská (OÖÖ) |
Tamás Turgyán | Silva Simani | Nikogosz Akopian | Nikogosz Akopian |
 bulharská (BOÖ) |
Szimeon Varga | Szimeon Varga | Szimeon Varga | Szimeon Varga |
 chorvatská (OHÖ) |
Mihály Hepp | József Szolga | József Szolga | János Gugán |
 německá (MNOÖ) |
Imre Ritter | Imre Ritter | Imre Ritter | Gergely Gallai |
 polská (OLÖ) |
Lászlóné Csúcs | Ewa Rónayné Slaba | Ewa Rónayné Slaba | Iwona Jolán Tóthné Szegedi |
 slovenská (OSZÖ) |
János Fuzik | Antal Paulik | Antal Paulik | Antal Paulik |
 slovinská (OSZÖ) |
Erika Kissné Köles | Erika Kissné Köles | Erika Kissné Köles | Károly Holecz |
 srbská (SZOÖ) |
Lyubomir Alexov | Lyubomir Alexov | Lyubomir Alexov | – |
 romská (ORÖ) |
Félix Farkas | Félix Farkas | Félix Farkas | István Aba-Horváth |
 rumunská (MROÖ) |
Traján Kreszta | Traján Kreszta | Traján Kreszta | László Szucsigán |
 rusínská (ORÖ) |
Vera Giricz | Vera Giricz | Vera Giricz | Viktor Kramarenko |
 řecká (MGOÖ) |
Laokratisz Koranisz | Sianos Tamás | Laokratisz Koranisz | Alexandrosz Purosz |
 ukrajinská (UOÖ) |
Jaroszlava Hartyányi | Brigitta Szuperák | Liliána Grexa | Liliána Grexa |
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.
- ↑ Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší
- ↑ EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20.
- ↑ Parlament.hu - A pártok képviselőcsoportjai és a független képviselők (aktuális)
- ↑ Parlament.hu - House of the national assembly
- ↑ valasztas.hu [online]. [cit. 11-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-04-2014.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarský parlament na Wikimedia Commons - (maďarsky) (anglicky) Parlament.hu
- (česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
- (česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém Archivováno 20. 5. 2009 na Wayback Machine.
