Krasnojarsk
Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Je správním střediskem Krasnojarského kraje. Žije zde přibližně 1,09 milionu obyvatel.
| Krasnojarsk Красноярск | |
|---|---|
 | |
.svg) Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°0′32″ s. š., 92°52′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 259 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+7 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Kraj | Krasnojarský |
 Krasnojarský kraj na mapě Ruska | |
  Krasnojarsk Město na mapě Krasnojarského kraje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 348 km² |
| Počet obyvatel | 1 092 851 (2021) |
| Hustota zalidnění | 3 140,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vladislav Loginov |
| Vznik | 1628 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)391 |
| PSČ | 660000–660136 |
| Označení vozidel | 24, 84, 88, 124 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatCarské Rusko
editovat
Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo roku 1690 status města. Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice byla do města zavedena v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo růst. V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).
Boj československých legionářů
editovatDne 22. května 1918 zde byl bolševiky odzbrojen vlak československých legionářů. Po boji u Kljukvennaji (16. 6. 1918) byl Krasnojarsk obsazen československými legionáři (boje se zúčastnil 1. úderný prapor) a město se až do konce roku 1919 stalo základnou Československých legií v Rusku, kontrolujících sibiřskou železniční magistrálu.[1][2]
Meziválečné období
editovatPo říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (např. loděnice, papírna). Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij), jeden byl také přímo ve městě – Jenisejský (Jenisejlag).
Druhá světová válka
editovatBěhem války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení těžkého průmyslu odstartovalo další růst města. V roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.
Poválečné období
editovat30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.
Pamětihodnosti
editovatV Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Významnou památkou sibiřského baroka je místní Pokrovský chrám z roku 1795.
Jiné zajímavosti
editovatDále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka, který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské stolby (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.
Ve městě je Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita.
Vývoj počtu obyvatel
editovat| 1897 | 26 600 | 1962 | 465 000 | 1982 | 833 000 | 2000 | 875 500 |
| 1923 | 60 400 | 1967 | 576 000 | 1986 | 885 000 | 2001 | 875 900 |
| 1926 | 72 200 | 1970 | 648 000 | 1989 | 912 600 | 2002 | 911 700 |
| 1939 | 190 000 | 1973 | 707 000 | 1992 | 925 000 | 2012 | 997 316 |
| 1956 | 328 000 | 1976 | 758 000 | 1996 | 871 100 | 2013 | 1 016 385 |
| 1959 | 412 000 | 1979 | 796 300 | 1998 | 875 300 | 2014 | 1 035 528 |
Slavní rodáci
editovat- Vasilij Ivanovič Surikov (1848–1916), ruský malíř[3]
- Vitalij Abalakov (1906–1986), ruský horolezec a konstruktér horolezecké výzbroje[4]
- Jelena Abramovna Davidovič (1922–2012), ruská archeoložka a numizmatička[5]
- Alexej Jaškin (* 1965), bývalý ruský hokejový obránce[6]
- Julija Pečonkinová (* 1978), bývalá ruská atletka, běžkyně, mistryně světa[7]
- Alexandr Sjomin (* 1984), bývalý ruský hokejový útočník[8]
- Alexandr Treťjakov (* 1985), ruský skeletonista, mistr světa a olympijský vítěz[9]
- Mirra Andrejevová (* 2007), ruská tenistka
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.24 - 25, 30 - 137, 140 - 168
- ↑ Slovník prvního československého odboje 1914-18. Příprava vydání Jan Galandauer, Vojenský historický ústav v Praze, Český Svaz Bojovníků za Svobodu. Praha: Hermes 165 s. Dostupné online. ISBN 978-80-900677-7-6.
- ↑ EDITOR. VASILY SURIKOV: GREATEST RUSSIAN HISTORY PAINTER [online]. 2018-04-10 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AAC Publications - Vitaly Mikhailovich Abalakov, 1906-1986. publications.americanalpineclub.org [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ PEOPLEPILL.COM. Elena Abramovna Davidovich: Russian historian and archeologist specialist of coins (born: 1922 - died: 2013) | Biography, Facts, Information, Career, Wiki, Life. peoplepill.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alexej Jaskin at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olympedia – Yuliya Nosova-Pechonkina. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Alexander Syomin at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alexander Tretiakov – skeleton racer [online]. 2014-02-16 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (rusky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnojarsk na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města (rusky, anglicky)
- Přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky) Archivováno 13. 8. 2009 na Wayback Machine.
