Kaštel
Kaštel (též kaštěl, slovensky kaštieľ) je označení pro zpravidla venkovské opevněné či neopevněné sídlo střední a vyšší šlechty na Slovensku a v Maďarsku.
,_2011-12-13.jpg)
Charakteristika
editovatKaštel je pozdně středověké nebo novověké sídlo na Slovensku nebo v Maďarsku, pro které se v češtině označuje zámek. Název se vyvinul z latinského slova castellum, jež původně označovalo drobnou římskou pevnost a v pozměněné podobě (kaštiel, kastély) se přeneslo na středověká i novověká sídla, která se mohla lišit velikostí nebo přítomností či nepřítomností opevnění.[1]
Tento typ stavby je velmi častý na Slovensku, v Česku se stavby podobného charakteru nazývají tvrze, popřípadě zámky. Nejméně dochovaných kaštelů je z období gotiky, nejčastější jsou kaštely renesanční a klasicistní. V některých dalších zemích[jakých?] střední Evropy se lze s kaštely setkat ve smyslu malých pevností.
Dochovanými stavbami tohoto typu jsou například Kaštel ve Strážkach a Humenné (oba renesanční), reprezentativní lovecký kaštel v Betliaru, barokně a klasicistně upravený, Diviaky, pozdně renesanční kaštel s rozlehlým opevněním s nárožními bastiony v obci Divín, renesančně-barokní Haličský zámek, barokně-klasicistní kaštel Svätý Anton (zvaný též Antol), vodní kaštel Bytčanský zámek, kde v roce 1611 probíhal proces s Alžbětou Báthoryovou.
Další typy sídel
editovatKromě kaštelů jsou na Slovensku ještě skromnější sídla, zpravidla venkovská, nazývaná kurie.
Někdy se uvádí ještě jeden druh sídel, jímž je zámok, ale slovenský výraz zámok není významově shodný s českým výrazem zámek. V odborné literatuře je zámok považován za významově přesně neohraničené synonymum pro hrad na Slovensku.[chybí zdroj]
Reference
editovat- ↑ PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. S. 380, 381.
