Karasín
Karasín (v místním nářečí Karasejn, německy Karasein) je vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nachází se asi 4,5 kilometru severně od Bystřice nad Pernštejnem. Vesnice je součástí stejnojmenného katastrálního území o rozloze 7,26 km².[3]
| Karasín | |
|---|---|
 Pohled na Karasín z rozhledny | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′32″ s. š., 16°16′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 97 (2021)[1] |
| Katastrální území | Karasín (7,26 km²) |
| PSČ | 593 01 |
| Počet domů | 50 (2021)[2] |
  Karasín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 194972 |
| Kód k. ú. | 794970 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejvýše položená obec Bystřicka patřila v letech 1500–1588 Pernštejnům, poté náležela převážně k panství bystřickému. Dne 7. září 1895 zachvátil Karasín velký požár, který zničil celou obec mimo dvou domů (Horníčkův statek čp 8 a Škrdlíkova chaloupka čp 25). Během požáru zemřeli 2 lidé. Hrabě Mitrovský hned druhý den po požáru daroval postiženým dřevo, nechal do obce dovážet chléb a na obnovu přispěl částkou 500 zlatých. Dalších 3 600 zlatých vynesly sbírky. Hned v následujícím roce byl v Karasíně založen hasičský sbor.
Obyvatelstvo
editovatObecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1960 byl Karasín samostatnou obcí, nejprve v okrese Nové Město na Moravě (v letech 1880–1900 Nové Město), ale v roce 1950 v okrese Bystřice nad Pernštejnem a od roku 1960 v okrese Žďár nad Sázavou. Od 1. července 1960 do 30. června 1980 byl částí obce Ždánice v okrese Žďár nad Sázavou. Od 1. července 1980 je částí města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Ale zatímco Ždánice se 1. ledna 1992 opět osamostatnily, Karasín už zůstal součástí Bystřice nad Pernštejnem.[6]
Pamětihodnosti
editovatMyslivna
editovatMyslivna čp. 3 stojí při hlavní silnici na horním konci obce. Narodil se v ní František Slavíček (1807) a později Gustav Pfleger Moravský (1833). Při oslavách 50. výročí jeho narození, 29. července 1883, byla na budovu hájovny umístěna pamětní deska, která připomíná narození osoby přínosné pro literaturu a kulturu. V květnu 1926 přišel z Bohuňova do Karasína mladý učitel Josef Věromír Pleva a bydlel tu ve stejné myslivně. Na jaře následujícího roku právě zde napsal svůj první román Eskorta (vyšel roku 1929).
Rozhledna Karasín
editovatNa východním okraji obce se nachází 28 metrů vysoká zděná rozhledna z roku 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 metrů. Rozhledna je součástí sportovně rehabilitačního areálu.[7]
Fotogalerie
editovat
Znak
Vlajka
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 223, 673.
- ↑ Rozhledna a sjezdovka Karasín [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karasín na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Karasín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Karasín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
