Wikipedie

Jaroslav Madlafousek

Narozen 9.5.1922 v Jičíně,zemřel 2008. PhDr., psycholog, odborník v behaviorální neurologii.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Jaroslav Madlafousek (9. května 1922 Jičín – 27. června 2008) byl český psycholog, etolog, sexuolog a fyziolog. Patřil k zakladatelům Výzkumného ústavu psychiatrického v Praze-Bohnicích.[1] Odborně se zabýval především analýzou sexuálního chování, a to jak na zvířecích modelech (zejména laboratorního potkana), tak v aplikaci na lidské chování. Výsledky jeho prací byly publikovány v mezinárodních odborných časopisech a již od 60. let 20. století měly ohlas v zahraniční vědecké literatuře. V českém a slovenském prostředí je v odborných přehledech a vzpomínkových textech uváděn jako jedna z klíčových osobností formování etologie a srovnávací psychologie.[2]

PhDr. Jaroslav Madlafousek, CSc.
Narození9. května 1922
Jičín, Československo
Úmrtí27. června 2008 (ve věku 86 let)
Alma materUniverzita Karlova
PracovištěUniverzita Karlova, Výzkumný ústav psychiatrický v Praze-Bohnicích
Oborypsychologie, etologie, sexuologie
Známý díkyvýzkum v oblasti analýzy sexuálního chování na modelu laboratorního potkana
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Jaroslav Madlafousek se narodil v Jičíně v rodině středoškolského učitele; jeho matka byla hospodyně. V mládí se věnoval hře na housle, měl rád sport a přírodu. Rád se vzdělával ve vědě.[3]

Po úspěšném zakončení studia na gymnáziu musel na několik let přerušit vzdělávání, když v listopadu roku 1939 byly univerzity nacisty zavřeny. V průběhu války se Madlafousek zapojil do odbojové činnosti v rámci Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) a účastnil se také Pražského povstání.[3]

Po skončení války zahájil ve svých 23 letech studium psychologie a sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde objevil zájem o problematiku instinktů, které se v různých formách staly jeho životním profesním tématem.[4]

Mezi léty 1951 a 1954 působil jako asistent na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V tomto období se také potkal a oženil s Vlastou Gyringerovou.[5]

Současně pracoval jako psycholog na první dětské klinice v Praze a v nově zřízeném Ústavu pro choroby oběhu krevního, kde se podílel na vývoji metod impedanční pletysmografie nejprve u psů, a později i u lidí, aby mohl analyzovat hromadění krve v různých tkáních, včetně penisu.[3] V 50. letech byl opakovaně pobízen ke vstupu do Komunistické strany Československa, avšak členství odmítl. V důsledku tohoto postoje byl nečekaně propuštěn z pracovního poměru v ÚCHOK. Po několika měsících jej Jaroslav Skála zaměstnal jako výzkumného pracovníka v protialkoholním léčebném zařízení v Lojovicích.[3]

Po změně institucionálního zaměření ústavu, kdy poklesla podpora jeho výzkumného směru, odešel do důchodu [4]

Vedle výzkumné činnosti se dlouhodobě věnoval také pedagogické práci. V letech 1951–1970 přednášel na katedře psychologie Univerzity Karlovy srovnávací psychologii.[6]

Vědecký přínos

editovat

Jaroslav Madlafousek se ve své vědecké práci soustředil především na studium sexuálního chování z hlediska jeho motivačních a regulačních mechanismů. Významnou část jeho výzkumu tvořily experimentální studie na zvířecích modelech, zejména na laboratorním potkanovi, které se staly východiskem pro obecnější úvahy o biologických základech sexuality. Madlafouskův hlavní vědecký přínos je výzkum interakcí potkanů v dyádě.[7] Na konci 60. let 20. století spolu se svým studentem, zoologem Zdeňkem Hliňákem, popsal komplexní apetenční sexuální chování samic potkanů, které slouží k regulaci průběhu sexuální interakce se samci. Tyto projevy experimentálně navozoval pomocí steroidních hormonů a elektrické stimulace hypotalamu a prokázal jejich klíčovou roli v kontrole kopulačního chování.[8] Studoval vliv sexuální zkušenosti na přechod z apetenčního na vrcholné sexuální chování u samců potkanů a také roli preoptické oblasti (POA), steroidních hormonů a léků zvyšujících hladinu serotoninu v krvi při regulaci těchto fází sexuálního chování jak u potkanů, tak u polárních lišek.[3]

Znalosti získané na zvířatech aplikoval i na studium lidského sexuálního chování. Zabýval se zejména neverbálním chováním párů opačného pohlaví v přirozených podmínkách, které následně porovnával s jejich subjektivním hodnocením vzájemné atraktivity. Další část jeho výzkumu se soustředila na rolí přípravné erotické stimulace u exhibicionistů, pedofilů a mužů s násilnými sexuálními fantaziemi.[5]

Ve spolupráci se sexuologem Kurtem Freundem a psychologem Alešem Kolářským se Madlafousek podílel na vývoji a využití objemové penilní pletysmografie (PPG) jako nástroje ke studiu sexuálního vzrušení u mužů. Tato metoda byla použita především ve výzkumu sexuálních preferencí a parafilií, v některých případech také k odlišení osob se skutečnými parafilními sklony od těch, které je pouze předstíraly (například proto, aby se vyhnuly povinné vojenské službě).[9]

V 50. a 60. let 20. století byla penilní pletysmografie krátce využívána rovněž při diagnostice sexuální orientace. Výsledky výzkumů, na nichž se Madlafousek podílel, však přispěly k poznání, že homosexualita představuje vrozenou charakteristiku, kterou nelze terapeuticky změnit. Metoda nebyla využívána k policejní identifikaci homosexuálních osob. Homosexuální chování bylo v Československu dekriminalizováno v roce 1961 v souvislosti s přijetím nového trestního zákona.[10][11]

Publikace a dílo

editovat
  • Jaroslav Madlafousek: Dospívání chlapců a dívek bez otců: Psychosociální deprivace nebo alternativní adaptace (1997)[12]
  • Jaroslav Madlafousek: Mozek není univerzální superpočítač (1997)[12]
  • Jaroslav Madlafousek: Láska k bližnímu v pleistocénu a dnes (1994)[12]
  • Aleš Kolářský, Jaroslav Madlafousek: Vzrušuje exhibicionisty strach či hněv ženy (1980)[12]
  • Jaroslav Madlafousek: Motivační systémy a problematika učení (1979)[12]
  • Jaroslav Madlafousek, Kurt Freund: Reálné modely zvířat (1962) [13]

Reference

editovat
  1. ↑ BARTOŠ, Luděk. Zprávy ČSEtS zvláštní číslo: PhDr. Jaroslav Madlafousek, CSc.. Zprávy ČSEtS [online]. Česká a Slovenská etologická společnost [cit. 2025-11-19]. Dostupné online.
  2. ↑ Archiv československé psychologie | Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.. archiv-psychologie.cz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
  3. 1 2 3 4 5 PFAUS, James G.; ŠPINKA, Marek. Not To Be Forgotten: Jaroslav Madlafousek’s Important Contributions to Sex Research. Archives of Sexual Behavior. 2025-08-01, roč. 54, čís. 8, s. 3071–3078. Dostupné online [cit. 2025-11-05]. ISSN 1573-2800. doi:10.1007/s10508-025-03218-y. PMID 40825910. (anglicky)
  4. 1 2 Laudatio Jaroslav Madlafousek. Časopis Vesmír [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-06-22.
  5. 1 2 PFAUS, James G.; ŠPINKA, Marek. Not To Be Forgotten: Jaroslav Madlafousek’s Important Contributions to Sex Research. Archives of Sexual Behavior. 2025-08-01, roč. 54, čís. 8, s. 3071–3078. Dostupné online [cit. 2025-11-05]. ISSN 1573-2800. doi:10.1007/s10508-025-03218-y. PMID 40825910. (anglicky)
  6. ↑ ČTK. Zemřel průkopník evoluční psychologie | Česko. Lidovky.cz [online]. 2008-06-27 [cit. 2025-11-22]. Dostupné online.
  7. ↑ BŘICHÁČEK, V. Zprávy: IN MEMORIAM. Československá psychologie 2008. Roč. LII, čís. 5. Dostupné online.
  8. ↑ A. KOLÁŘSKÝ. Jubilea, PhDr. JAROSLAV MADLAFOUSEK 75 LETÝ. admin.archiv-psychologie.cz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
  9. ↑ PFAUS, James G.; ŠPINKA, Marek. Not To Be Forgotten: Jaroslav Madlafousek’s Important Contributions to Sex Research. Archives of Sexual Behavior. 2025-08-01, roč. 54, čís. 8, s. 3071–3078. Dostupné online [cit. 2025-11-05]. ISSN 1573-2800. doi:10.1007/s10508-025-03218-y. PMID 40825910. (anglicky)
  10. ↑ PFAUS, James G.; ŠPINKA, Marek. Not To Be Forgotten: Jaroslav Madlafousek’s Important Contributions to Sex Research. Archives of Sexual Behavior. 2025-08-01, roč. 54, čís. 8, s. 3071–3078. Dostupné online [cit. 2025-11-05]. ISSN 1573-2800. doi:10.1007/s10508-025-03218-y. PMID 40825910. (anglicky)
  11. ↑ Historický kontext [online]. [cit. 2025-11-05]. Dostupné online.
  12. 1 2 3 4 5 BŘICHÁČEK, V. IN MEMORIAM PhDr. JAROSLAV MADLAFOUSEK, CSc.. Československá psychologie [online]. 2008 [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
  13. ↑ Archiv československé psychologie | Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.. archiv-psychologie.cz [online]. [cit. 2025-11-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat
Tento seznam externích odkazů potřebuje upravit.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že doplníte relevantní vnější odkazy, rozepíšete stávající, případně odstraníte nevyhovující. Inspiraci k vylepšení může přinést stránka Wikipedie:Externí odkazy.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Madlafousek&oldid=25767229“