Hypochondrie

Hypochondrie
Klasifikace
MKN-10	F45.2
MeSH	D006998
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hypochondrie, z řeckého hypochondrium^[1] tj. podžebří, je psychická porucha charakterizovaná až přehnaným a intenzivním zaměřením na vlastní zdravotní stav projevující se reálně ničím nepodloženým přesvědčením o vlastním vážném onemocnění. To může v určitých případech značně ovlivnit život člověka.^[2]

Podžebří byla oblast, kde se podle starověkých lékařů nacházel zdroj potíží pacientů trpících hypochondrií či depresemi, jelikož v těchto místech často lidé s těmito poruchami pociťují své obtíže.

Diagnóza poruchy

Hypochondrická porucha (F45.2) se v klasifikaci podle MKN^[3] řadí do:

Poruch duševních a poruch chování (F00–F99)
Neurotických, stresových a somatoformních poruch (F40–F48)

Základním rysem je přetrvávající zabývání myšlenkami‚ že pacient má jednu nebo více závažných a progresivních somatických nemocí‚ které se projevují trvalými somatickými potížemi nebo trvalým zabýváním se vlastním fyzickým vzhledem. Normální nebo běžné pocity a jevy často pacienti interpretují jako abnormální a zneklidňující. Pozornost je obvykle zaměřena pouze na jeden nebo dva orgány nebo tělesné systémy.

Průběh poruchy

Hypochondrie mívá počátek v pozdní adolescenci a mladší dospělosti (20 – 30 let), ale je možná kdykoliv, zřídka se objevuje první výskyt po 50. roce věku. Mívá chronický a kolísavý průběh, zhoršuje se při stresu a v zátěžových životních situacích.

Výskyt poruchy

Hypochondrie se vyskytuje stejně u žen jako u mužů. Odhadem se celoživotní prevalence odhaduje na 3–14 %, šestiměsíční prevalence na 1–6 %. Odhaduje se, že asi 10–20 % zdravé populace má občasné obavy o zdraví, u neurotických pacientů se to týká až 45 %.^[4]

Psychoterapie

Terapie bývá náročnější, protože pacienti často odmítají psychiatrickou léčbu a trvají na přítomnosti tělesné poruchy. Vhodná je terapie podporující, umožňující ventilaci problému, edukativní – vysvětlující principy fungování nemoci. Nevhodná je hospitalizace, doprovázená dalšími vyšetřeními a nasazení léků. Nejčastěji užívaný druh psychoterapie je kognitivně behaviorální, kde jsou vypracovány účinné postupy ke snížení obav. KBT může být individuální či skupinová. Mezi základní léčebné intervence u hypochondrie patří:

Analýza problému
Psychoedukace
Kognitivní restrukturalizace s hledáním alternativních vysvětlení
Expoziční léčba
- zábrana vyhýbavému chování
- odstranění zabezpečovacího chování
- expozice v imaginaci (expozice tělesným prožitkům nemoci, představám vlastní smrti apod.)
Nácvik relaxace (progresivní relaxace, Schulzův autogenní trénink)
Postupná a pravidelné zatěžování fyzickou aktivitou
Dechová cvičení (zklidnění dechu, řízená hyperventilace)
Řešení problémů v životě
Prevence relapsu

Farmakoterapie

Nejčastěji se používá farmakoterapie antidepresivy, je však nutno považovat ji za podpůrnou, doprovázející psychoterapii.

Hypochondrie v umění

V umění a filmu bylo ztvárněno mnoho osob s hypochondrickými rysy

Moliere ztvárnil osobnost hypochondra v komedii Zdravý nemocný.
Ve filmu Woody Allena Hana a její sestry z roku 1986 si režisér zahrál i roli hypochondra Mickeye.
Ve filmu Bandité z roku 2001 hraje citlivého hypochondra Billy Bob Thornton.
Ve filmu Dogville z roku 2003 hraje Philip Baker Hall doktora s hypochondrickými rysy, který trpí neustálým sebepozorováním a nadměrným předepisováním léků.

Hypochondrie a osobnost

Hypochondrickými potížemi a zvýšeným sebepozorováním trpělo mnoho známých osobností Archivováno 26. 10. 2013 na Wayback Machine..

Odkazy

Externí odkazy

Slovníkové heslo hypochondr ve Wikislovníku
Slovníkové heslo hypochondrie ve Wikislovníku
Dílo Hypochondři ve Wikizdrojích

Reference

↑ Kábrt, J. Lexicon medicum. 2. vydání. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-7262-235-8.
↑ Malá československá encyklopedie. Praha, Academia, 1985.
↑ http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html
↑ Praško Ján a kol.: Hypochondrická porucha a její léčba. Psychiatrie pro praxi, 2001,www.prakticka-medicina.cz/

Související články

Literatura

Morschitzky, Hans; Hartl, Thomas: Strach z nemocí. Jak mu rozumět a jak ho překonat. Portál, 2020. 200 s. ISBN 978-80-262-1649-0
Praško, Ján; Prašková, Hana: Psychoterapie hypochondrické poruchy. Text pro výuku Lékařské psychologie a psychoterapie, 1. LF UK Praha
Kavenská, V.: I hypochondrie je nemoc. Moje psychologie
Kellner, R.: Functional Somatic Symptoms and Hypochondriasis, A Survey of Empirical Studies, Arch Gen Psychiatry. 1985;42(8):821-833.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Kábrt, J. Lexicon medicum. 2. vydání. Praha, Galén, 2004. ISBN 80-7262-235-8.

[2] Malá československá encyklopedie. Praha, Academia, 1985.

[3] ttp://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html

[4] Praško Ján a kol.: Hypochondrická porucha a její léčba. Psychiatrie pro praxi, 2001,www.prakticka-medicina.cz/

[1]