Wikipedie

Hlinná

obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji

Hlinná (německy Hlinnay) je obec nacházející se na jižních svazích Českého středohoří, v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně 4,5 km severozápadně od Litoměřic. Žije v ní 291[1] obyvatel.

Hlinná
náves Hlinná
náves Hlinná
Znak obce HlinnáVlajka obce Hlinná
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitoměřice
Obec s rozšířenou působnostíLitoměřice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°34′21″ s. š., 14°6′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel291 (2025)[1]
Rozloha12,01 km²[2]
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ412 01
Počet domů166 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlinná 53
412 01 Litoměřice 1
obec-hlinna@obec-hlinna.cz
StarostaMartin Ušala, DiS
Oficiální webwww.hlinna.cz
Hlinná na mapě
Hlinná
Hlinná
Další údaje
Kód obce564842
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Vesnice se rozkládá v Českém středohoří nad městem Litoměřice, na mírném jihozápadním svahu v kotlině pod Lysou horou a Hradištěm, které se tyčí přímo nad obcí a obepínají ji ze severovýchodní až jihovýchodní strany. Jižním směrem se otevřená krajina sklání přes Miřejovice k Litoměřicím, na jihozápad od Hlinné se zvedá vrch Plešivec, od severozápadu obec chrání mohutný masiv Varhoště. V obci pramení Tlučeňský potok, jenž směrem na severozápad odtud vytváří Tlučeňské údolí, které klesá k Sebuzínu.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vsi Hlinná v historických pramenech pochází z listiny pražského biskupa Jana IV. z Dražic vydané 1. října 1337 v Praze.[4][5] Biskup v listinách se souhlasem pražské kapituly směnil některé vesnice patřící klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem, za příhodněji položené vesnice dosud patřící pražskému biskupství, mezi nimi byla zmíněná i ves Hlinná. Vesnice byla úzce spojená se sousedním panstvím, které příslušelo k hradu Kamýk a již v roce 1379 je uváděná, jako součást tohoto panství. Vesnici získal patrně Zbyněk Zajíc z Házmburka, který od roku 1352 měl hrad Kamýk přidělený jako manství.[6] Při majetkovém vyrovnání mezi Zajíci z Házmburka a Kamýky z Pokratic, přešla ves Hlinná, či její část do držení Kamýků z Pokratic. V roce 1389 vesnice přešla do držení Heníka Kamýka, který ji zdědil po otci Jindřichovi z Kamýku. Později se ves vrátila do držení Zajíců z Hazmburka. V roce 1431 Zajícové z Hazmburka hrad Kamýk i s přilehlými vesnicemi prodali Vilémovi z Konic a po něm vesnici v roce 1468 zdědil Petr ze Lstiboře.[6] Po něm panství zdědil Petr Klučovský ze Lstiboře, který dosáhl na králi Vladislavovi Jagellonském toho, že mu byl hrad Kamýk s příslušnými vesnicemi propuštěn z manství do dědičného držení.[7] Jeho potomci pak vlastnili kamýcké panství až do pobělohorských událostí. V době pobělohorské koupil časti vesnice Heřman Černín z Chudenic[8] a čast vesnice získalo město Litoměřice, kterému byla vzápětí tato část konfiskována za účast ve stavovském povstání a do užívání ji získal hrabě Jan z Tilly. Císař Ferdinand II. Štýrský nakonec část vesnice Litoměřicím vrátil. V roce 1850 byla před tím zrušená vrchnostenská správa nahrazena správou státní, zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů.[9] Od 1. července 1980 do 30. června 1990 byla obec spolu se svými částmi Kundratice, Lbín a Tlučeň součástí města Litoměřice.[10]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hlinná[5][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 433405367354337346336162149101826295119
Domy 6871716870676949772927415454
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Kundratice, Lbín a Tlučeň.

Pamětihodnosti

editovat
  • Přírodní rezervace Holý vrch u Hlinné a přírodní památka Hradiště – návrší nad vsí s výskytem vzácné stepní květeny, zvláště pak koniklece otevřeného. Z obou lokalit se nadto nabízejí výhledy zejména jižním směrem na město Litoměřice.
  • Lípa v Hlinné – památný strom na východním okraji obce
  • Venkovská usedlost čp. 12
  • Kříž

Části obce

editovat

Reference

editovat
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae Pars IV.. Praha: Prostat apud bibliopolam Ed. Valečka, 1892. Dostupné online. Kapitola 478, s. 192–192. (latinsky)
  5. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
  6. 1 2 Obec Hlinná: Mikroregion PORTA BOHEMICA. www.portabohemica.cz [online]. [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  7. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého XIV. S. 368 [online]. Praha: 1923 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  8. ↑ BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 - S. 228 [online]. Praha: 1882 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  9. ↑ Historie regionu - obec Hlinná, Tlučeň, Lbín, Kundratice a Mentaurov. hlinna.cz [online]. 2011-03-28 [cit. 2026-02-01]. Dostupné online.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 147, 259, 267 a 531.
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlinná&oldid=25760580“