Haguenau
Haguenau ([agˈno], německy Hagenau, alsasky Hàwenau) je město na východě Francie, čtvrté největší v Alsasku. Nachází se zhruba 25 kilometrů severně od Štrasburku nedaleko francouzsko-německých hranic a má přes 36 tisíc obyvatel.
| Haguenau | |
|---|---|
 Věž rytířů (Tour de chevalier) | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°49′2″ s. š., 7°47′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 150 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Grand Est |
  Haguenau | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 182,59 km² |
| Počet obyvatel | 36 391 (2023) |
| Hustota zalidnění | 199 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| ecrire | |
| PSČ | 67180 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Nejstarší archeologické nálezy vypovídají o převážně keltském osídlení, v době římské tudy vedla trasa obchodní cesty do Štrasburku. Nové město bylo založeno štaufskou dynastií v polovině 12. století, roku 1164 obdrželo městská práva. Původně lovecký hrad dal císař Fridrich I. Barbarossa rozšířit na císařskou falc, toto oblíbené sídlo Štaufů bylo zničeno až roku 1687 (a nahrazeno v letech 1730-1738 novostavbou jezuitské koleje). V roce 1189 Barbarossa založil hospic pro ubytování účastníků třetí křížové výpravy, vedli ho premonstráti při kostele sv. Mikuláše. V prosinci roku 1201 se zde v rámci příprav na čtvrtou křížovou výpravu (1202-1204) sešel francouzský král Filip II. s velitelem křižáků, hrabětem Bonifácem z Montferratu a kazatelem Fulkem zn Neuilly, aby podle plánu již zesnulého německého císaře Jindřicha VI. připravili svržení císaře Byzantské říše, což se jim za účasti Benátčanů podařilo. Roku 1260 bylo Haguenau povýšeno na říšské město, hlavní město spolku deseti měst, označovaný latinsky Dekapolis a německy Zehnstädtebund. V roce 1354 tvořila tento spolek tehdy německá alsaská města Mülhausen, Colmar, Münster, Türkheim, Kaysersberg, Schlettstadt, Oberehnheim, Rosheim, Haguenau a Weißenburg. Řídil je císařský zemský správce. Město patřilo do německé jazykové oblasti a na území Svaté říše římské.
V letech 1420-1467 zde mistr Diebold Lauber založil a vedl slavnou písařskou a iluminátorskou dílnu, ze které vycházely rukopisy rytířské epiky. V době sílící náboženské reformace roku 1540 se zde z podnětu císaře Karla V. konala haguenauská náboženská disputace, ve které za stranu katolíků mluvil Johann Eck a za protestanty zdejší rodák Wolfgang Capito. Město mělo rovněž početnou židovskou komunitu.
V roce 1925 mělo město 19 tisíc obyvatel. Byly zde přádelny a obchodovalo se s chmelem, dosud je střediskem výroby alsaského piva.
Na prahu druhé světové války nacisté zlikvidovali židovskou komunitu a vypálili novoklasicistní synagogu. Nebyla však zbořena a po válce mohla být obnovena. Město bylo 11. prosince 1944 osvobozeno od nacistů jednotkami 79. pěší divize USA. Bývalý starosta Alphonse Désiré Brumpt se krátce vrátil na radnici. Během poslední německé ofenzívy, mezi lednem a březnem 1945, se město i radnice krátce dostaly zpět pod německou kontrolu, než se Brumpt mohl po druhém osvobození města 16. března 1945 trvale vrátit do úřadu.
Památky
editovat
- Městské hradby se třemi gotickými věžemi a branami (Věž rytířská, Rybářská a Wissemburská)
- Farní kostel sv. Jiří (L´Eglise Saint-Georges) – románská trojlodní bazilika s příčnou lodí, založená ve 12. století, pozdní sálská dtavba z období štaufských císařů, budovaná postupně do roku 1609, je nejdůležitější památkou města. Transept a chór jsou gotické z druhé poloviny 13. století. Chór byl vysvěcen v roce 1283. Nad křížením se klene osmiboká věž z roku 1523, visí v ní dva nejstarší zvony v Alsasku z roku 1268. Západního portál byl kdysi flankován sochami světců, částečně odvozenými ze stylu štrasburské katedrály, nyní jsou v muzeu. Pozdně gotické kaple: jižní svatého Jakuba (1496) a severní svatého Jana, vystavěná mistrem Stuckartem (1517), klenby a krov postavil Friedrich Hammer v letech 1523-1527. Uvnitř se dochovaly dvě pozdně gotické oltářní archy a pozdně gotická kazatelna s bohatou sochařskou dekorací.
- Stará celnice, Ancienne Douane, z konce 15. století
- Gotický kostel sv. Mikuláše
- Kostel Panny Marie v místní části Marienthal
- Kaple svatého Arbogasta (Saint-Arbogast) stojí severně od města v lese (Forêt de Haguenau), je zasvěcena prvnímu štrasburskému biskupovi.
- Městský špitál z počátku 16. století a měšťanské domy z 15.-19. století
Muzea
editovat- Musée alsacien de Haguenau - Alsaské městské a etnografické muzeum, sídlí v pozdně gotické budově starého kancléřství z let 1482-1486[1]
- Musée historique de Haguenau - sídlí v novogotickém domě s věží z roku 1900, významné sbírky malířství, sochařství a uměleckého řemesla, i archeologická expozice
- Musée du bagage - jediné evropské muzeum cestovních zavazadel
Vzdělání
editovatVe městě sídlí Institut universitaire de technologie de Haguenau (IUT), který je jednou z fakult Štrasburské univerzity.
Slavnosti
editovat- V červenci se v obci Schirrhein koná slavnost Kôhlerfest.
- V prvním týdnu září se koná slavnost chmele Hopfenfest, s centrem v bývalé tržnici chmele (Hopfenhalle), postavené roku 1867.
Osobnosti
editovat- Sébastien Loeb (* 1974), jezdec rallye, zdejší rodák
Partnerská města
editovat
Galerie
editovat
Wissemburská brána
Chmelnice
Historické muzeum
Sv. Jiří od západu, s kašnou
Chór sv. Jiří
Gotický oltář
Kostel sv. Mikuláše
Marienthal
