Greet Minnenová

belgická tenistka

Greet Minnenová (nepřechýleně Minnen, * 14. srpna 1996 Turnhout) je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 přidala jeden titul ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Greet Minnenová
Greet Minnenová na French Open 2022
Greet Minnenová na French Open 2022
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození14. srpna 1996 (29 let)
Místo narozeníTurnhout, Belgie[1]
BydlištěTurnhout, Belgie[1]
Výška1,75
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 264 094 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů374–217
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (16. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open1. kolo (2020, 2021, 2022, 2024, 2025)
Wimbledon2. kolo (2022, 2024)
US Open3. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů108–89
Tituly2 WTA, 2 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (8. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2019, 2021)
US Open3. kolo (2021)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupzákladní skupina finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20251228a28. prosince 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 59. místě a ve čtyřhře v lednu 2024 na 45. místě. Trénuje ji Philippe Dehaes. Dříve tuto roli plnil Tom Baten.[1]

V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry Australian Open 2015, v němž s Němkou Katharinou Hobgarskou podlehly české dvojici Markéta Vondroušová a Miriam Kolodziejová ve dvou setech.

V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 základní skupinou pražského finále proti Bělorusku. V zápase vyhrála dvouhru nad Irynou Šymanovičovou. Belgičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2026 v soutěži nastoupila k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 6–2 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v belgickém Maaseiku s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po čtyřech vyhraných zápasech postoupila až do finále, v němž nestačila na Francouzku z páté světové stovky Manon Arcangioliovou.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2015 na turnaji v lucemburském Pétangu s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde v závěrečném duelu přehrála Slovenku Michaelu Hončovou.[2][4]

V kvalifikaci Wimbledonu 2023

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým BGL Luxembourg Open 2018 v Lucemburku. Na deblovém žebříčku jí patřila až 1 235. příčka. S krajankou Alison Van Uytvanckovou proto získaly divokou kartu do čtyřhry. Rovněž jako na túře ITF postoupila při prvním startu na okruhu WTA až do finále. V něm zdolaly bělorusko-lucemburský pár Věra Lapková a Mandy Minellaová po dvousetovém průběhu a připsaly si titul.[5] Čtvrtfinále dvouhry si poprvé zahrála na Hobart International 2019, na němž prošla kvalifikačním sítem. Ve dvouhře vyřadila Ukrajinku Katerynu Kozlovovou a Polku Magdu Linetteovou, než ji zastavila šestá nasazená Francouzka z konce první padesátky klasifikace Alizé Cornetová. Ve druhém kole stuttgartského Porsche Tennis Grand Prix 2019 jí stopku vystavila světová trojka a pozdější šampionka Petra Kvitová. Mezi poslední osmičku hráček se opět probojovala na travnatém Libema Open 2019. Ve třech setech však podlehla ruské světové šedesátce Veronice Kuděrmetovové.[4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve čtyřhře Wimbledonu 2019, do níž s Van Uytvanckovou nastoupily jako náhradnice. Ve druhém kole prohrály s tchajwanskými sestrami Čan Chao-čching a Latishou Chanovou. Dvouhru na grandslamu si poprvé zahrála na Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournského singlu porazila Bělorusku Aljaksandru Sasnovičovou. Ve druhé fázi však nestačila na 20letou dvacátou devátou nasazenou Jelenu Rybakinovou, která vyhrála jedenáctý z předchozích dvanácti zápasů.[6]

Soukromý život

editovat

V závěru roku 2015 navázala partnerský vztah s tenistkou Alison Van Uytvanckovou. Pro obě se jednalo o první homosexuální poměr.[7] V červenci 2019 se na turnaji série WTA 125K v Karlsruhe obě partnerky utkaly v prvním vzájemném zápase. Duel prvního kola vyhrála šedesátá šestá hráčka žebříčku Van Uytvancková, která zdolala sto dvacátou třetí ženu klasifikace Minnenovou ve třech setech.[8] V deblové soutěži se spolu probojovaly do semifinále. Společně vyhrály dva deblové turnaje. V prosinci 2020 oznámily, že se zasnoubily,[9] o necelý rok později na podzim 2021 se však rozešly.

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 Č)
International / WTA 250 (2–1 Č)

Čtyřhra: 4 (2–2)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. října 2018 Lucemburk, Lucembursko International tvrdý (h) Belgie Alison Van Uytvancková Bělorusko Věra Lapková
Lucembursko Mandy Minellaová
7–6(7–3), 6–2
Finalistka 1. 21. května 2021 Bělehrad, Srbsko WTA 250 antuka Belgie Alison Van Uytvancková Srbsko Aleksandra Krunićová
Srbsko Nina Stojanovićová
0–6, 2–6
Vítězka 2. 18. září 2021 Lucemburk, Lucembursko (2) WTA 250 tvrdý (h) Belgie Alison Van Uytvancková Nový Zéland Erin Routliffeová
Belgie Kimberley Zimmermannová
6–3, 6–3
Finalistka 2. 7. ledna 2024 Brisbane, Austrálie WTA 500 tvrdý Spojené království Heather Watsonová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
5–7, 2–6

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–2 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. květen 2023 Saint-Malo, Francie antuka USA Sloane Stephensová 3–6, 4–6
Finalistka 2. srpen 2023 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý Ukrajina Dajana Jastremská 6–2, 1–6, 3–6
Vítězka 1 červen 2025 Birmingham, Spojené království tráva Česko Linda Fruhvirtová 6–2, 6–1

Čtyřhra: 2 (2–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. prosinec 2021 Angers, Francie tvrdý (h) Slovensko Tereza Mihalíková Rumunsko Monica Niculescuová
Rusko Věra Zvonarevová
4–6, 6–1, [10–8]
Vítězka 2. květen 2023 Saint-Malo, Francie antuka Nizozemsko Bibiane Schoofsová Norsko Ulrikke Eikeriová
Japonsko Eri Hozumiová
7–6(9–7), 7–6(7–3)

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75/60 000 $ tournaments50 000 $ tournaments
40 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 24 (12–12)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2013 Maaseik, Belgie antuka Francie Manon Arcangioliová 2–6, 6–3, 5–7
Finalistka 2. červenec 2015 Nieuwpoort, Belgie antuka Belgie Sofie Oyenová 2–6, 1–6
Vítězka 1. září 2015 Pétange, Lucembursko tvrdý (h) Slovensko Michaela Hončová 6–0, 3–6, 6–3
Vítězka 2. říjen 2015 Antalya, Turecko tvrdý Rumunsko Daiana Negreanuová 6–3, 3–0skreč
Finalistka 3. říjen 2015 Antalya, Turecko tvrdý Maďarsko Anna Bondárová 6–3, 2–6, 1–6
Finalistka 4. červen 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Čína Čao Siao-si 6–7(6–8), 2–6
Vítězka 3. červenec 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Rumunsko Ioana Pietroiuová 7–6(7–2), 6–2
Finalistka 5. srpen 2016 Cukuba, Japonsko tvrdý Thajsko Peangtarn Plipuečová 4–6, 0–6
Vítězka 4. březen 2018 Solarino, Itálie koberec (h) USA Quinn Gleasonová 2–6, 6–2, 6–4
Vítězka 5. květen 2018 Antalya, Turecko antuka Bulharsko Julia Stamatovová 6–0, 6–1
Finalistka 6. červenec 2018 Alkmaar, Nizozemsko antuka Švédsko Marina Yudanová 0–6, 2–6
Vítězka 6. srpen 2018 Oldenzaal, Nizozemsko antuka Nizozemsko Arianne Hartonová 6–2, 6–2
Vítězka 7. září 2018 Santarém, Portugalskosko tvrdý Spojené království Samantha Murrayová 7–5, 6–3
Finalistka 7. září 2018 Óbidos, Portugalsko koberec (h) Itálie Giulia Gatto-Monticoneová 5–7, 4–6
Vítězka 8. březen 2019 Jokohama, Japonsko tvrdý Rumunsko Elena-Gabriela Ruseová 6–4, 6–1
Finalistka 8. srpen 2021 Landisville, Spojené státy tvrdý Španělsko Nuria Párrizasová Díazová 6–7(6), 6–4, 6–7(7–9)
Vítězka 9. únor 2022 Altenkirchen, Německo koberec (h) Ukrajina Darija Snigurová 6–4, 6–3
Finalistka 9. únor 2022 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý (h) Rusko Anželika Isajevová 4–6, 0–0skreč
Vítězka 10. leden 2023 Sunderland, Spojené království tvrdý (h) Německo Mona Barthelová 6–2, 1–6, 6–0
Vítězka 11. únor 2023 Porto, Portugalsko tvrdý (h) Chorvatsko Tara Würthová 6–2, 6–2
Finalistka 10. únor 2023 Altenkirchen, Německo koberec (h) Dánsko Clara Tausonová 6–7(5), 6–4, 2–6
Finalistka 11. květen 2023 Trnava, Slovensko antuka Belgie Yanina Wickmayerová 0–6, 3–6
Finalistka 12 duben 2025 Oeiras, Portugalsko antuka Čína Jüan Jüe 6–4, 4–6, 2–6
Vítězka 12. září 2025 Le Neubourg, Francie tvrdý Chorvatsko Petra Marčinková 6–2, 6–1

Čtyřhra (3 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. únor 2023 Altenkirchen, Německo koberec (h) Belgie Yanina Wickmayerová Spojené království Freya Christieová
Spojené království Ali Collinsová
6–1, 6–3
2. březen 2023 Trnava, Slovensko koberec (h) Belgie Yanina Wickmayerová Řecko Sapfo Sakellaridiová
Slovensko Radka Zelníčková
6–4, 6–4
3. duben 2023 Croissy-Beaubourg, Francie koberec (h) Belgie Yanina Wickmayerová Spojené království Jodie Burrageová
Turecko Berfu Cengizová
6–4, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

editovat

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2015 Australian Open tvrdý Německo Katharina Hobgarská Česko Markéta Vondroušová
Česko Miriam Kolodziejová
5–7, 4–6

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greet Minnen na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 Greet Minnenová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 28. prosince 2025
  2. 1 2 3 Greet Minnenová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. prosince 2025
  3. Greet Minnenová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 28. prosince 2025
  4. 1 2 Greet Minnen Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
  5. WTA Luxembourg: Alison Van Uytvanck et Greet Minnen remportent le double [online]. Le Soir, 2018-10-20 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (francouzsky)
  6. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Obhájkyně titulu Ósakaová na Australian Open pokračuje bez ztráty setu, postupuje i světová jednička Bartyová. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-22 [cit. 2020-01-23]. Dostupné online.
  7. ECCLESHARE, Charlie. Belgian tennis couple blazing a trail for LGBT community: 'We want to inspire people struggling with coming out'. The Telegraph [online]. 2019-05-01 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  8. AFP. Alison Van Uytvanck and Greet Minnen share special moment after WTA showdown. FOX Sports [online]. 2019-07-30 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Greet Minnen and Alison Van Uytvanck got engaged! - Women's Tennis Blog. womenstennisblog.com [online]. 2020-12-24 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat