Germijanovci
Germijanovci (ve staré anatolské turečtině كرميان) byla dynastie vládnoucí zhruba letech 1300 až 1429 v západní části střední Anatolie. Germijanský bejlik (turecky Germiyanoğulları Beyliği nebo Germiyan Beyliği) neboli Germijan byl jedním ze středověkých anatolských bejliků, drobných tureckých knížectví v Anatolii, které začaly vznikat v důsledku rozpadající se Seldžucké říše. Germijan vznikl po rozpadu seldžuckého Rúmského sultanátu.
| Germijanovci كرميان
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Germijanovci byli původně kmen, který uprchl z Persie do Anatolie před Mongoly. Poprvé se objevil ve zmínce v kronice Matouše z Edessy, kdy měl válčit s křižáckým hrabství Edessa a Gruzií. Za vlády Jakuba I. (1300–1340) získal bejlik nezávislost na Rúmském sultanátu a ovládl rozsáhlá území střední Anatolie. Stal se natolik významným, že konkuroval dokonce Osmanům. Ještě za vlády prvních osmanských vládců byli oba turecké státy, Germinajský bejlik a rostoucí Osmanská říše, zhruba na srovnatelné mocenské úrovni. Napětí mezi oběma celky tak pochopitelně rostlo a vyústilo v územní spory, které byly nakonec vyřešeny skrze sňatkovou politiku. Germijanský vládce Sulejman Šáh (1361–1387) tehdy věnoval část svého území osmanskému sultánovi Muradovi I. jako věno pro svou dceru Devlet Hatun, která byla provdána za budoucího sultána Bájezída I., avšak Jakub II. usiloval o získání tohoto ztraceného území, o které přišel v důsledku svatby své sestry. Roku 1390 byl uvězněn svým švagrem Bájezídem a Germijan se octl pod nadvládou Osmanské říše. Po devíti letech se Jakubovi podařilo uprchnout z vězení a utéct k dobyvateli Tamerlánovi. Roku 1402 se Jakub podílel na porážce Osmanů v bitvě u Ankary, poté se mu podařilo navrátit bejliku jeho dřívější velikost. Roku 1411 ovšem bylo hlavní město Kütahya dobyto vojskem Karamanu a Jakubovo panování bylo zmařeno podruhé. Ještě naposledy se pokusil o zlepšení vztahů s Osmany, ale krátce před svou smrtí v roce 1429 odkázal ve své závěti vládu sultánu Muradovi II., protože neměl žádného dědice.
Roku 1429 Murad II. bejlik Germijan anektoval, když se zmítal ve vnitřních sporech.
Památky
editovat
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Germiyanids na anglické Wikipedii.