Foggia
Foggia je italské město v oblasti Apulie, hlavní město stejnojmenné provincie. V roce 2024 zde žilo 145 447 obyvatel.
| Foggia | |
|---|---|
 Radnice | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°27′45″ s. š., 15°32′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 76 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Apulie |
| Provincie | Foggia |
  Foggia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 507,80 km² |
| Počet obyvatel | 145 447 (31. 10. 2024) |
| Hustota zalidnění | 286,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0881 |
| PSČ | 71121-71122 |
| Označení vozidel | FG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousední obce
editovatHistorie
editovatStarověké osídlení je doloženo keramikou od 5. století př. n. l., od 3. století př. n. l. také osadou. Osm kilometrů severovýchodně odtud se rozkládalo slavné město Argos Hippium (Arpi). Antické město Foggia, zvané Herdonia bylo druhým centrem; během druhé punské války se o ně utkali Římané a Kartaginci ve dvou bitvách. Později se stalo součástí Římské říše.
V roce 1222 římský císař a dobyvatel jižní Itálie Fridrich II. Štaufský přesunul své sídlo z Palerma do Foggie. Jeho císařský palác se nedochoval, zůstaly z něj pouze pamětní deska s nápisem, románský oblouk portálu a kašna.
Prosperiu města zajistila od poloviny 17. století vláda španělských Bourbonů. 20. března 1731 však bylo staré město z velké části zničeno zemětřesením, které si vyžádalo přibližně 2 000 obětí. Katedrála byla následně částečně přestavěna v barokním slohu.
Za druhé světové války město utrpělo nejprve v roce 1943 při Operaci Achse a zejména bombardováním 2. června 1944 při operaci Frantic.
Zdejší mafie patří pod organizaci Sacra Corona Unita a její zatím poslední bombový útok byl zaznamenán v roce 2020.
Vývoj počtu obyvatel
editovat
Ekonomika
editovatHospodářství je tradičně silně závislé na zemědělství, oblast se často označuje jako „obilnice Itálie“. Kromě toho se ve městě rozvinul průmysl a sektor služeb, zejména papírenský, chemický a potravinářský průmysl a výroba dieselových motorů.
Památky
editovat- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (také zvaná Santa Maria Icona Vetere) - založena v roce 1079, závěr a loď románské ze 12. století; klenby průčelí a věž dostavěny v baroku po zemětřesení z roku 1731; v kryptě ve stříbrné schánce je pohřbeno srdce císaře Fridricha II. Štaufského, který sem přenesl církevní správu a obraz byzantské ikony z Palerma; za 2. světové války poškozeno bombardováním;, papež Jan Pavel II.ji roku 1978 povýšil na basilicu minor
- Pallazzo comune - radnice
- Prefektura - budova městského soudu
- Kostel sv. Dominika - vrcholně barokní stavba s kupolí
- Palác puglijského akvaduktu (1924)
- Museo civico di Foggia - městské muzeum s významnou archeologickou sbírkou (mj. hrobka z Arpi)
- Kašna císaře Fridricha II.
Slavnosti
editovat- Velikonoce - na Velikonoční pondělí nese 12 kněží v procesí z katedrály katafalk se sochou Krista o váze kolem 600 kg
- Mariánská slavnost 22. března - patronkou města je Madona sedmi závojů (Madonna dei Sette veli), monumentální obraz překrytý závoji a stříbrným příkrovem se stříbrnou korunou na vrcholu, který při oslavě svátku kněží nesou v procesí.[1]
Galerie
editovat
Katedrála
Velikonoční procesí
Kašna císaře Fridricha II.
Oblouk císaře Fridricha II.
Městské muzeum
Palác akvaduktu
Prefektura
Palác správy provincie
.JPG)
Sport
editovat- Fotbalový stadión provozuje klub FC Foggia. Pořádají se zde také mezinárodní tenisové turnaje kategorie ITF 15.
Osobnosti města
editovat- Umberto Giordano (1867 – 1948), operní skladatel
