Castelnou
Castelnou je francouzská obec nacházející se na východě departementu Pyrénées-Orientales v regionu Okcitánie. Vesnice se v roce 2015 umístila na sedmém místě v televizní soutěži Le Village préféré des Français. Obec je členem sdružení Nejkrásnější vesnice Francie.
| Castelnou | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°37′11″ s. š., 2°42′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 111 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Okcitánie |
| Departement | Pyrénées-Orientales |
| Arrondissement | Céret |
| Kanton | Les Aspres |
Castelnou | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,28 km²[1] |
| Počet obyvatel | 280 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 14,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jean Cherez (od 2006) |
| Oficiální web | www |
| communedecastelnou | |
| PSČ | 66300 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
editovatObec Castelnou se nachází v departementu Pyrénées-Orientales, v regionu Okcitánie. Historicky a kulturně leží v regionu Aspres, malém území Roussillonu, které se nachází mezi údolím Têt na severu a údolím Tech na jihu.
Nachází se 18 km vzdušnou čarou od Perpignanu, prefektury departementu, 15 km od Céretu, subprefektury, a 5 km od Thuiru, ústředí kantonu Aspres.
| Saint-Féliu-d'Amont | Saint-Féliu-d'Amont | |||
| Camélas | Thuir | |||
| Caixas | Montauriol | Sainte-Colombe-de-la-Commanderie Terrats |
Dějiny
editovatOsada Castelnou se vyvinula kolem hradu Castelnou, o kterém jsou písemné zmínky na konci 10. století. Toto castrum novum nebo castellum novum, které se v katalánštině stalo Castell Nou (nový hrad), bylo sídlem vikomtů z Castelnou. Hrad v roce 1286 dobyla vojska Jakuba II. Mallorského a poté znovu v roce 1473 vojska roussillonského guvernéra.
V 17. a 18. století byl hrad opuštěn a vesnice upadla, v 19. století téměř zanikla. Na konci 19. století byl hrad odkoupen a proběhla jeho obnova.
Kolem roku 1000 vzniklo vikomtství Castelnou, jehož vládci uplatňovali svůj vliv až do roku 1321 na rozsáhlém území táhnoucím se od Col d'Ares (španělské hranice) až po Fenouillèdes a Corbières (tehdejší francouzská hranice). Toto období bylo poznamenáno vojenskými a náboženskými spory, které se dostaly do kronik od Perpignanu, hlavního města Mallorského království, až po Barcelonu, která později získala v Katalánsku definitivní vliv.
Z vikomtství došlo ke změně na baronství, jehož politická váha byla menší, ale trvalo i po Pyrenejské smlouvě podepsané v roce 1659 až do Francouzské revoluce.
Hrad během staletí utrpěl několik útoků a obléhání. V roce 1286 hrad oblehl, obsadil a pobořil král Jakub II. Mallorský. V roce 1473 během konfliktu mezi Aragonií a Francií francouzská vojska obléhala hrad, který se rychle vzdal. V roce 1559 byl Perot de Llupià, pán a lupič, který zde pobýval, napaden guvernérem Roussillonu a hrad byl obsazen.
Obnova pevnosti probíhala od roku 1875 pod vedením vikomta ze Satgé. K oživení vesnice došlo v 50. letech 20. století s příchodem letních návštěvníků.
Paměthodnosti
editovat- Vikomtský hrad
- Kostel Sainte-Marie, od roku 1972 historická památka
- Věž Castelnou
- Kaple Saint-Piere na hradě
- Kaple Sainte-Marie
Galerie
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Castelnou na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce