Bristol Freighter

Bristol Type 170 Freighter
	Bristol Type 170 Freighter (EC-WHH), Iberia
Určení	dopravní a transportní letoun
Původ	Spojené království
Výrobce	Bristol Aeroplane Company
První let	2. prosince 1945
Uživatel	Royal Air Force; Royal Australian Air Force; Argentinské letectvo; Sabena; Silver City Airways
Výroba	do roku 1958
Vyrobeno kusů	214
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bristol Type 170 Freighter byl britský celokovový dvoumotorový transportní hornoplošník s pevným ostruhovým podvozkem.

Vznik

Na konci druhé světové války vyvíjela společnost Bristol dopravní letoun pro výsadky v džunglích, který by mohl přistávat a vzlétat na malých letištích s požadavkem na snadnou ovladatelnost. Práce na stroji Bristol 170 pokračovaly i po skončení války s očekávaným uplatněním na trhu místní osobní a nákladní dopravy.

Prototypová výroba zahrnovala dva stroje stavěné současně. Nákladní Freighter Mk.I s rozevíratelnými vraty v přídi trupu určený pro 4500 kg nákladu a dopravní Wayfarer Mk.II pro 34 pasažérů bez vrat, ale s bočními vstupními dveřmi.

Vývoj

První prototyp (imatrikulace G-AGPV) byl zalétán 2. prosince 1945 zcela bez vybavení. Druhý prototyp (G-AGVB) poprvé vzlétl 30. dubna 1946 a představoval již sériovou verzi Wayfarer Mk.IIA. Jeho letové vlastnosti byly natolik dobré, že v květnu obdržel neomezené osvědčení pro přepravu osob. Skutečným prototypem typu Freighter Mk.I byl až třetí vyrobený stroj (G-AGCV), který provedl svůj první let 23. června 1946. Stejně jako předešlé dva exempláře měl instalovanou dvojici pohonných jednotek Bristol Hercules 632 s výkonem po 1231 kW, které roztáčely čtyřlisté vrtule. Bristol se pak rozhodl uvést obě verze do sériové výroby.

V roce 1947 vznikla verze Freighter Mk.XI se zvětšeným rozpětím a nosnou plochou křídla, které mělo rovné konce nahrazeny polokruhovými.

Po montáži výkonnějších motorů Bristol Hercules 672 po 1242 kW a zvětšení vzletové hmotnosti se letouny vyráběly pod označením Freighter Mk.21. Dodávaly se na přání zákazníka s otevíratelnou přídí nebo bez ní, fotografickou výbavou, jako vojenské i civilní.

Po dvou haváriích v květnu 1949 a březnu 1950 při stoupavém letu s jedním zastaveným motorem byla vyztužena ocasní partie a SOP byla protažena do hřbetu trupu. Se současnou montáží pohonných jednotek Bristol Hercules 734 po 1455 kW tak vznikla verze Freighter Mk.31. Po přestěhování výroby z Filtonu do Old Mixonu byla zahájena produkce verze Freighter Mk.32 s prodlouženým trupem pro tři osobní vozy s cestujícími.

Do ukončení výroby v roce 1958 bylo vyrobeno 214 letounů, z toho pouze 16 typu Wayfarer. Z nich bylo ještě pro velký zájem později upraveno 12 kusů na verzi Freighter.

V roce 1958 byl ještě jeden letoun upraven na verzi Bristol Super Wayfarer pro 60 cestujících na trasy přes Kanál.

Nasazení

Prvním zákazníkem se stala letecká společnost Channel Island Airways, která druhý vyrobený letoun G-AGVB nasadila na své linky 9. května 1946. Za šest měsíců přepravil 10 000 osob na rekreačních tratích na Normanské ostrovy v kanálu La Manche.

Třetí vyrobený Bristol Type 170 G-AGCV již v srpnu přelétl do Kanady, kde jej testovali různí přepravci. Následně ve Venezuele předváděl dopravu hovězího masa z vnitrozemí k přístavům.

První letouny ověřovací série Freighteru Mk.I si pronajímaly menší společnosti pro dopravu ovoce, masa, závodních koní a živého dobytka.

Prvním vojenským odběratelem patnácti kusů verze Freighter Mk.IA se stalo Argentinské letectvo, poté následovaly soukromé dopravní společnosti.

S letouny Freighter Mk.21 zahájila provoz společnost Silver City Airways v červenci 1948. Přepravovala s nimi automobily a jejich cestující z Velké Británie na evropskou pevninu a zpět. Let trval 25 minut a stroj nesl dva automobily i s jejich posádkami, které měly vyhrazenu oddělenou kabinu. Za 10 let tento dopravce přepravil při 125 000 letech 215 000 vozidel, 70 000 motocyklů a kol a 759 000 osob.

Specifikace (Freighter Mk.21)

Údaje podle^[2]

Technické údaje

Rozpětí: 32,94 m
Délka: 20,84 m
Nosná plocha: 130,70 m²
Hmotnost: 12 024 kg
Vzletová hmotnost: 18 160 kg
Pohonná jednotka:

Výkony

Maximální rychlost: 314 km/h
Cestovní rychlost: 265 km/h
Stoupavost u země: 5,1 m/s
Dostup: 6 405 m
Dolet: 788 km

Odkazy

Reference

↑ Barnes 1964, s. 332.
↑ Václav Němeček, Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla, Bristol 170 Freighter/Wayfarer, 1984, str. 28

Literatura

BARNES, C.H., 1964. Bristol Aircraft since 1931. London: Putnam. 415 s. Kapitola The Bristol Freighter and Wayfarer, Type 170, s. 330–343. (anglicky)

NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. Praha: Nadas, 1984. 176 s. OD-31-002-84-05-112.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bristol 170 na Wikimedia Commons
Kamufláže letounu Bristol Type 170 Freighter Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
Fotogalerie Bristol Type 170 Freighter

[FOOTNOTEBarnes1964332-1] Barnes 1964, s. 332.

[2] Václav Němeček, Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla, Bristol 170 Freighter/Wayfarer, 1984, str. 28

[1]