Wikipedie

Boskovice

město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Boskovice (německy Boskowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží čtrnáct kilometrů severně od Blanska a 33 kilometrů severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je včetně židovského ghetta od roku 1990 městskou památkovou zónou. Sousedními obcemi sídla jsou Vážany, Okrouhlá, Sudice, Valchov, Skalice nad Svitavou, Chrudichromy, Vísky, Lhota Rapotina, Velenov, Újezd u Boskovic a Míchov.

Boskovice
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Centrum Boskovic s židovskou čtvrtí
Znak města BoskoviceVlajka města Boskovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBoskovice
Obec s rozšířenou působnostíBoskovice
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°29′15″ s. š., 16°39′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel12 508 (2025)[1]
Rozloha27,82 km²[2]
Nadmořská výška381 m n. m.
PSČ680 01
Počet domů2 399 (2024)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 4/2
680 01 Boskovice
mu@boskovice.cz
StarostkaJana Syrovátková
Oficiální webwww.boskovice.cz
Boskovice
Boskovice
Další údaje
Kód obce581372
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Místní jméno Boskovice (výchozí tvar byl Boskovici) bylo odvozeno od osobního jména Bosek nebo Bosko (jehož základem je bosý) a znamenalo „Boskovi“ lidé. V písemných záznamech měl název vesnice (města) postupně podobu Bozcowiz (1222), Boskowitz (1308), Bozkowicz (1632), Bosskowicz (1708), Boskowitz (1751, 1848), Boskovice (1850–1950), Boskowitz / Boskovice (1939–45).[4] Židovský název města v hebrejštině zní באסקוויץ.

Historie

editovat
Boskovický hrad
Zámek

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. Avšak z archeologických nálezů lze usuzovat, že osídlení v těchto místech je daleko starší. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.

V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice užívalo od roku 1255.

V nejbližším okolí historického jádra Boskovic také vyrostlo předměstské osídlení, dělicí se na Dolní a Horní Předměstí. K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.[5] V roce 1930 se k židovské národnosti hlásilo 318 boskovických obyvatel. Ve dnech 14. a 15. března 1942 bylo z Boskovic do koncentračních táborů deportováno 458 židovských obyvatel, z nichž se vrátilo jen 14 lidí.[6]

Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Změnou však byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 a Boskovice přešly pod okres Blansko.

Majitelé Boskovic

editovat

Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrátili Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesunulo na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majitelem města byl rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v padesátých letech 19. století.

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8]

Místní části186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel část Boskovice6 2046 1196 4436 5477 3067 3227 5957 2448 2358 83711 04511 29011 35911 50211 726
Počet domů část Boskovice7387887848289501 0931 2651 4911 5511 6821 7611 9141 9992 2532 399
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Městská správa

editovat

Místní části

editovat
Současné a bývalé místní části

Boskovice tvoří pět místních částí:

V minulosti byly součástí Boskovic i dnes samostatné obce Chrudichromy (1976–1991), Lhota Rapotina (1980–1991), Ludíkov (1986–1992), Němčice (1986–1991), Sudice (1980–1991), Újezd (1981–1992), Valchov (1986–1991) a Velenov (1986–1992).[9]

Starostové

editovat

Do roku 1900 byli v čele města purkmistři. Od roku 1901 to jsou starostové nebo předsedové MNV.

JménoObdobí
Alfons Vladimír Mensdorff-Pouilly 1901–1907
JUDr. Josef Kirchmann 1907–1919
František Svátek 1919–1924
JUDr. Josef Kirchmann 1924–1929
Pavel Šlahúnek 1929–1930
Vilém Drbal 1930–1935
Jan Salava 1935–1938
Pavel Šlahúnek 1938–1939
Vilém Drbal 1939–1940
Josef Večeř 1940–1945
Karel Kovařík 1945–1946
Jaroslav Chaloupka 1946–1948
Rudolf Musil 1948–1949
Bořivoj Stloukal 1949–1964
Josef Kočvara 1964–1970
Jan Robeš 1970–1980
Bohuslav Soldán 1980–1985
Ing. Josef Hanuška 1985–1990
Jaroslav Vodák 1990–1990
Ing. Zdeněk Měcháček 1990–1994
Ing. František Sláma 1994–1995
PhDr. Vratislav Smoleja 1995–2000
RNDr. Josef Dohnálek 2000–2002
Ing. František Sivera 2002–2006
Ing. Jaroslav Dohnálek 2006–2014
Bc. Hana Nedomová 2014–2018
Ing. Jaroslav Dohnálek 2018–2022
Ing. arch. Jana Syrovátková 2022-dosud

Městské symboly

editovat

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[10]

Doprava

editovat

Město leží na železniční trati Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice na které leží stejnojmenná stanice, silnici II/150, silnici II/374. Obsluhují ho vlakové spoje linky S21 a autobusové spoje linek 234, 251, 256, 258, 259, 260, 261 a 265 ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[11]

Kultura

editovat

Divadelní soubory

editovat
  • Divadlo Naboso
  • Ochotnické divadlo Boskovice

Kulturní prostory

editovat
  • Kino Panorama
  • Letní kino Boskovice
  • Knihovna Boskovice
  • Prostor
  • Sokolovna
  • Zámecký skleník

Festivaly a pravidelné akce

editovat
  • Smrtfest
  • Jarní sraz Velorexů
  • Boskovické běhy
  • Festival Boskovice každoročně druhý víkend v červenci
  • Husí slavnosti
  • Vánoční jarmark

Sport

editovat

Účastníci Olympijských her z Boskovic

editovat
  • Olga Šicnerová, provdaná Oldřichová (* 1928, Břeclav), LOH 1948, Londýn (atletika – běh na 100 metrů)
  • Miroslav Jurek (* 1935), LOH 1960 (atletika – běh na 5 000 a 10 000 metrů)
  • Miloš Máca (1927–1984), LOH 1952 (atletika – hod kladivem)[12]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článcích Seznam památek v Boskovicích a Seznam kulturních památek v Boskovicích.
Synagoga v židovském městě

Velká židovská komunita obývala židovské město, z něhož se zachovalo několik domů, synagoga, židovský hřbitov a jedna původní brána:

Příroda

editovat

Osobnosti

editovat
Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích
Související informace naleznete také v článku Seznam osobností Boskovic.

V Boskovicích žila či se narodila řada významných osobností, jak pedagogové, tak osoby kulturně či sportovně činné. Jedním z nich byl i například objevitel Věstonické venuše Karel Absolon, členové místního Musejního spolku a dlouholetí badatelé na 15 km vzdáleném keltském oppidu Staré Hradisko František Lipka a Karel Snětina, malíř František Řehořek (podle nějž byl pojmenován přírodní park Řehořkovo Kořenecko) a také malíř Otakar Kubín, textilní výtvarník Josef Müller, působící v gobelínce v Jindřichově Hradci. Dále Yvetta Hlaváčová, jež reprezentuje republiku v dálkovém plavání. Mezi další rodáky – sportovce – patří například i hokejista Jan Kolář. Dalším rodákem z Boskovic je Jaroslava Maxová, operní pěvkyně a pěvecká pedagožka. Z Boskovic pochází také fotograf Josef Koudelka, žijící v Paříži. Významným rodákem je také kardinál Tomáš Špidlík. V neposlední řadě mezi boskovické rodáky patří i Josef Dobeš (VV, Pro sport a zdraví), ministr školství mládeže a tělovýchovy za vlády Petra Nečase.

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Panorama

editovat
Panoramatický pohled na město od jihu
Panoramatický pohled na město od jihu

Odkazy

editovat

Reference

editovat
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 99.
  5. ↑ Židovské město v Boskovicích Archivováno 25. 5. 2009 na Wayback Machine., Tournavigator.cz
  6. ↑ BRÁNSKÝ, Jaroslav. Boskovice v proměnách času. Brno: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. S. 14.
  7. ↑ Boskovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
  10. ↑ Udělené symboly – Boskovice [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  11. ↑ Plan-site-sever. IDSJMK [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
  12. ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
  13. ↑ http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-25358

Literatura

editovat
  • FRYDRYCH, Karol. Sborování v Boskovicích 2009. Cantus, Praha, 2009, roč. 20, č. 3, s. 22-23. ISSN 1210-7956.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boskovice&oldid=25830161“