Andrej Novakov

bulharský politik

Andrej Grišev Novakov (bulharsky: Андрей Гришев Новаков; * 7. července 1988 Pazardžik) je bulharský politik, člen strany GERB, který je od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu. Dříve působil jako předseda mládežnického křídla strany. V roce 2023 se Novakov umístil na 94. místě mezi nejvlivnějšími poslanci Evropského parlamentu v každoročním žebříčku nevládní organizace EU Matrix.[1]

Andrej Novakov
Novakov v roce 2024
Novakov v roce 2024
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
11. listopadu 2014
PředchůdceTomislav Dončev
Volební obvodBulharsko
Stranická příslušnost
ČlenstvíGERB

Narození7. července 1988 (38 let)
Bulharsko Pazardžik, Bulharská lidová republika
ObčanstvíBulharsko
ChoťTatjana Novakova (2017–2023)
Alma materSouth-West University "Neofit Rilski"
Profesepolitik
Náboženstvípravoslaví
Webová stránkahttps://www.andreynovakov.eu/
CommonsAndrey Novakov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a vzdělání

editovat

Andrej Novakov se narodil v Pazardžiku, vyrůstal však ve vesnici Mominia Klissura, kde do svých sedmi let navštěvoval základní školu.[2] Středoškolské vzdělání dokončil na Vyšší odborné škole elektrotechniky a automatizace v Sofii, kde studoval obor „Elektrárny, sítě a systémy“. Později se přestěhoval do Blagoevgradu, kde souběžně absolvoval dva magisterské studijní programy na Univerzitě Neofita Rilského.

V roce 2011 získal bakalářský titul v oboru veřejná správa, v jehož rámci absolvoval předměty zaměřené na manažerské technologie a řízení ve vzdělávání. Studoval teorii veřejné správy, místní samosprávu a další související oblasti. V roce 2014 získal titul v oboru právo se specializací na právní vědy.[3]

V listopadu 2014 absolvoval v USA studijní program pro mladé lídry z celého světa, jehož součástí byla stáž na Ministerstvu zahraničí Spojených států.[4]

V roce 2023 absolvoval základní vojenský výcvik v rámci dobrovolné zálohy bulharských ozbrojených sil na Fakultě dělostřelectva a protivzdušné obrany v Šumenu. Po měsíčním výcviku složil vojenskou přísahu ve Velikém Tarnovu.[5]

Profesní kariéra

editovat

V letech 2008 až 2011 byl Novakov předsedou studentského parlamentu Právnické a historické fakulty Univerzity Neofita Rilského, přičemž následně byl znovu zvolen na druhé funkční období. Po určitou dobu působil také jako šéfredaktor studentského časopisu Vestnikat („Noviny“).

Novakov při návštěvě delegace amerického Kongresu – Partnerství pro demokracii (2025)

V roce 2011 byl zvolen místopředsedou Evropských demokratických studentů, největší studentské organizace v Evropě. V roce 2012 se stal jediným místopředsedou, který byl do této funkce znovu zvolen. V letech 2011 až 2014 pracoval na městském úřadě v Blagoevgradu jako odborník na public relations v týmu starosty Atanase Kambitova. V rámci městské správy se aktivně věnoval otázkám mediální politiky města a jeho mezinárodním aktivitám. Během svého působení ve funkci předsedy studentského parlamentu se také stal členem strany GERB. Následně zastával funkce regionálního koordinátora mládežnické organizace a tajemníka mládežnické organizace GERBu. Kandidoval rovněž na poslance bulharského parlamentu.

Politická kariéra

editovat

Poté, co Novakov v listopadu 2014 získal mandát poslance Evropského parlamentu po odstupujícím Tomislavu Dončevovi, byl jmenován zpravodajem Evropského parlamentu pro otázky efektivity vnitrozemské vodní dopravy v Evropě, hodnocení víceletého finančního rámce a hodnocení programu EU pro mládež Erasmus+ a další oblasti. Zároveň byl určen stínovým zpravodajem k návrhu na změnu rozpočtu EU týkající se územní a sociální soudržnosti a k několika zprávám o finanční pomoci podnikům postiženým globální hospodářskou krizí.[6]

Aktivně se účastní činnosti delegace Evropského parlamentu v rámci Euro-latinskoamerického parlamentního shromáždění, kde působí jako spolupředseda Komise pro udržitelný rozvoj, životní prostředí, energetickou politiku, výzkum, inovace a technologie.

Dne 4. června 2015 byl zvolen spolupředsedou Komise pro udržitelný rozvoj v rámci EuroLat. Dne 6. října 2015 Evropský parlament schválil jeho tzv. „Novakovovu“ zprávu, na jejímž základě Bulharsko obdrželo finanční pomoc ve výši 6 377 000 eur na řešení následků povodní a zimy téhož roku. Je rovněž jedním z autorů zprávy o poskytnutí 380 000 eur na technickou pomoc Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci, největšímu evropskému fondu na podporu osob, které přišly o zaměstnání.[7][8]

Do Evropského parlamentu byl znovu zvolen také v letech 2019 a 2024.[9] Působí jako člen Výboru pro bezpečnost a obranu a Výbor pro regionální rozvoj.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andreï Novakov na francouzské Wikipedii.

  1. MEP Influence Index 2023: Top 100 most politically influential MEPs -Spring edition -. eumatrix.eu [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online.
  2. Андрей Новаков, кандидат-депутат от ГЕРБ за Европарламента: Тъжните очи на хората в България, а не лъскавите намерения ще ми дават сила в Брюксел да вземам верните решения в тяхна полза. Вяра. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-03. (bulharsky)
  3. Europa-Nu.nl stopt per maandag 3 juli noodgedwongen. www.europa-nu.nl [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (nizozemsky)
  4. Като ученик най-младият евродепутат Андрей Новаков бил общ работник на плажа. www.24chasa.bg [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Евродепутатът Андрей Новаков: Егото приключва, когато се наложи да си обръсна брадата [online]. 2023-10-13 [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (bulharsky)
  6. Wikiwix Archives. archive.wikiwix.com [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online.
  7. ЕП одобри помощта за компенсиране на щетите от наводненията у нас. bnrnews.bg [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (bulharsky)
  8. БЪЛГАРИЯ, ГЕРБ/ЕНП-. 380 хиляди евро за техническа помощ при безработица, по одобреният доклад на Андрей Новаков [online]. 2016-04-26 [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (bulharsky)
  9. ТЕЛЕВИЗИЯ, Нова. Евродепутатите ни в ЕП: Повече познати лица, отколкото нови попълнения. nova.bg [online]. [cit. 2026-08-21]. Dostupné online. (bulgarian)

Externí odkazy

editovat