MG 34
Maschinengewehr 34 byl prvn� univerz�ln� kulomet na sv�t�. B�hem 1.sv�tov� v�lky a po jej�m skon�en� se kulomety rozd�lovaly na lehk�, n�kdy naz�van� i jako automatick� pu�ky, na jejich obsluhu sta�il jedin� mu� a kulomet mohl podporovat �to��c� p�chotu v pohybu. Opakem byly t�k� kulomety, um�st�n� ve statick�ch obrann�ch postaven�ch. MG 34 mohl plnit ob� tyto role, mohl b�t montovan� i na vozidlech a tak� pou�it jako protiletadlov�.
Po�adavek na Einheitsmaschinengewehr s p�esn�m zad�n�m vypsalo n�meck�
��sk� ministerstvo v roce 1932. Veden�m projektu byl pov��en Louis Stange z firmy
Rheinmetall, ale velk� ��st pr�ce na MG 34 je p�ipisov�n Heinrichu Vollmerovi z
firmy Mauser.
Po 1.sv�tov� v�lce omezovala n�meck� v�voj zbran� a jejich v�robu Versaillesk� m�rov� smlouva.
N�mecko ale smlouvu obch�zelo, nap��klad vlastn�n�m nebo ��zen�m zbrojovek v
zahrani��. Firma Rheinmetall tak ve �v�carsku zalo�ila dce�inou spole�nost
Solothurn, kde prob�hal v�voj a v�roba kulomet�. Firma vyr�b�la kulomety MG 30 a
MG 15, kter� poslou�ily jako z�klad pro v�voj budouc�ho MG 34.
Kulomet MG 34 byl do v�zbroje p�ijat v roce 1934, ale skute�n� v�roba za�ala o
n�kolik let pozd�ji. MG 34 byla sice �sp�n� zbra�, ale v�t�ina sou��stek byla
t��skov� obr�b�n�. To prodra�ovalo v�robu a kv�li p�esn� v�rob� sou��stek byla
zbra� n�ro�n� na �istotu. Ve v�zbroji n�meck�ch jednotek ho od roku 1942 za�al
nahrazovat kulomet MG 42, kter� byl v�robn� jednodu�� a levn�j��.
P�esto se MG 34 vyr�b�l do konce v�lky, mimo jin� i v brn�nsk� Zbrojovce.
MG 34 | |
| N�boj..................................... | 7,92 x 57 mm |
| D�lka..................................... | 1 219 mm |
| D�lka hlavn�........................... | 627 mm |
| Hmotnost (bez n�boj�).............. | 12,1 Kg |
| Z�sobn�k................................. | 50, 75, 250 n�boj� |
| Zp�sob st�elby........................ | J/D |
| Kadence................................. | 800-900 ran/min |
Jako lehk� ulomet byl MG 34 vybaven� dvouno�kou, jako t�k� kulomet byl um�st�n na trojno�ce, kter� poskytovala v�t�� stabilitu a vy��� p�esnost st�elby. Mohl v�st i nep��mou palbu nap�. ze z�kopu, zam��ov�n� se prov�d�lo periskopem. Souvislou palbu umo��ovala v�m�nn� hlave�. N�boje mohly b�t v kovov�m p�su na 250 n�boj� nebo v dvojit�m bubnov�m (sedlov�m) z�sobn�ku na 75 n�boj�. Z tohoto z�sobn�ku byly n�boje vytla�ov�ny pru�inou a kulomet m�l tendenci st��let rychleji, ne� kdy� byly n�boje um�st�ny v n�bojov�m p�su. Sedlov� z�sobn�k byl pon�kud komplikovan� a proto se pozd�ji zavedla jednoduch� bubnov� schr�nka pro p�s na 50 n�boj�. MG 34 mohl st��let i jednotliv�mi ranami, mo�nost volby byla p��mo na spou�ti. Ta m�la dv� vybr�n�, pokud se stiskla horn� ��st spou�t�, kulomet st��lel jednotliv�mi ranami, kdy� se stiskla doln� ��st spou�t�, kulomet st��lel d�vkou.
Kulomet MG 34 byl ve v�zbroji partyz�n� z vietkongu, ale k vid�n� byl i ve VDR
v protiletadlov� obran�. U vietkongu se pou��val jako protiletadlov�, nebo jako
klasick� lehk� kulomet k podpo�e p�choty.
Kulomety MG 34 mohly poch�zet z n�kolika zdroj�. Mohly poch�zet ze socialistick�ch
zem�, kter� Vietnamu dodaly uko�ist�n� zbran�. Mohly poch�zet z ��ny, proto�e
kulomety byly ve v�zbroji �ankaj�kovy arm�dy a po jeho por�ce padly do rukou komunist�.
I v p��pad� t�et�ho zdroje se jednalo o uko�ist�n� zbran�, tentokr�t z v�zbroje
Francouz� z obdob� indo��nsk� v�lky.
M�stn� severovietnamsk� protiletadlov� hl�dka s kulometem MG 34 ve m�st� Ha Tinh, le��c� ve stejnojmenn� provincii
Kulomet MG 34 na saigonsk� v�stav� zbran� uko�ist�n�ch vietkongu b�hem ofenz�vy Tet.
